Rybářský rozcestník

Mořčák chutný (mořský vlk, okoun)

Mořčák chutný se běžně vyskytuje v oblasti jižně od Britských ostrovů. Existují také populace u břehů Norska, jižního Islandu a Kanárských ostrovů. V oblasti Středozemního moře je velké množství umělých chovů, ze kterých pochází i ryby dovážené na trh v Německu. Mořčák pocházející právě z takovýchto farem tvoří největší podíl ryb tohoto druhu na trhu. Mořčák chutný je na trhu dostupný po celý rok, ale podobně jako ostatní mořské ryby chutná nejlépe v zimních měsících.

Morčák - ryba na bílém podkladě
Morčák

Název latinsky

Dicentrarchus labrax

Jiný název

Mořský vlk, Spigola, Loup de Mer, Lubina, Sea bass, nebo Wolfsbarsch

Rozpoznávací znaky

Tělo mořčáka je dlouhé a elegantní, hřbetní ploutve jsou vroubkované a šupiny leskle stříbřité. Břišní strana mořčáka se jemně třpytí stříbrnými odlesky. Tuto rybu můžeme ve většině případů bezpečně rozpoznat podle černé skvrny na žábrách. Největší jedinci dosahují délky až 80 centimetrů a váhy až deset kilogramů.

Výskyt

Mořčák chutný se běžně vyskytuje v oblasti jižně od Britských ostrovů. Existují také populace u břehů Norska, jižního Islandu a Kanárských ostrovů.

Obecně

Mořčák chutný (mořský okoun) je okounovitá ryba patřící do čeledi perciformes (ostnoploutvých) a je často mylně považována za vlkouše obecného. Samci rostou pomaleji než samice a obvykle této velikosti nedosahují.

Mořčák je predátorem, který rád obývá oblasti v těsné blízkosti ústí řek a pobřeží. Loví všechny možné druhy ryb žijících v hejnech, jako například sledě. Mořčák se tře v období od května do srpna, přičemž jikry nejsou kladeny na pevně určené místo, ale namísto toho jsou larvy ponechány napospas mořským proudům a jsou volně unášeny až do doby vylíhnutí.

Kuchyňské zpracování:

Mořčák chutný má velice jemnou, aromatickou chuť. Jeho bílé maso se nádherně odlupuje a obsahuje jen málo kostí.

Zdroj: www.nordsee.com

Způsob lovu

Menší ryby lze chytat na splávek na červy nebo kousky ryb. Větší pak pilkrováním, ale i přívačí.

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím