Rybářský rozcestník

Vodní plži (Gastropoda)

Vodní plži mají břišní stranu těla, stejně jako jejich suchozemští příbuzní, přizpůsobenou k pohybu v podobě svalnaté nohy. Jejich hřbet je tvořen velkým útrobním vakem, který je chráněný vápenitou ulitou. Živí se pomocí jazyka, kterým se škrabává z různých povrchů řasy.

Vodní plži - ilustrační foto
OkružákPlovatka

Název latinsky

Gastropoda

Rozpoznávací znaky

Vodní plži mají měkké, nečlánkované tělo bez končetin, které je pokryté jednovrstvou pokožkou. Dýchají pomocí plicního vaku. Makí mnoho slizových žláz. jejich tělos se skládá ze svalnaté nohy, která jim umožnuje pohyb, hlavy s dvěma páry tykadel, útrobního vaku a vápencové ulity.

Výskyt

Ve světě žijí vodní plži hlavně v moři, ale existuje i několik desítek plžů sladkovodních. V Česku se vyskytují v horských, podhorských pásmech, tak ve středních pásmech a nížinách a to jak v potučcích a řekách, tak i ve vodách stojatých.

Obecně

Jsou to jak hermafrodité (živočichové, kteří jsou schopní porodukovat jak vajíčka, tak spermie), tak někteří i gonochoristé, tedy jedinci jednopohlavní. Vývoj je u nich přímý (nemají larvy) i nepřímý (např. u mořských plžů). Kladou vajíčka do vlhké půdy.

Jedním ze zástupců této třídy je plovatka bahenní (Lamnaea stagnalis), která se pozná podle její vejčité, nápadně zašpičatělé, ulity. Běžně se vyskytuje v evropských rybnících. Živí se vodními rostlinami a rostlinnými zbytky. Je hermafrodit, každý jedinec klade 200-300 vajíček.

Plovatka bahenní - Lymnaea stagnalis

Plovatka bahenní – Lymnaea stagnalis

Dalším vodním plžem, kterého tu připomenem, je okružák ploský (Planorbarius corneus). Živí se řasami, zbytky potravy ryb, zbytky rostlin i výkaly ryb. Dospělí jedinci si pak rádi pochutnají také na jikrách. Jinak je to to právě hermafrodit, tedy každý jedinec je schopen produkovat vajíčka i sperma.

Okružák ploský v akváriu

Okružák ploský v akváriu

Jmenovat můžeme i mnoho dalších představitelů této třídy, která je však tovřena dalšími podtřídami. Zmínit se můžeme například o kamomilovi říčním (Ancylus fluviatilis), což je drobný vodní plž žijící jak v malých horských potůčcích, tak ve velkých proudných řekách. Pozná se podle ulity bez závitů. V Česku se ve stojatých vodách vyskytuje například bahenka živorodá (Viviparus contectus) a bahnivka rmutná (Bithynia tentaculata).

Nejčtenější články

Lov sumců pomocí tyčové bójky tzv. činky

Lov sumců patří mezi vrcholné rybářské disciplíny, nejen proto, že sumec je velká a chytrá ryba, ale také proto, že bez kvalitního náčiní cíleně nastražit na sumce je hloupost. I u nás se nacházejí kusy velké přes 2 metry a tak vytáhnout takového macka, ještě když se brání, to vyžaduje opravdu dobrou výbavu. Ale pojďme si popovídat o tyčové bójce, šikovné to pomůcce na chytání větších dravců, tedy nejen sumců, ale například i velkých štik.

Lov sumců na položenou na pelety a boilies

Když lov sumců na pelety, pak asi nejúčinnější jsou tzv. „halibutky“ tedy pelety, které, kromě jiného, obsahují maso sardinek. A kdyby náhodou někdo nevěděl, co jsou pelety, pak pelety jsou lisované válečky, které se od boilies kuliček liší právě jejich způsobem výroby a také tvarem. A nutno podotknout, pokud lovné místo několik dní zakrmíte, můžete se dočkat i na pelety pěkných úlovků a to nejen sumců, ale i kaprů, případně i dalších ryb. Ovšem díky masivnímu zakrmování kaprů boilies koulemi dnes můžeme úspěšně chytat sumce na položenou také na oblíbené boilies.

Matjesy ze sladkovodních ryb – postup přípravy ve fotografii

Matjesy můžeme vyrobit i ze sladkovodních ryb. Vhodné jsou masitější ryby, které mají dostatek masa ve hřbetu, osvědčil se například karas nebo kapr velký do 50 cm.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím