Nutrie říční (Myocastor coypus)

Rozpoznávací znaky

Dospělí jedinci měří až 70 centimetrů. Ocas mají dlouhý necelého půl metru. Váží přes 5 kg, ovšem dominantní samci mohou vážit až 10 kg! Nutrie jsou zdatní tuneláři. Žijí v bažinách a na vlhkých březích potoků, řek i jezer pokrytých neprůchodnou vegetací. Tam si vyhrabávají nory dlouhé až dvacet metrů. Opouštějí je hlavně za šera. Nutrie jsou výborní plavci. Na nohou mají plovací blány a jejich nozdry jsou posunuté dopředu a nahoru, aby fungovaly jako periskop a zároveň dýchací komín podobně jako u ponorky plující těsně pod hladinou. V komplikovaném terén u zarostlých břehů se orientují především pomocí hmatových vousků.

Výskyt

První nutrie na chov byly přivezeny z Argentiny do Jablonného nad Orlicí již v roce 1924. Od té doby se jejich chov stále rozšiřoval kvůli jemnému libovému masu a kvalitní husté kožešině. Pochází z Jižní Ameriky, jako kožešinové zvíře je běžně chována v zajetí a v řadě zemí byla též úspěšně aklimatizována (např. jižní Rusko, Japonsko, jižní Afrika, USA). V Evropě žijí volné populace zejména ve Francii, Německu a Itálii. V 70. a 80. letech minulého století byl největší rozmach chovu nutrií v tehdejším Československu a pokračoval u menších chovatelů až do 90. let. Když ovšem skončila finanční podpora ze strany státu, chovy zanikaly a nutrie se různými cestami dostaly do volné přírody a přežily. Nahrála jim k tomu perioda relativně teplého klimatu, nově vzniklé bažiny, ohřátá odpadní voda a omezení umělé regulace toků. Asi se také trochu aklimatizovaly. Dnes jsou téměř běžnou součástí řek a potoků.

Obecně

V mnoha českých i moravských řekách se usadily kolonie nutrií říčních. Je to v Česku nepůvodní druh savce, který pochází z Jižní Ameriky. Jsou tedy teplomilné, nesnášejí tuhou zimu a mrazy jejich počty mohou zásadně zredukovat. Žije u vodních toků, u rybníků či v močálovitých terénech a zátopových územích. Dobře plavou pomocí střídavého pohybu zadních končetin, ale zdaleka nejsou tak dobrými plavci a potápěči jako bobr, kterému jsou dost podobné. Pod vodou vydrží nejdéle 4 minuty.

Nutrie říční se živí hlavně dužnatým vodním rostlinstvem, trávou a kořeny, v zimě ožírá větve keřů. Jen zřídka si zpestří potravu škeblí, žížalou či rakem. Hnízdo si buduje na břehu buď v norách 80 až 100 cm pod povrchem, nebo v hustém podrostu vegetace v malých kupkách. Samci v době říje vydávají ostrý protáhlý křik. Tvoří zpravidla menší společenstva s vedoucí samicí obývající území o rozloze až 5 ha.

Podle klimatických podmínek se nutrie rozmnožuje v kterékoliv roční době, u nás hlavně v létě. Samice jsou březí asi 4 měsíce, pak rodí v průměru 5 až 9 mláďat, která jsou dokonale vyvinutá, mají srst, vidí. Dokonce dovedou hned po porodu plavat a brzy začínají přijímat zelenou potravu. Pohlavně dospívají po 4-5 měsících a v zajetí se dožívají až 8 let, ve volné přírodě žijí sotva 4 roky.

Nutrie se rádi kamarádí s námi rybáři … Video zde: Nutrie na večeři u rybářů

Text: George, Rybářský rozcestník.cz, foto: fotky-foto.cz, pixabay.com