Fytoplankton (sinice a řasy vznášející se ve vodě)
27.8.2019 • Rybářský rozcestník.cz
Fytoplankton dodává vodě zelenkavé, nebo hnědavé zbarvení. Důležitější jejich funkcí je dodávat vodě kyslík. Pro některé ryby je to pak také potrava, jiným rybám naopak škodí. Vliv na jejich růst má jak denní světlo, tak teplota vody. V teple se jim daří, naopak na podzim, jakmile voda prochládá, fytoplankton umírá, tedy jeho větší část.
Dost hojně u nás rostoucí planktonní sinice tvořící nepravidelné tvary se jmenují Microcystis aeruginosa, jsou složené z kulatých buněk uvězněných v amorfním slizu. Najdeme je při nadbytku živin ve vodě v planktonu rybníků a přehrad, kde je můžeme pozorovat za horkých letních dnů, plavat na hladině, kde tvoří hustý zelený květový koberec. Jsou velmi škodlivé, protože poškozují sliznice, ale i jaterní i jiné tkáně živočichů.
Podobně kvetoucí a škodlivé jsou i vláknité sinice Aphanizomenom flos-aquae, Limnothrix redekei, Planktothrix agardhii a Dolichospermum flos-aquae.
Dolichospermus flos-aquae – vláknitá sinice
Dalšími zástupci jsou krásnoočka (Euglenophyta), což jsou autotrofní bičíkovci s jedním bičíkem (druhý je zakrnělý). Vyskytují se snad ve všech sladkovodních vodách. Vyjmenujme si některé: Euglena viridis, Euglena Trachelomonas a další.
Krásnoočka – bičíkovci
Sladkovodní obrněnky (Dinophyta), s těmi se můžeme setkat v létě a na podzim hlavně v přehradách a rybnících, kde dochází k jejich přemnožení.
Skrytěnky (Cryptophyta) – bičíkovci se dvěma bičíky, jsou odolné chladu, tvoří často v chladných vodách podstatnou část fytoplanktonu. Mezi nejběžnější patří druhy rodu Cryptomomas.
Heterocontophyta – několik rozdílných jednobuněčných skupin označených tímto souhrnným názvem, které žijí jak volně, tak v koloniích řas. Patří mezi ně zlativky (Chrysophyceae), také kolonie několika druhů rodu Dinobryon.
Ovšem nejrozšířenější skupinou řas jsou rozsivky (Bacillariophyceae), ty najdeme snad opravdu všude. Jsou to jednobuněčné řasy žijící jak samostatně, tak v koloniích. Nejvíce se objevují na jaře a na podzim. Mezi nejběžnější planktonové rozsivky u nás patří Asterionella, Cyclotella či Stephanodiscus. Rozsivky na jaře vytvářejí typické hnědo-žluté zbarvení čistých stojatých vod, většinou spolu se zlativkami.
Zelené řasy na rybníku – ilustrační foto
Poslední skupinou, o které si dnes napíšeme jsou zelené řasy (Chlorophyta). Najdeme je v letních a podzimních měsících na stojatých vodách ve skupinách, kde dominují nad ostatními řasami. Jde například o kokální zlenivky (Chlorococcales), často tvoří kruhové kolonie. Váleč (Volvox), ten tvoří také pravidelně uspořádané zelené kolonie řas, ta se pohybují díky synchronnímu pohybu tisíců bičíků. V tůních a rybnících ho najdeme nejčastěji spolu s vodním květem.
Další kolonie tvoří zelená řasa nazývaná vodní síť (Hydrodictyon reticulatum), která dělá problémy hlavně v plůdkových rybnících.
