Rybářský rozcestník

Stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum)

Vytrvalá vodní bylina, která má plazivý kořenující oddenek. Květy kvetou nad hladinou. Roste v rybnících, kanálech, pískovnách i řekách cca do 5 metrů hloubky.

Vlevo - stolístek přeslenitý, vpravo - stolístek klasnatý

Název latinsky

Myriophyllum spicatum

Jiný název

stolístok klasnatý

Rozpoznávací znaky

Vodní rostlina s plazivým kořenujícím oddenkem, často zbarvená do červena, hlavně ve více proudících vodách. Lodyhu má dlouhou do 3 metrů (v teplých krajích však dorůstá až do 6 metrů délky!). Listy má ponořené, peřenosečné s listovými tenkými úkrojky nejčastěji ve 4-četných přeslenech. Kvete od června do září.

Výskyt

Roste téměř na celém světě. V Česku ho najdeme sporadicky, ale místy i hojně, jak v nížinách, tak ve středních polohách, ale i v podhůří hor.

Obecně

Roste v rybnících, tůních, mrtvých ramenech, zatopených lomech, pískovnách, přehradách, na dolních tocích řek v pomalu tekoucích i stojatých vodách, ve hloubkách do 5 metrů. Koření v bahnitých substrátech, ale i na písčitých či rašelinných dnech. Snáší nízké teploty vody i pravidelné zamrzání vody v zimě. V Česku se vyskytuje ve společenstvech dalších rostlin, například Potamion lucentis,  či Batrachion fluitantis, i dalších.

Vytváří husté porosty, má tendenci se přemnožit. Pokud se přemnoží, je to velmi obtížný plevel. Ke zmenšení jeho populace se do rybníků i dalších toků nasazují amuři, nebo jiné býložravé ryby. Také se provádí zimování rybníků, tedy rybník se vypustí. Přirozeným „škůdcem“ stolístku je drobný motýl vílenka bílá (Acentria ephemerella).

Jeho šlahouny vytváří prostředí skvělé pro úkryt ryb, zde ryby nalézají i množství potravy. Zvlášť vhodné jsou pro plůdek ryb.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím