Rybářský rozcestník

Ostřice vyvýšená (Carex elata)

Trsnatá ostřice vytvřející mozazikovité porosty, mezi kterými vyrůstají další mokřadní rostliny. Je to druh jednoděložní rostliny z čeledi šáchorovitých.

Název latinsky

Carex elata

Jiný název

ostrica vysoká

Rozpoznávací znaky

Mohutná ostřice dorůstající do výšky přes 1 metr. Listy má čárkovité, řasnaté, zelené až šedozelené, mohou dosahovat délku přes 1 m, jsou často delší než lodyhy Pochvy má i za sucha lesklé. Květenství je tvořeno nejčastěji maximálně 5 přisedlými, dosti krátkými, vzpřímenými klásky, které nesou květy samčí i samičími. Listen pod nejspodnějším kláskem má krátkou, lupenitou čepel, která nepřesahuje vrchol květenství.

Výskyt

V Česku roste jen místy, spíše v Čechách, na Moravě je výskyt řidší. Ve světě pak roste ve větší části Evropy, také v západním středozemí, v severní Africe v Alžírsku a Tunisku. Dále ji najdeme na Kavkaze, Zakavkazí a v části Turecka, na Dálném východě a v části Asie.

Obecně

Mohutná ostřice tvořící velké stoličkovité trsy, kterým se jinak říká bulty. Najdeme ji růst nejvíce na březích rybníků, ale roste i na vlhkých loukách nebo v bažinných olšinách. Ke svému růstu potřebuje vysokou hladinu vody, prot ji často najdem ve vodě, kde tvoří jakési malé ostrůvky. Preferuje plné oslunění, ale najdeme ji růst i na stinějších místech.

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Český tým vybojoval bronz na 28. Mistrovství Evropy v muškaření

Český reprezentační tým zaznamenal úspěch na 28. Mistrovství Evropy v muškaření, které hostilo Polsko. V silné konkurenci evropských týmů se naši rybáři umístili na skvělém třetím místě za domácím Polskem a Francií.