Mník mořský je mořská ryba velmi podobná našemu sladkovodnímu mníku jednovousému (Lota lota). Od něho se liší většími zuby na spodní čelisti a také rozměry těla. Mořský mník obývá Severovýchodní Atlantik od severního Norska po Island. Najdeme ho v Severním moři, v Biskajském zálivu. Většinou se zdržují v hloubce 300 až 400 m, maximálně 600 m.
Molva molva
Ling
Mník mořský dosahuje délky až 220 cm a váhy kolem 50 kg. V zadní části obou hřbetních ploutví a také na řitní ploutvi má velké okrajové černé skvrny. Celé tělo je vybarvením přizpůsobeno barvě dna, nejčastěji skalnatého.
Mořský mník obývá Severovýchodní Atlantik od severního Norska po Island. Najdeme ho v Severním moři, v Biskajském zálivu. Většinou se zdržují v hloubce 300 až 400 m, maximálně 600 m.
V moři mník obývá hlubší místa s dostatkem úkrytu na dně (200 i více metrů). Nalezneme jej běžně tam, kde je dostatek rozličných úkrytů mezi kameny. Živí se dravě rybami, jako různými druhy tresek, platýzů a podobně. Z čeledi treskovitých je to ryba s největším počtem jiker. Hospodářský význam má především v západní Evropě, kde ho nejvíce loví norští rybáři, francouzští a také Angličané. Na celém světě se ročně uloví desítky tun této ryby.
Mník mořský má bílé, chutné, méně tučné maso. Menší kusy se krátce vaří nebo dusí celé, větší kusy pak krájíme na plátky. Maso z mníka se používá především na smažení nebo opékání, ale může se i vařit v rybí várce. Výborné je také pro přípravu dušených nebo zapékaných pokrmů.
Zdroj: Světem zvířat IV. – Ryby, obojživelníci, plazi
Chytá se pomocí pilkrů při vertikální přívlači, nebo na mrtvé větší ryby na položenou, nebo při hlubinném vláčení.