Rybářský rozcestník

Mořčák chutný (mořský vlk, okoun)

Mořčák chutný se běžně vyskytuje v oblasti jižně od Britských ostrovů. Existují také populace u břehů Norska, jižního Islandu a Kanárských ostrovů. V oblasti Středozemního moře je velké množství umělých chovů, ze kterých pochází i ryby dovážené na trh v Německu. Mořčák pocházející právě z takovýchto farem tvoří největší podíl ryb tohoto druhu na trhu. Mořčák chutný je na trhu dostupný po celý rok, ale podobně jako ostatní mořské ryby chutná nejlépe v zimních měsících.

Morčák - ryba na bílém podkladě
Morčák

Název latinsky

Dicentrarchus labrax

Jiný název

Mořský vlk, Spigola, Loup de Mer, Lubina, Sea bass, nebo Wolfsbarsch

Rozpoznávací znaky

Tělo mořčáka je dlouhé a elegantní, hřbetní ploutve jsou vroubkované a šupiny leskle stříbřité. Břišní strana mořčáka se jemně třpytí stříbrnými odlesky. Tuto rybu můžeme ve většině případů bezpečně rozpoznat podle černé skvrny na žábrách. Největší jedinci dosahují délky až 80 centimetrů a váhy až deset kilogramů.

Výskyt

Mořčák chutný se běžně vyskytuje v oblasti jižně od Britských ostrovů. Existují také populace u břehů Norska, jižního Islandu a Kanárských ostrovů.

Obecně

Mořčák chutný (mořský okoun) je okounovitá ryba patřící do čeledi perciformes (ostnoploutvých) a je často mylně považována za vlkouše obecného. Samci rostou pomaleji než samice a obvykle této velikosti nedosahují.

Mořčák je predátorem, který rád obývá oblasti v těsné blízkosti ústí řek a pobřeží. Loví všechny možné druhy ryb žijících v hejnech, jako například sledě. Mořčák se tře v období od května do srpna, přičemž jikry nejsou kladeny na pevně určené místo, ale namísto toho jsou larvy ponechány napospas mořským proudům a jsou volně unášeny až do doby vylíhnutí.

Kuchyňské zpracování:

Mořčák chutný má velice jemnou, aromatickou chuť. Jeho bílé maso se nádherně odlupuje a obsahuje jen málo kostí.

Zdroj: www.nordsee.com

Způsob lovu

Menší ryby lze chytat na splávek na červy nebo kousky ryb. Větší pak pilkrováním, ale i přívačí.

Nejčtenější články

Bivakování u vody aneb problémy kolem pobytu u vody a to nejen v nočních hodinách

Bohužel stanovat si nemůžeme, kde se nám zachce. I když dnes legislativou není obecně zakázané bivakovat na státních pozemcích, přesto si nemůžeme všude rozložit stan a přenocovat. Buď to místně zakazují obecní nebo městské vyhlášky, nebo i některé zákony na ochranu přírody. Pak také musíme ctít soukromé pozemky, kde jen vlastník pozemku nám může povolit tento užívat, například také k přenocování. A co my rybáři? Máme nějakou výjimku nebo legislativa na nás nemyslí? Obecně má rybář právo se skrýt před deštěm a větrem, ovšem bližší specifikace v zákonech není, myslím tím upřesnění, kde je hranice mezi přístřeškem proti dešti a stanem, který již mnohým vadí…

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná především v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Chleba či rohlík nastražený pomocí gumičky a roztahovače kroužků

Nastražit pomocí gumiček a roztahovače kroužků lze jak peletky, tak po mírné úpravě i bolies koule. Ale co tak zkusit nastražit chlebovou kůrku či jiné pečivo? Jde to!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím