Rybářský rozcestník

Vodní plži (Gastropoda)

Vodní plži mají břišní stranu těla, stejně jako jejich suchozemští příbuzní, přizpůsobenou k pohybu v podobě svalnaté nohy. Jejich hřbet je tvořen velkým útrobním vakem, který je chráněný vápenitou ulitou. Živí se pomocí jazyka, kterým se škrabává z různých povrchů řasy.

Vodní plži - ilustrační foto
OkružákPlovatka

Název latinsky

Gastropoda

Rozpoznávací znaky

Vodní plži mají měkké, nečlánkované tělo bez končetin, které je pokryté jednovrstvou pokožkou. Dýchají pomocí plicního vaku. Makí mnoho slizových žláz. jejich tělos se skládá ze svalnaté nohy, která jim umožnuje pohyb, hlavy s dvěma páry tykadel, útrobního vaku a vápencové ulity.

Výskyt

Ve světě žijí vodní plži hlavně v moři, ale existuje i několik desítek plžů sladkovodních. V Česku se vyskytují v horských, podhorských pásmech, tak ve středních pásmech a nížinách a to jak v potučcích a řekách, tak i ve vodách stojatých.

Obecně

Jsou to jak hermafrodité (živočichové, kteří jsou schopní porodukovat jak vajíčka, tak spermie), tak někteří i gonochoristé, tedy jedinci jednopohlavní. Vývoj je u nich přímý (nemají larvy) i nepřímý (např. u mořských plžů). Kladou vajíčka do vlhké půdy.

Jedním ze zástupců této třídy je plovatka bahenní (Lamnaea stagnalis), která se pozná podle její vejčité, nápadně zašpičatělé, ulity. Běžně se vyskytuje v evropských rybnících. Živí se vodními rostlinami a rostlinnými zbytky. Je hermafrodit, každý jedinec klade 200-300 vajíček.

Plovatka bahenní - Lymnaea stagnalis

Plovatka bahenní – Lymnaea stagnalis

Dalším vodním plžem, kterého tu připomenem, je okružák ploský (Planorbarius corneus). Živí se řasami, zbytky potravy ryb, zbytky rostlin i výkaly ryb. Dospělí jedinci si pak rádi pochutnají také na jikrách. Jinak je to to právě hermafrodit, tedy každý jedinec je schopen produkovat vajíčka i sperma.

Okružák ploský v akváriu

Okružák ploský v akváriu

Jmenovat můžeme i mnoho dalších představitelů této třídy, která je však tovřena dalšími podtřídami. Zmínit se můžeme například o kamomilovi říčním (Ancylus fluviatilis), což je drobný vodní plž žijící jak v malých horských potůčcích, tak ve velkých proudných řekách. Pozná se podle ulity bez závitů. V Česku se ve stojatých vodách vyskytuje například bahenka živorodá (Viviparus contectus) a bahnivka rmutná (Bithynia tentaculata).

Nejčtenější články

Výměnný obchod s kosem

Už jsem zažil u vody kdejaká zvláštní setkání, ale tento zážitek s „taťkou“ kosem si tedy opravdu nemohu nechat pro sebe. 🙂 Stalo se to poměrně nedávno na mé jednodenní rybářské výpravě na Rozkoši…

Rady pro začínající vláčkaře – nástrahy vhodné pro vláčení

Ano, vláčení je fenomén, ale je to především dřina. Někdy ani 300 náhozů nestačí k tomu, aby člověk spatřil nějakou tu šupinu. Vláčkař musí být nejen tělesně zdatný, ale také musí překypovat výrou v sebe sama. Někdy totiž ani několik hodin prohazování vodou nestačí k tomu, aby byl lov úspěšný a pak jen psychicky zdatný rybář dokáže další den vzít vláčecí prut opět do ruky a nahodit. Kromě výše uvedeného i znalost vody, či konkrétního místa, kde rybář chytá a také slušná výbava vede k úspěchu. Ovšem pro úspěšný lov vláčením je především nutná ta pravá nástraha, právě ta často rozhoduje o tom, zda rybář ten den zasekne rybu, nebo ne.

Jak zajisti kus rohlíku na háček při chytání tzv. na mlaskačku

Existuje více montáží a návazců s kterými můžeme nabízet kus rohlíku rybám pěkně z hladiny, tzv. na mlaskačku. Pro milovníky dalekých a razantních náhozů tu mám způsob nastražení rohlíku pomocí háčku s přívěsem, boilie jehly a kousku klacku, nebo i klasické zarážky.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím