Rybářský rozcestník

Fytoplankton (sinice a řasy vznášející se ve vodě)

Fytoplankton dodává vodě zelenkavé, nebo hnědavé zbarvení. Důležitější jejich funkcí je dodávat vodě kyslík. Pro některé ryby je to pak také potrava, jiným rybám naopak škodí. Vliv na jejich růst má jak denní světlo, tak teplota vody. V teple se jim daří, naopak, na podzim, jakmile voda prochládá, fytoplankton umírá, tedy jeho větší část.

Fytoplankton - sinice vznášející se ve vodě

Dost hojně u nás rostoucí planktonní sinice tvořící nepravidelné tvary se jmenují Microcystis aeruginosa, jsou složené z kulatých buněk uvězněných v amorfním slizu. Najdeme je při nadbytku živin ve vodě v planktonu rybníků a přehrad, kde je můžeme pozorovat za horkých letních dnů, plavat na hladině, kde tvoří hustý zelený květový koberec. Jsou velmi škodlivé, protože poškozují sliznice, ale i jaterní i jiné tkáně živočichů.

Podobně kvetoucí a škodlivé jsou i vláknité sinice Aphanizomenom flos-aquae, Limnothrix redekei, Planktothrix agardhii a Dolichospermum flos-aquae.

 

Dolichospermus flos-aquae - vláknitá sinice

Dolichospermus flos-aquae – vláknitá sinice

 

Dalšími zástupci jsou krásnoočka (Euglenophyta), což jsou autotrofní bičíkovci s jedním bičíkem (druhý je zakrnělý). Vyskytují se snad ve všech sladkovodních vodách. Vyjmenujme si některé: Euglena viridis, Euglena Trachelomonas a další.

Krásnoočka - bičíkovci

Krásnoočka – bičíkovci

Sladkovodní obrněnky (Dinophyta), s těmi se můžeme setkat v létě a na podzim hlavně v přehradách a rybnících, kde dochází k jejich přemnožení.

Skrytěnky (Cryptophyta) – bičíkovci se dvěma bičíky, jsou odolné chladu, tvoří často v chladných vodách podstatnou část fytoplanktonu. Mezi nejběžnější patří druhy rodu Cryptomomas.

Heterocontophyta – několik rozdílných jednobuněčných skupin označených tímto souhrným názvem, které žijí jak volně, tak v koloniích řas. Patří mezi ně zlativky (Chrysophyceae), také kolonie několika druhů rodu Dinobryon.

Ovšem nejrozšířenější skupinou řas jsou rozsivky (Bacillariophyceae), ty najdeme snad opravdu všude. Jsou to jednobuněčné řasy žijící jak samostatně, tak v koloniích. Nejvíce se objevují na jaře a na podzim. Mezi nejběžnější planktonové rozsivky u nás patří Asterionella, Cyclotella či Stephanodiscus. Rozsivky na jaře vytvářejí typické hnědo-žluté zbarvení čistých stojatých vod, většinou spolu se zlativkami.

Zelené řasy na rybníku - ilustrační foto

Zelené řasy na rybníku – ilustrační foto

Poslední skupinou, o které si dnes napíšeme jsou zelené řasy (Chlorophyta). Najdeme je v letních a podzimních měsících na stojatých vodách ve skupinách, kde dominují nad ostatními řasami. Jde například o kokální zlenivky (Chlorococcales), často tvoří kruhové kolonie. Váleč (Volvox), ten tvoří také pravidelně uspořádané zelené kolonie řas, ta se pohybují díky synchronnímu pohybu tisíců bičíků. V tůních a rybnících ho najdeme nejčastěji spolu s vodním květem.

Další kolonie tvoří zelená řasa nazývaná vodní síť (Hydrodictyon reticulatum), která dělá problémy hlavně v plůdkových rybnících.

Nejčtenější články

Vlasec nebo pletenka, aneb co vlastně namotat na cívku navijáku?

Dříve, než zajdeme do obchodu a koupíme si nějaký vlasec nebo pletenou šňůru, měli by jsem si dobře rozmyslet, jaké ryby a s jakým vybavením půjdeme chytat a také jakou metodou. Je rozdíl, zda vyrazíme na kapry a nástrahu budeme chtít nastražit dalekým náhozem, či zda budeme nástrahu zavážet lodí v hodně zatravněném prostředí, nebo jestli například budeme chytat drobnější ryby přímo pod nohama. Také na jemnou plavanou jistě zvolíme jiný vlasec, než na položenou, nebo když půjdeme lovit dravce. Uvědomte si, že vlasec nebo pletenka je jediná věc, která dělí rybáře od montáže a potažmo chycené ryby. Drahý prut a naviják jen usnadní a zpříjemní rybáři život a samotný lov, ale stejně pak rybu od rybáře po záběru nakonec spojuje jen ten dobrý, nebo špatný vlasec!

Držák s hlásičem záběru přidělaný přímo na prutu

Už jsem u vody viděl desítky různých vychytaných držáků na sumcový prut s různě přidělanými držáky na signalizátor záběru, ale tenhle způsob mě opravdu dostal.

Klipy na červy se dají použít i na jiné nástrahy

Letos jsem začal klipy na červy používat i na umístění jiných nástrah, než červů a žížal pod háček. Skvěle na klipu drží například kus rohlíku, ale také kukuřice či kousek klobásky.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím