Rybářský rozcestník

Stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum)

Vytrvalá vodní bylina, která má plazivý kořenující oddenek. Květy kvetou nad hladinou. Roste v rybnících, kanálech, pískovnách i řekách cca do 5 metrů hloubky.

Vlevo - stolístek přeslenitý, vpravo - stolístek klasnatý

Název latinsky

Myriophyllum spicatum

Jiný název

stolístok klasnatý

Rozpoznávací znaky

Vodní rostlina s plazivým kořenujícím oddenkem, často zbarvená do červena, hlavně ve více proudících vodách. Lodyhu má dlouhou do 3 metrů (v teplých krajích však dorůstá až do 6 metrů délky!). Listy má ponořené, peřenosečné s listovými tenkými úkrojky nejčastěji ve 4-četných přeslenech. Kvete od června do září.

Výskyt

Roste téměř na celém světě. V Česku ho najdeme sporadicky, ale místy i hojně, jak v nížinách, tak ve středních polohách, ale i v podhůří hor.

Obecně

Roste v rybnících, tůních, mrtvých ramenech, zatopených lomech, pískovnách, přehradách, na dolních tocích řek v pomalu tekoucích i stojatých vodách, ve hloubkách do 5 metrů. Koření v bahnitých substrátech, ale i na písčitých či rašelinných dnech. Snáší nízké teploty vody i pravidelné zamrzání vody v zimě. V Česku se vyskytuje ve společenstvech dalších rostlin, například Potamion lucentis,  či Batrachion fluitantis, i dalších.

Vytváří husté porosty, má tendenci se přemnožit. Pokud se přemnoží, je to velmi obtížný plevel. Ke zmenšení jeho populace se do rybníků i dalších toků nasazují amuři, nebo jiné býložravé ryby. Také se provádí zimování rybníků, tedy rybník se vypustí. Přirozeným „škůdcem“ stolístku je drobný motýl vílenka bílá (Acentria ephemerella).

Jeho šlahouny vytváří prostředí skvělé pro úkryt ryb, zde ryby nalézají i množství potravy. Zvlášť vhodné jsou pro plůdek ryb.

Nejčtenější články

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Chytání na feeder – úplné začátky

Coje je tedy ten feeder? Je to prut, který se používá na chytání metodou položená, tedy se závažím položeným na dně. Pruty na feeder jsou opatřeny tenkými, ohebnými signalizačními špičkami, podle kterých rybář pozná i jemné záběry. Pruty i celá tato metoda pochází z Anglie. U nás feeder tak zdomácněl, že si ho osvojily i starší rybářské ročníky, dříve chytající jen na krmítko a klasický kaprářský prut. Feeder je skvělý pro ty, co chtějí opravdu aktivně strávit čas u vody. Pro ty, co od prutu rádi odcházejí, nebo u chytání rádi podřimují, feeder rozhodně není!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím