Rybářský rozcestník

Fytoplankton (sinice a řasy vznášející se ve vodě)

Fytoplankton dodává vodě zelenkavé, nebo hnědavé zbarvení. Důležitější jejich funkcí je dodávat vodě kyslík. Pro některé ryby je to pak také potrava, jiným rybám naopak škodí. Vliv na jejich růst má jak denní světlo, tak teplota vody. V teple se jim daří, naopak na podzim, jakmile voda prochládá, fytoplankton umírá, tedy jeho větší část.

Dost hojně u nás rostoucí planktonní sinice tvořící nepravidelné tvary se jmenují Microcystis aeruginosa, jsou složené z kulatých buněk uvězněných v amorfním slizu. Najdeme je při nadbytku živin ve vodě v planktonu rybníků a přehrad, kde je můžeme pozorovat za horkých letních dnů, plavat na hladině, kde tvoří hustý zelený květový koberec. Jsou velmi škodlivé, protože poškozují sliznice, ale i jaterní i jiné tkáně živočichů.

Podobně kvetoucí a škodlivé jsou i vláknité sinice Aphanizomenom flos-aquae, Limnothrix redekei, Planktothrix agardhii a Dolichospermum flos-aquae.

 

Dolichospermus flos-aquae - vláknitá sinice

Dolichospermus flos-aquae – vláknitá sinice

 

Dalšími zástupci jsou krásnoočka (Euglenophyta), což jsou autotrofní bičíkovci s jedním bičíkem (druhý je zakrnělý). Vyskytují se snad ve všech sladkovodních vodách. Vyjmenujme si některé: Euglena viridis, Euglena Trachelomonas a další.

Krásnoočka - bičíkovci

Krásnoočka – bičíkovci

Sladkovodní obrněnky (Dinophyta), s těmi se můžeme setkat v létě a na podzim hlavně v přehradách a rybnících, kde dochází k jejich přemnožení.

Skrytěnky (Cryptophyta) – bičíkovci se dvěma bičíky, jsou odolné chladu, tvoří často v chladných vodách podstatnou část fytoplanktonu. Mezi nejběžnější patří druhy rodu Cryptomomas.

Heterocontophyta – několik rozdílných jednobuněčných skupin označených tímto souhrnným názvem, které žijí jak volně, tak v koloniích řas. Patří mezi ně zlativky (Chrysophyceae), také kolonie několika druhů rodu Dinobryon.

Ovšem nejrozšířenější skupinou řas jsou rozsivky (Bacillariophyceae), ty najdeme snad opravdu všude. Jsou to jednobuněčné řasy žijící jak samostatně, tak v koloniích. Nejvíce se objevují na jaře a na podzim. Mezi nejběžnější planktonové rozsivky u nás patří Asterionella, Cyclotella či Stephanodiscus. Rozsivky na jaře vytvářejí typické hnědo-žluté zbarvení čistých stojatých vod, většinou spolu se zlativkami.

Zelené řasy na rybníku - ilustrační foto

Zelené řasy na rybníku – ilustrační foto

Poslední skupinou, o které si dnes napíšeme jsou zelené řasy (Chlorophyta). Najdeme je v letních a podzimních měsících na stojatých vodách ve skupinách, kde dominují nad ostatními řasami. Jde například o kokální zlenivky (Chlorococcales), často tvoří kruhové kolonie. Váleč (Volvox), ten tvoří také pravidelně uspořádané zelené kolonie řas, ta se pohybují díky synchronnímu pohybu tisíců bičíků. V tůních a rybnících ho najdeme nejčastěji spolu s vodním květem.

Další kolonie tvoří zelená řasa nazývaná vodní síť (Hydrodictyon reticulatum), která dělá problémy hlavně v plůdkových rybnících.

Nejčtenější články

Jak zpracovat sumce

Lovem sumců se zabývám delší dobu. Rád se podělím s rybáři o mé zkušenosti, jak takový úlovek zpracovat. Ideální sumec pro kuchyňské zpracování je, podle mě, do 130 cm jeho délky. Větší kusy jsou příliš tučné a to i na uzení, ty já osobně vracím vodě. Často čtu, že sumce je potřeba, před jeho kuchyňským zpracováním celého stáhnout, což je nesmysl. A to platí i v momentě, když chci sumce vyudit. Ze sumce nejprve použiji první 40 cm za hlavou, říkám tomu sumčí svíčková, ideální část sumce na sumčí guláš, filety a nugety (kostky) na opečení a na další kuchyňskou úpravu, například na pomazánky z vařeného masa, ceviches atd. Břicho a maso z hlavy používám na polévku. Zbytek sumce s kůží nařežu na 10-15 cm velké kusy, samozřejmě jdou udělat i menší kusy, na uzení. Mnoho rybářů také neví jak sumce šetrně zabít. V tomto článku najdete můj osvědčený postup zabití sumce a rozdělení sumčího masa podle způsobu tepelné úpravy masa sumce.

Čeští handicapovaní rybáři vezou bronz z mistrovství světa!

Skvělého úspěchu dosáhl tým českých handicapovaných rybářů na Mistrovství světa v bulharském Plovdivu (14. – 15. 6.), kde získal bronzové medaile. Skončilo tak osmileté čekání na cenný kov. Český tým handicapovaných rybářů tvořili téměř výhradně členové místní organizace Kladruby u Vlašimi. Zisk medaile je o to cennější, že Češi na světovém šampionátu startovali s největšími zdravotními handicapy z všech zúčastněných týmů…

Obal na plynovou láhev o objemu 10 kg

Kdo pravidelně jezdí k vodě a používá plynové bomby ví, že především v podzimních a zimních měsících, když přituhne, je venku pod 10 °C, ale i méně, plyn zlobí, nemá takový výkon, jako v letních měsících, když je okolní teplota mnohem a mnohem vyšší. Pak se hodí bombu uchovávat v teple. Ale jak to zařídit?