Rybářský rozcestník

Vodní plži (Gastropoda)

Vodní plži mají břišní stranu těla, stejně jako jejich suchozemští příbuzní, přizpůsobenou k pohybu v podobě svalnaté nohy. Jejich hřbet je tvořen velkým útrobním vakem, který je chráněný vápenitou ulitou. Živí se pomocí jazyka, kterým se škrabává z různých povrchů řasy.

Vodní plži - ilustrační foto
OkružákPlovatka

Název latinsky

Gastropoda

Rozpoznávací znaky

Vodní plži mají měkké, nečlánkované tělo bez končetin, které je pokryté jednovrstvou pokožkou. Dýchají pomocí plicního vaku. Makí mnoho slizových žláz. jejich tělos se skládá ze svalnaté nohy, která jim umožnuje pohyb, hlavy s dvěma páry tykadel, útrobního vaku a vápencové ulity.

Výskyt

Ve světě žijí vodní plži hlavně v moři, ale existuje i několik desítek plžů sladkovodních. V Česku se vyskytují v horských, podhorských pásmech, tak ve středních pásmech a nížinách a to jak v potučcích a řekách, tak i ve vodách stojatých.

Obecně

Jsou to jak hermafrodité (živočichové, kteří jsou schopní porodukovat jak vajíčka, tak spermie), tak někteří i gonochoristé, tedy jedinci jednopohlavní. Vývoj je u nich přímý (nemají larvy) i nepřímý (např. u mořských plžů). Kladou vajíčka do vlhké půdy.

Jedním ze zástupců této třídy je plovatka bahenní (Lamnaea stagnalis), která se pozná podle její vejčité, nápadně zašpičatělé, ulity. Běžně se vyskytuje v evropských rybnících. Živí se vodními rostlinami a rostlinnými zbytky. Je hermafrodit, každý jedinec klade 200-300 vajíček.

Plovatka bahenní - Lymnaea stagnalis

Plovatka bahenní – Lymnaea stagnalis

Dalším vodním plžem, kterého tu připomenem, je okružák ploský (Planorbarius corneus). Živí se řasami, zbytky potravy ryb, zbytky rostlin i výkaly ryb. Dospělí jedinci si pak rádi pochutnají také na jikrách. Jinak je to to právě hermafrodit, tedy každý jedinec je schopen produkovat vajíčka i sperma.

Okružák ploský v akváriu

Okružák ploský v akváriu

Jmenovat můžeme i mnoho dalších představitelů této třídy, která je však tovřena dalšími podtřídami. Zmínit se můžeme například o kamomilovi říčním (Ancylus fluviatilis), což je drobný vodní plž žijící jak v malých horských potůčcích, tak ve velkých proudných řekách. Pozná se podle ulity bez závitů. V Česku se ve stojatých vodách vyskytuje například bahenka živorodá (Viviparus contectus) a bahnivka rmutná (Bithynia tentaculata).

Nejčtenější články

Termíny vytírání ryb

Znalost měsíců, kdy se tře ten či onen druh ryb, se rozhodně hodí každému rybáři. Právě v době vytírání nemají ryby náladu na nic jiného, než právě na své milostné hrátky. Většinou nepřijímají potravu a tak chytnou rybu, která je právě ve tření, je téměř nemožné. Proto nemá smysl cíleně lovit ten druh, který se zrovna vytírá. Je pravda, že u ryb hájených jejich ochrana probíhá právě v době vytírání, což je logické a tak stejně v tu dobu máme zakázáno hájený druhy ryb chytat. Ovšem pozor. Například počasí některé roky může dobu vytírání opozdit, nebo naopak, při teplém jaru, urychlit. Ale jinak je tato tabulka poměrně přesná!

Základy lovu ryb pod ledem, tedy tzv. na dírkách

I přes stálé legislativní komplikace se v Česku najdou revíry, kde si lze legálně zachytat ve vyvrtaných dírách v ledu. Je to rybolovná technika, kterou každým rokem podlehne stále více rybářů, kteří se nechtějí smířit s tím, že jim mráz a ledová krusta brání využívat jiné, běžné techniky lovu ryb. Prostě někdo to doma u televize a krbu nevydrží ani v zimě! 🙂

NONSTOP revíry 2022

Na nonstop revíry vydává Ministerstvo zemědělství výjimky. Ano, je to tak, Český rybářský svaz nerozhoduje o revírech, na kterých se daný rok může chytat 24 hodin. To je v pravomoci MZe ČR. V tomto článku najdete aktuální tabulku NONSTOP revírů, kde rybáři mohou v letních měsících chytat ryby i po půlnoci.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím