Rybářský rozcestník

Mník mořský

Mník mořský je mořská ryba velmi podobná našemu sladkovodnímu mníku jednovousému (Lota lota). Od něho se liší většími zuby na spodní čelisti a také rozměry těla. Mořský mník obývá Severovýchodní Atlantik od severního Norska po Island. Najdeme ho v Severním moři, v Biskajském zálivu. Většinou se zdržují v hloubce 300 až 400 m, maximálně 600 m.

Mník mořský na pláži
Mník

Název latinsky

Molva molva

Jiný název

Ling

Rozpoznávací znaky

Mník mořský dosahuje délky až 220 cm a váhy kolem 50 kg. V zadní části obou hřbetních ploutví a také na řitní ploutvi má velké okrajové černé skvrny. Celé tělo je vybarvením přizpůsobeno barvě dna, nejčastěji skalnatého.

Výskyt

Mořský mník obývá Severovýchodní Atlantik od severního Norska po Island. Najdeme ho v Severním moři, v Biskajském zálivu. Většinou se zdržují v hloubce 300 až 400 m, maximálně 600 m.

Obecně

V moři mník obývá hlubší místa s dostatkem úkrytu na dně (200 i více metrů). Nalezneme jej běžně tam, kde je dostatek rozličných úkrytů mezi kameny. Živí se dravě rybami, jako různými druhy tresek, platýzů a podobně. Z čeledi treskovitých je to ryba s největším počtem jiker. Hospodářský význam má především v západní Evropě, kde ho nejvíce loví norští rybáři, francouzští a také Angličané. Na celém světě se ročně uloví desítky tun této ryby.

Kuchyňské zpracování:

Mník mořský má bílé, chutné, méně tučné maso. Menší kusy se krátce vaří nebo dusí celé, větší kusy pak krájíme na plátky. Maso z mníka se používá především na smažení nebo opékání, ale může se i vařit v rybí várce. Výborné je také pro přípravu dušených nebo zapékaných pokrmů.

Zdroj: Světem zvířat IV. – Ryby, obojživelníci, plazi

Způsob lovu

Chytá se pomocí pilkrů při vertikální přívlači, nebo na mrtvé větší ryby na položenou, nebo při hlubinném vláčení.

Nejčtenější články

Základní návazce a koncové sestavy pro boilie a pelety

D-Rig, S-rig, plovoucí návazec s Pop Up bolie nebo peletkou, návazce pro lov ve vodním sloupci …. no, pro začínající, ale i mírně pokročilé rybáře těch názvů je až moc! 🙂 Moderní kaprařina má opravdu rozmanité názvosloví různých důmyslných sestav koncových návazců. Jejich použití bývá závislé nejen na typu revíru, ale také na dalších okolnostech, například na hloubce vodního sloupce v místě lovného místa, zda je dno bahnité nebo naopak písečné, mírně zarostlé nebo naopak s hojným rostlinstvem na dně… Ani v tomto článku nedokážeme ukázat všechny možnosti, jak uvázat a nabídnout nástrahu rybám. Najdete zde ale takový základní výběr návazců, které se v dnešní době nejvíce používají při lovu kaprovitých ryb na boilies a pelety.

Sedmnáctiletý student pokořil český rekord. Chytil kapra vážícího 32 kilogramů

Fantastik, takové jméno dostal kapr vážící 32 kg. Unikátní kousek ulovil nedávno teprve 17letý Stanislav Blažka. Pokořil tak rekord mezi kapraři. V českých svazových vodách se podle dostupných informací těžší rybu doposud chytit nepodařilo.

Honza Hubka a Jakub Kolář se stali mistry světa v lovu dravých ryb z lodě!

Přátelé, naše reprezentace získala tento víkend v Anglii stříbrné medaile a posádka Honza Hubka a Jakub Kolář se stali mistry světa v lovu dravých ryb z lodě. Skvělý úspěch a velká gratulace celému týmu. 👍🎸🍀💪🙏👌

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím