Rybářský rozcestník

Makrela obecná

Nejvíce se prodává právě makrela obecná žijící v Atlanském oceánu a ve Středozemním moři, i když se loví ještě další příbuzné druhy, jako makrela španělská, kranas obecný neboli stavrida, kranas desetiploutvý, makrela žlutoocasá a pompano (Trachinotus carolinus), obývající vody Ameriky a jihovýchodní Asie. Tučná, tmavě žíhaná ryba se hodí zvláště pro uzení, rožnění a pečení, nebo jse skvělá také na grilu. Vaří se v bílém víně nebo se pojídá syrová s citronovou šťávou nebo jinou kyselou zálivkou, protože její maso je velmi syté. Je k dostání po celý rok.

Makrely - dva kusy na bílém pozadí.

Název latinsky

Scomber scombrus

Rozpoznávací znaky

Makrela má torpédovité, štíhlé a protáhlé tělo. Tělo makrely je pokryto velmi drobnými, skoro neznatelnými šupinami, hřbet má tmavě modrý, někdy s nazelenalým nádechem a s mnohými klikatými příčnými pruhy tmavé barvy se zlatým leskem. Břicho má stříbrobílé a zašpičatělou hlavu. Stejně jako ostatní ryby z tohoto rodu má makrela pět jednotlivých malých ploutví za druhou hřbetní a řitní ploutví.

Výskyt

Vyskytuje se u pobřeží skandinávského, v Severním moři, Baltském moři a jihozápadním směrem až ke Kanárským ostrovům.

Obecně

Díky svému tvaru připomínajícímu torpédo dosahuje značných rychlostí a dokáže uniknout nebezpečí rychlostí blesku, rychle dosáhnout velkých hloubek nebo naopak rychle vyplavat z hlubokého moře na hladinu. Makrela se pohybuje v hejnech a většinu času se drží u hladiny. Během zimního období klidu makrela nepřijímá potravu. Na jaře se živí planktonem a malými korýši. Na sklonku jara a v létě po období tření se jejich příjem potravy rychle zvyšuje. Loví malé ryby ve skupinách, zejména mladé sledě, šproty, tresky, bělice a smáčky. Dosahuje průmerné délky 40 cm a váhy 400 g. Tře se do konce května až do srpna. Zajímavý je u této ryby fakt, že nemá vzdušný měchýř.

Zpracování makrely v kuchyni:

Makrela má typickou chuť, tak jako ostatní ryby tohoto druhu a její maso je velmi šťavnaté. Uzená makrela má delikátní a vynikající uzenou chuť. Navíc je velice jednoduché odstranit kosti. Obsah tuku se liší podle období, ale většinou činí přibližně tři procenta na jaře a 30 procent na podzim. Výhodou je, že je maso makrely bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které podporují činnost srdce a oběhový systém.

Maso makrely je tedy nejchutnější jednak před třením, jednak a hlavně v podzimních měsících; je červenošedé, někdy i bělavé a velmi dobré chuti, nemá však dlouhou trvanlivost. Tepelně se upravuje mnoha způsoby, ale nejchutnější je vyuzená, vařená a pečená. Výborná je taky konzevovaná v oleji.

Makrelu čistíme a kucháme obvyklým způsobem tak jako ostatní ryby.

Velmi příbuzná této rybě je skombra, vyskytující se v hojném množství ve Středozemním moři. Obzvláště dušená a pečená má výbornou chuť.

Poznámka:

Použijeme-li makrel zmrazených, mívají někdy po rozmrazení nahořklou chuť. Této hořké chuti je zbavíme, když je před osolením a okořeněním namočíme na kratší dobu do octové vody.

Zdroj: http://www.nordsee.com, Tepelná kuchyně II. – Vilém Vrabec

Způsob lovu

Nejčastěji se chytá pilkrováním (vertikální přívlač) se silnými pruty na mořský rybolov.

Nejčtenější články

Přehled svazových revírů: Lov ryb nonstop 2018

Všimli jste si, že počet revírů s nonstop rybolovem se od loňského roku zvýšil..? Nově je výjimka Ministerstva zemědělství udělena také pro revíry Labe 27, Labe 28, Labe 31, Vltava 21-22 (ÚN Hněvkovice), Stonávka 2A a Morava 17 A. U části revírů s výjimkou došlo také k rozšíření platnosti výjimky na měsíc září. Přehled revírů s udělenou výjimkou najdete v tomto článku.

Češi vypěstovali nového kapra! Doplave na stoly už na Vánoce?

Fakulta rybářství a ochrany vod (FROV) Jihočeské univerzity vyšlechtila nové plemeno kapra s názvem amurský lysec, které je odolnější vůči nemocem. Na vývoji pracovali vědci více než 17 let. Amurský lysec je podle nich odolnější především vůči koi herpes viru (KHV), který působí úhyn kaprů.

Rybáři budou moci lovit déle a koupit si lístek na doživotí. Změny chystá ministerstvo zemědělství

Od dubna by se měla změnit doba lovu ryb v mimopstruhových revírech. Od dubna do konce září by mohli rybáři lovit od čtyř do 24 hodin, ve zbytku roku od pěti do 22 hodin. Po vypořádání připomínek to předpokládá vyhláška ministerstva zemědělství, která také zavádí rybářský lístek na dobu neurčitou pro rybáře starší 15 let. Ministerstvo odstoupilo od možnosti zkrácení doby lovu podle přání jednotlivých revírů.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím