Rybářský rozcestník

Nutrie říční (Myocastor coypus)

Nutrie říční, je velký hlodavec původem z Jižní Ameriky. Ve světě, ale v minulém století i u nás, byla nutrie často chovaná na kožešinu a maso. Je to tedy náš nepůvodní druh, který se díky masným a kožešinovým chovům, které byly zrušeny nebo nebyly dostatečně hlídány svými majiteli, dostal do volné přírody, kde zdomácněl.

Nutrie říční - Myocastor coypus
NutrieNutrienutrie-jaro2

Název latinsky

Myocastor coypus

Jiný název

vodní krysa, řekomyš americká, bobr bahenní, bobr jihoamerický, koypu, mus coypus

Rozpoznávací znaky

Dospělí jedinci měří až 70 centimetrů. Ocas mají louhý necelého půl metru. Váží přes 5 kg, ovšem dominantní samci mohou vážit až 10 kg! Nutrie jsou zdatní tuneláři. Žijí v bažinách a na vlhkých březích potoků, řek i jezer pokrytých neprůchodnou vegetací. Tam si vyhrabávají nory dlouhé až dvacet metrů. Opouštějí je hlavně za šera. Nutrie jsou výborní plavci. Na nohou mají plovací blány a jejich nozdry jsou posunuté dopředu a nahoru, aby fungovaly jako periskop a zároveň dýchací komín podobně jako u ponorky plující těsně pod hladinou. V komplikovaném terén u zarostlých břehů se orientují především pomocí hmatových vousků.

Výskyt

První nutrie na chov byly přivezeny z Argentiny do Jablonného nad Orlicí již v roce 1924. Od té doby se jejich chov stále rozšiřoval kvůli jemnému libovému masu a kvalitní husté kožešině. Pochází z Jižní Ameriky, jako kožešinové zvíře je běžně chována v zajetí a v řadě zemí byla též úspěšně aklimatizována (např. jižní Rusko, Japonsko, jižní Afrika, USA). V Evropě žijí volné populace zejména ve Francii, Německu a Itálii. V 70. a 80. letech minulého století byl největší rozmach chovu nutrií v tehdejším Československu a pokračoval u menších chovatelů až do 90. let. Když ovšem skončila finanční podpora ze strany státu, chovy zanikaly a nutrie se různými cestami dostaly do volné přírody a přežily. Nahrála jim k tomu perioda relativně teplého klimatu, nově vzniklé bažiny, ohřátá odpadní voda a omezení umělé regulace toků. Asi se také trochu aklimatizovaly. Dnes jsou téměř běžnou součástí řek a potoků.

Obecně

V mnoha českých i moravských řekách se usadily kolonie nutrií říčních. Je to v Česku nepůvodní druh savce, který pochází z Jižní Ameriky. Jsou tedy teplomilné, nesnášejí tuhou zimu a mrazy jejich počty mohou zásadně zredukovat. Žije u vodních toků, u rybníků či v močálovitých terénech a zátopových územích. Dobře plavou pomocí střídavého pohybu zadních končetin, ale zdaleka nejsou tak dobrými plavci a potápěči jako bobr, kterému jsou dost podobné. Pod vodou vydrží nejdéle 4 minuty.

Nutrie říční - Myocastor coypus - ve vodě

Nutrie říční – Myocastor coypus – ve vodě

Nutrie říční se živí hlavně dužnatým vodním rostlinstvem, trávou a kořeny, v zimě ožírá větve keřů. Jen zřídka si zpestří potravu škeblí, žížalou či rakem. Hnízdo si buduje na břehu buď v norách 80 až 100 cm pod povrchem, nebo v hustém podrostu vegetace v malých kupkách. Samci v době říje vydávají ostrý protáhlý křik. Tvoří zpravidla menší společenstva s vedoucí samicí obývající území o rozloze až 5 ha.

Podle klimatických podmínek se nutrie rozmnožuje v kterékoliv roční době, u nás hlavně v létě. Samice jsou březí asi 4 měsíce, pak rodí v průměru 5 až 9 mláďat, která jsou dokonale vyvinutá, mají srst, vidí. Dokonce dovedou hned po porodu plavat a brzy začínají přijímat zelenou potravu. Pohlavně dospívají po 4-5 měsících a v zajetí se dožívají až 8 let, ve volné přírodě žijí sotva 4 roky.

Nutrie se rádi kamarádí s námi rybáři ….

Nejčtenější články

Výměnný obchod s kosem

Už jsem zažil u vody kdejaká zvláštní setkání, ale tento zážitek s „taťkou“ kosem si tedy opravdu nemohu nechat pro sebe. 🙂 Stalo se to poměrně nedávno na mé jednodenní rybářské výpravě na Rozkoši…

Chytání amurů na listy salátu, či jinou zeleninu

Amur je ryba někdy tuze vybíravá, jindy nám přijde naopak na nástrahu, kterou jsme vnadili na úplně jinou rybu. Asi nejčastěji se amuři chytají na kukuřici, kousky ovoce, či střídku chleba. Často však zaznamenáme úspěch při cíleném lovu amurů, pokud jim zkusíme nabídnout něco od zeleniny, například tužší listy hlávkového salátu, kedlubny, syrové či spařené zelné listy apod.

Rady pro začínající vláčkaře – nástrahy vhodné pro vláčení

Ano, vláčení je fenomén, ale je to především dřina. Někdy ani 300 náhozů nestačí k tomu, aby člověk spatřil nějakou tu šupinu. Vláčkař musí být nejen tělesně zdatný, ale také musí překypovat výrou v sebe sama. Někdy totiž ani několik hodin prohazování vodou nestačí k tomu, aby byl lov úspěšný a pak jen psychicky zdatný rybář dokáže další den vzít vláčecí prut opět do ruky a nahodit. Kromě výše uvedeného i znalost vody, či konkrétního místa, kde rybář chytá a také slušná výbava vede k úspěchu. Ovšem pro úspěšný lov vláčením je především nutná ta pravá nástraha, právě ta často rozhoduje o tom, zda rybář ten den zasekne rybu, nebo ne.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím