Rybářský rozcestník

Okoun barramundi (robalo stříbřitý)

V průběhu svého života žije okoun barramundi ve slané i sladké vodě. Přirozeně se vyskytuje v severní Austrálii a v Indo-Pacifické oblasti. Tato ryba se většinou pohybuje poblíž pobřeží a může se objevit v ústí řek během období tření. Okoun barramundi je dnes chován v Austrálii pro maso.

Okoun barramundi - právě chycený
Okoun

Název latinsky

Lates calcarifer

Jiný název

Barramundi, (Silver) Barramundi

Rozpoznávací znaky

Charakteristickými znaky této ryby jsou červené oči, šedivý hřbet a stříbrné břicho - tyto fyzické znaky mohou být nicméně různé. Okouni barramundi obvykle dorůstají délky do 1,9 m, přibližně výží 14 kg. Ve výjimečných případech mohou dosáhnout váhy až 60 kg.

Výskyt

Přirozeně se vyskytuje v severní Austrálii a v Indo-Pacifické oblasti. Žije v teplých mořích poblíž ústí řek a libuje si v mangrovovém pobřeží, kde je mnoho bahna.

Obecně

Okoun barramundi patří do čeledi okounů.

Okouni barramundi jsou hermafrodité; v prvních letech života jsou samci a ve věku tří až čtyřech let pohlavně dozrávají. O rok až dva později podstoupí tato ryba změnu pohlaví. Velikost okouna barramundi je většinou spolehlivým indikátorem jeho pohlaví, menší okouni barramundi většinou zůstávají samci a u větších ryb je pravděpodobnější, že se jedná o samice. V Austrálii je okoun barramundi považován za to nejlepší, co moře dokáže nabídnout a je také označován za “krále ryb”.

Kuchyňské zpracování:

Okoun barramundi může být připravován na grilu, smažen nebo upraven vcelku v troubě, chutná velice příjemně a čistě. Po přípravě se bílé libové maso stává šťavnatým a jemným a zároveň si zachovává pevnost.

Zdroj: www.nordsee.com

Způsob lovu

Vláčením různě velkých umělých nástrah, ale i na mrtvou rybu.

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím