Rybářský rozcestník

Potkan obecný (Rattus norvegicus)

Hlodavec z čeledi myšovitých. Dosahuje délky až 27 centimetrů. Žije poblíž lidských sídel v kanálech, stokách, ale i v přírodních tocích. Je výborný plavec i pod vodou. Živí se vším poživatelným, i mrtvými rybkami, při přemnožení napadá i živé, dospělé ryby. Je asi nejškodlivějším savcem, protože ničí zásoby potravin a přenáší nebezpečná onemocnění.

Potkan obecný (Rattus norvegicus)
PotkanPotkanPotkan

Rozpoznávací znaky

Potkan je větší myšovitý hlodavec. Délka těla bývá v rozmezí 160–270 mm, ocas je kratší než tělo a měří 130–200 mm. Velikost zadních tlapek činí 30–45 mm, uši mají 18–22 mm. Dosahuje hmotnosti 140-500 g, v zajetí až do 900 g. Samci jsou robustnější, samice bývají až o 1/3 menší.

Výskyt

V Česku se vyskytuje prakticky na celém území ve všech nadmořských výškách. Žije nejčastěji poblíž lidských sídel v kanálech, stokách, ale i dále od lidí v přírodních tocích.

Obecně

Potkan se v přírodě dožívá 2, ale v zajetí až 4 roků. Kromě divoké formy existují i jako domácí mazlíčci, slouží i k laboratorním účelům. Potkan je obvykle mohutnější než krysa, za kterou je mylně často zaměňován. Krysa má oproti potkanovi delší, štíhlejší, jednobarevný ocas a také větší uši a oči. Kožich krysy bývá více zbarvený do černa, zatímco potkan je spíše šedohnědý až hnědý. Potkan také miluje vodu a vlhká místa, naopak krysy mají rády sucho, vodu nemusí!

Potkani jsou čilí hlavně v noci, nejvíce po setmění a před rozedněním. Dobře plavou a šplhají. Jsou velmi ostražití a v nebezpečí dokážou být agresivní. Doupě si budují většinou na zemi nebo nad ní, často si však pod podlahou vyhrabávají nory.

V přírodě žijí v koloniích v počtu kolem několika desítek jedinců s hierarchickým uspořádáním. Alfa jedinci zpravidla zakladatelé skupiny a ovlivňují celou kolonii. Naproti tomu jsou ve skupině i zvířata velmi podřízená.

Potkan patří mezi jedny z nejinteligentnějších hlodavců v přírodě. Díky přizpůsobivosti svého organizmu a hierarchii potkaních kolonií je schopen přežít i působení důmyslných hubících prostředků. Proto se stal součástí všech velkých měst a větších lidských obydlí, kde mnohem snadněji najde potravu a vhodné podmínky pro přežití.

Samice mívá pářicí období několikrát do měsíce. Její březost trvá 21 až 24 dní, v jednom vrhu mívá obvykle 4 až 7 mláďat, ale není výjimkou vrh o počtu 15 mláďat. Mláďata se rodí holá a slepá, plně osrstěná bývají do 14 dnů, oči otevírají během 14.–16. dne. Do 3 týdnů jsou kojena. Plně samostatná jsou přibližně po měsíci. Pohlavní dospělost udávají zdroje různě od 1,5 do 4 měsíců.

Samice odchovává 3 vrhy do roka, ve výborných podmínkách může mít 5 a více vrhů. Zabřeznout může – podobně jako většina dalších myšovitých – už 24 hodin po porodu.

Samice potkanů mají schopnost v rané fázi březosti ukončit tuto březost během nevhodných podmínek nebo zejména z důvodu, že se setká s vhodnějším samcem s lepším genetickým potenciálem.

Potkan je všežravec, většina jídelníčku se skládá cca z 60–80 % z různých semen trav a obilovin či zeleniny, zbytek tvoří bílkoviny z ptačích vajec nebo masa. Při nedostatku jiné potravy je schopen napadnout větší zvířata až do velikosti králíka. Denně zkonzumuje potravu v množství asi desetiny své tělesné hmotnosti.

Nejčtenější články

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Psí granule jako návnada na ryby

Ano, je to tak, i pomocí psích granulí lze zakrmovat lovné místo. Jen před samotným lovem je lepší si vyzkoušet, jak rychle se ve vodě rozpouštějí. Každé jsou jiné a tak je dobré vědět, jak dlouho trvá, než se rozpadnou ve vodě na prach. Psí granule přidáváme do krmení nejlépe rozmočené. Měli by tvořit maximálně 1/3 z celkového objemu zakrmovací směsi.

Soukromé revíry versus svazová voda

Kam vyrazit na ryby? Toť otázka! Český rybář, pokud chce zůstat v tuzemsku, má vlastně jen dvě možnosti. Buď si zvolí vodu svazovou, tedy, pokud má platnou rybářskou povolenku, a vyrazí na revíry, které obhospodařuje ČRS. Druhou možností je zajet si zachytat na nějaký soukromý revír. Ovšem každá s možností má své klady i zápory.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím