Rybářský rozcestník

Perifyton (společenství organismů přirostlé k podkladu)

Sinice nebo řasy, které porůstají kameny, větve či další jak živé, tak neživé substráty ve vodě. Vytváří typická společenstva poskytující rybám i dalším živočichům jak úkryt, tak potravu. Nejvíce je můžeme pozorovat v mělké a prosluněné vodě.

Řasy a sinice přirostlé na kamenech

Mezi sinice, co rostou na podkladech pod vodou (Cyanobacteria) patří například drkalka (Oscillatoria limosa). Je to vláknitá sinice pohybující se pomalým trhavým pohybem. Roste většinou ve shlucích na okrajích tůní, ale samozřejmě pod vodou.

Poměrně často můžeme pod vodou na kamenech, ale i potopeném dřevě, najít mnohovrstvené nárosty druhu Phormidium autumnale. Vyskytuje se hlavně v mírně tekoucích a stojatých vodách na jejich okrajích a v mělčinách.

Další, hojně se vyskytující skupinou jsou organismy Heterocontophyta. Jmenujme různobrvky (Tribophyceae), například druh Botrydium granulatum, který se objevuje na hliněném podkladě břehů řek a rybníku, vždy době, kdy poklesne voda Dalším častým druhem vyskytujícím se v našich vodách jsou rozsivky (Bacillariophyceae), které můžeme ve vodě spatřit především na jaře na kamenech a potopených stromech hnědé povlaky. Nejčastěji se pak objevují Maridion, Tabellaria, či Navicula.

Vláknité řasy ve vodě - ilustrační foto

Vláknité řasy ve vodě – ilustrační foto

Ruduchy (Rhodophyta), z této skupiny jmenujme například řasu žabí símě (Batrachospermum), která dorůstá do délky až 20 cm. Zbarvená je zelená, šedo-modrá až nafialovělá. Roste v potocích a řekách s pomaleji tekoucí vodou, spíše ve stínu.

Řasa rodu Lemanea dorůstá délky 15 až 20 cm, zbarvená je do tmavo-zelena až šeda. Roste v říčkých a potocích s kamenitým dnem.

Zelené řasy (Chlorophyta) je skupina, která je velmi různorodá, její zástupce pak můžeme najít také zde, ve skupině organismů perifytonu. Patří sem například žabí vlas (Cladophora), který patří mezi nejvíce rozšířené řasy vůbec.

Na kamenitých podkladech rychleji tekoucích čistých toků najdeme Cladophora glomerata. Dalším zástupcem přisedlých řas je také kadeřnatka (Ulothrix zonata), která vytváří hlavně z jara při březích čistých řek a potoků zelené trsy řas dlouhé až 30 cm.

Parožnatky (Charales) jsou řasy dorůstající do výšky až 50 cm. Připomínají vyšší rostliny přesličky. Rybám a ostatním živočichům poskytují úkryt.

Hustý zelený porost na dně tůní tvoří během června šroubatka (Spirogyra), která patří ke spájivým řasám. Přes léto vyplavou na hladinu, tam se rozmnožují, pak zežloutnou a opět se potopí. Nakonec se rozpadnou.

Nejčtenější články

Háček v prstě, či jiné části těla, jak ho dostat ven?

Není větší nepříjemnosti u vody při chytání ryb, než když si rybář zarazí háček hluboko do prstu, či dokonce do jiné části těla. Pak je každá rada drahá, co v tu chvíli dělat. Zabalit nádobíčko a vyrazit ihned na pohotovost, nebo se pokusit háček si sám vytáhnout hned u vody? Ano, někdy si můžeme pomoci sami.

Výroba zakrmovacího praku z petláhve

Zakrmovací prak se používá především na dopravení koulí připravených z lepivé zakrmovací směsi na lovné místo. Je to šikovná pomůcka především pro kapráře. Dá se koupit, ovšem jeho cena je, ve většině rybářských obchodů, poměrně vysoká. Přitom se dá vyrobit téměř bez nákladů, jen z toho, co najdete doma.

Jak nastražit tvrdé pelety na háček, které nemají dírku?

Chytání na peletky je především u krátkodobého lovu ryb často úspěšnější, než na kuličky boilies, proto patří mezi oblíbené nástrahy. Ovšem jak je nastražit, když jsou moc tvrdé a nemají dírku, aby se mohly navázat na přívěs pod háček stejně, jako boilie koule?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím