Vodní plži (Gastropoda)
5.3.2016 • Rybářský rozcestník.cz
Vodní plži mají břišní stranu těla, stejně jako jejich suchozemští příbuzní, přizpůsobenou k pohybu v podobě svalnaté nohy. Jejich hřbet je tvořen velkým útrobním vakem, který je chráněný vápenitou ulitou. Živí se pomocí jazyka, kterým se škrabává z různých povrchů řasy.
Vodní plži - ilustrační foto
Název latinsky
Gastropoda
Rozpoznávací znaky
Vodní plži mají měkké, nečlánkované tělo bez končetin, které je pokryté jednovrstvou pokožkou. Dýchají pomocí plicního vaku. Makí mnoho slizových žláz. jejich tělos se skládá ze svalnaté nohy, která jim umožnuje pohyb, hlavy s dvěma páry tykadel, útrobního vaku a vápencové ulity.
Výskyt
Ve světě žijí vodní plži hlavně v moři, ale existuje i několik desítek plžů sladkovodních. V Česku se vyskytují v horských, podhorských pásmech, tak ve středních pásmech a nížinách a to jak v potučcích a řekách, tak i ve vodách stojatých.
Obecně
Jsou to jak hermafrodité (živočichové, kteří jsou schopní porodukovat jak vajíčka, tak spermie), tak někteří i gonochoristé, tedy jedinci jednopohlavní. Vývoj je u nich přímý (nemají larvy) i nepřímý (např. u mořských plžů). Kladou vajíčka do vlhké půdy.
Jedním ze zástupců této třídy je plovatka bahenní (Lamnaea stagnalis), která se pozná podle její vejčité, nápadně zašpičatělé, ulity. Běžně se vyskytuje v evropských rybnících. Živí se vodními rostlinami a rostlinnými zbytky. Je hermafrodit, každý jedinec klade 200-300 vajíček.
Plovatka bahenní – Lymnaea stagnalis
Dalším vodním plžem, kterého tu připomenem, je okružák ploský (Planorbarius corneus). Živí se řasami, zbytky potravy ryb, zbytky rostlin i výkaly ryb. Dospělí jedinci si pak rádi pochutnají také na jikrách. Jinak je to to právě hermafrodit, tedy každý jedinec je schopen produkovat vajíčka i sperma.
Okružák ploský v akváriu
Jmenovat můžeme i mnoho dalších představitelů této třídy, která je však tovřena dalšími podtřídami. Zmínit se můžeme například o kamomilovi říčním (Ancylus fluviatilis), což je drobný vodní plž žijící jak v malých horských potůčcích, tak ve velkých proudných řekách. Pozná se podle ulity bez závitů. V Česku se ve stojatých vodách vyskytuje například bahenka živorodá (Viviparus contectus) a bahnivka rmutná (Bithynia tentaculata).
