Rybářský rozcestník

Potkan obecný (Rattus norvegicus)

Hlodavec z čeledi myšovitých. Dosahuje délky až 27 centimetrů. Žije poblíž lidských sídel v kanálech, stokách, ale i v přírodních tocích. Je výborný plavec i pod vodou. Živí se vším poživatelným, i mrtvými rybkami, při přemnožení napadá i živé, dospělé ryby. Je asi nejškodlivějším savcem, protože ničí zásoby potravin a přenáší nebezpečná onemocnění.

Potkan obecný (Rattus norvegicus)
PotkanPotkanPotkan

Rozpoznávací znaky

Potkan je větší myšovitý hlodavec. Délka těla bývá v rozmezí 160–270 mm, ocas je kratší než tělo a měří 130–200 mm. Velikost zadních tlapek činí 30–45 mm, uši mají 18–22 mm. Dosahuje hmotnosti 140-500 g, v zajetí až do 900 g. Samci jsou robustnější, samice bývají až o 1/3 menší.

Výskyt

V Česku se vyskytuje prakticky na celém území ve všech nadmořských výškách. Žije nejčastěji poblíž lidských sídel v kanálech, stokách, ale i dále od lidí v přírodních tocích.

Obecně

Potkan se v přírodě dožívá 2, ale v zajetí až 4 roků. Kromě divoké formy existují i jako domácí mazlíčci, slouží i k laboratorním účelům. Potkan je obvykle mohutnější než krysa, za kterou je mylně často zaměňován. Krysa má oproti potkanovi delší, štíhlejší, jednobarevný ocas a také větší uši a oči. Kožich krysy bývá více zbarvený do černa, zatímco potkan je spíše šedohnědý až hnědý. Potkan také miluje vodu a vlhká místa, naopak krysy mají rády sucho, vodu nemusí!

Potkani jsou čilí hlavně v noci, nejvíce po setmění a před rozedněním. Dobře plavou a šplhají. Jsou velmi ostražití a v nebezpečí dokážou být agresivní. Doupě si budují většinou na zemi nebo nad ní, často si však pod podlahou vyhrabávají nory.

V přírodě žijí v koloniích v počtu kolem několika desítek jedinců s hierarchickým uspořádáním. Alfa jedinci zpravidla zakladatelé skupiny a ovlivňují celou kolonii. Naproti tomu jsou ve skupině i zvířata velmi podřízená.

Potkan patří mezi jedny z nejinteligentnějších hlodavců v přírodě. Díky přizpůsobivosti svého organizmu a hierarchii potkaních kolonií je schopen přežít i působení důmyslných hubících prostředků. Proto se stal součástí všech velkých měst a větších lidských obydlí, kde mnohem snadněji najde potravu a vhodné podmínky pro přežití.

Samice mívá pářicí období několikrát do měsíce. Její březost trvá 21 až 24 dní, v jednom vrhu mívá obvykle 4 až 7 mláďat, ale není výjimkou vrh o počtu 15 mláďat. Mláďata se rodí holá a slepá, plně osrstěná bývají do 14 dnů, oči otevírají během 14.–16. dne. Do 3 týdnů jsou kojena. Plně samostatná jsou přibližně po měsíci. Pohlavní dospělost udávají zdroje různě od 1,5 do 4 měsíců.

Samice odchovává 3 vrhy do roka, ve výborných podmínkách může mít 5 a více vrhů. Zabřeznout může – podobně jako většina dalších myšovitých – už 24 hodin po porodu.

Samice potkanů mají schopnost v rané fázi březosti ukončit tuto březost během nevhodných podmínek nebo zejména z důvodu, že se setká s vhodnějším samcem s lepším genetickým potenciálem.

Potkan je všežravec, většina jídelníčku se skládá cca z 60–80 % z různých semen trav a obilovin či zeleniny, zbytek tvoří bílkoviny z ptačích vajec nebo masa. Při nedostatku jiné potravy je schopen napadnout větší zvířata až do velikosti králíka. Denně zkonzumuje potravu v množství asi desetiny své tělesné hmotnosti.

Text: Roman „Dědek“ Kováč, foto: fotobanka fotky-foto

Nejčtenější články

Pozvánka na závod do Nižboru

ČRS. z. s., MO Nižbor zve na 16. ročník rybářského závodu, který se koná 11. 5. 2024 na Berounce nad jezem v Nižboru. Počet míst omezen na 50….

Jarní dospělé a Dětské závody ČRS MO Kladruby – Propozice 20. a 21. 4. 2024

Vážení přátelé ČRS MO Kladruby, dovolte, abychom Vás pozvali na Jarní dospělých a Dětské rybářské závody konané ve dnech 20. a 21. dubna 2024 na nádrži Záhorská. Těšíme se na Vaši hojnou účast!

Jarní kolo Ve vodě nežijí jen vodníci

Jarní kolo náborové akce „Ve vodě nežijí jen vodníci“ proběhne od 15. 4. do 27. 6. 2024. Zájemci se mohou hlásit od dne zveřejnění a zasílat přihlášky na sekretariát SÚS….