Rybářský rozcestník

Ostřice vyvýšená (Carex elata)

Trsnatá ostřice vytvřející mozazikovité porosty, mezi kterými vyrůstají další mokřadní rostliny. Je to druh jednoděložní rostliny z čeledi šáchorovitých.

Název latinsky

Carex elata

Jiný název

ostrica vysoká

Rozpoznávací znaky

Mohutná ostřice dorůstající do výšky přes 1 metr. Listy má čárkovité, řasnaté, zelené až šedozelené, mohou dosahovat délku přes 1 m, jsou často delší než lodyhy Pochvy má i za sucha lesklé. Květenství je tvořeno nejčastěji maximálně 5 přisedlými, dosti krátkými, vzpřímenými klásky, které nesou květy samčí i samičími. Listen pod nejspodnějším kláskem má krátkou, lupenitou čepel, která nepřesahuje vrchol květenství.

Výskyt

V Česku roste jen místy, spíše v Čechách, na Moravě je výskyt řidší. Ve světě pak roste ve větší části Evropy, také v západním středozemí, v severní Africe v Alžírsku a Tunisku. Dále ji najdeme na Kavkaze, Zakavkazí a v části Turecka, na Dálném východě a v části Asie.

Obecně

Mohutná ostřice tvořící velké stoličkovité trsy, kterým se jinak říká bulty. Najdeme ji růst nejvíce na březích rybníků, ale roste i na vlhkých loukách nebo v bažinných olšinách. Ke svému růstu potřebuje vysokou hladinu vody, prot ji často najdem ve vodě, kde tvoří jakési malé ostrůvky. Preferuje plné oslunění, ale najdeme ji růst i na stinějších místech.

Nejčtenější články

Ryba v české kuchyni – 7. díl

Během 18 století začínají některé rybníky mizet, majitelé je začali přeměňovat na louky, pastviny a pole. Příčinou byla především produkce sena, potom brambor a dalších plodin. Ve velkém se začínal chovat skot, seno bylo rovněž potřeba pro koně. Nezanedbatelná byla i produkce hnoje, která chovaná zvířata produkovala, používal se na hnojení polí. V roce 1791 na Českokrumlovsku vyšlo nařízení, že na každém panství se má vypustit několik rybníků a přeměnit v louky a  pole…

Vytuněná umělá kukuřice

Umělá kukuřice se dá použít samostatně nebo v kombinaci s jinými nástrahami. Především při chytání ryb vlasovou metodou, tedy s montáží s háčkem, pod který umisťujeme nástrahu, udělá kus práce. Nejen, že zůstane u háčku i přes úpornou snahu drobnějších rybek ji pozřít, ale také dokáže, v Pop Up variantě, přívěs pod háčkem přizvednout a tak nástrahy na vlasu zatraktivnit. Ne každý rybář ví, že umělé nástrahy jsou také skvělým nosičem pachové stopy…

Ryba v české kuchyni – 6. díl

Zhruba před 150 lety bylo možno ulovit na jediné české řece Labi ryby, které se v jiných řekách v Čechách nevyskytovaly. Bylo to dané tím, že Labe v helgolandském zálivu v Německu ústí do Severního moře. Mnoho mořských ryb se dostalo z moře do Labe a proto se zde náhodně lovily, viz minulý díl, lososi. Ale nejen oni! Jsou zaznamenány úlovky například labských jeseterů. Šlo o jesetera obecného – Acipenser sturio, dnes nazýván jeseter velký. Že šlo o mohutné ryby, dokládají kroniky a staré zápisy.