Rybářský rozcestník

Vodní plži (Gastropoda)

Vodní plži mají břišní stranu těla, stejně jako jejich suchozemští příbuzní, přizpůsobenou k pohybu v podobě svalnaté nohy. Jejich hřbet je tvořen velkým útrobním vakem, který je chráněný vápenitou ulitou. Živí se pomocí jazyka, kterým se škrabává z různých povrchů řasy.

Vodní plži - ilustrační foto
OkružákPlovatka

Název latinsky

Gastropoda

Rozpoznávací znaky

Vodní plži mají měkké, nečlánkované tělo bez končetin, které je pokryté jednovrstvou pokožkou. Dýchají pomocí plicního vaku. Makí mnoho slizových žláz. jejich tělos se skládá ze svalnaté nohy, která jim umožnuje pohyb, hlavy s dvěma páry tykadel, útrobního vaku a vápencové ulity.

Výskyt

Ve světě žijí vodní plži hlavně v moři, ale existuje i několik desítek plžů sladkovodních. V Česku se vyskytují v horských, podhorských pásmech, tak ve středních pásmech a nížinách a to jak v potučcích a řekách, tak i ve vodách stojatých.

Obecně

Jsou to jak hermafrodité (živočichové, kteří jsou schopní porodukovat jak vajíčka, tak spermie), tak někteří i gonochoristé, tedy jedinci jednopohlavní. Vývoj je u nich přímý (nemají larvy) i nepřímý (např. u mořských plžů). Kladou vajíčka do vlhké půdy.

Jedním ze zástupců této třídy je plovatka bahenní (Lamnaea stagnalis), která se pozná podle její vejčité, nápadně zašpičatělé, ulity. Běžně se vyskytuje v evropských rybnících. Živí se vodními rostlinami a rostlinnými zbytky. Je hermafrodit, každý jedinec klade 200-300 vajíček.

Plovatka bahenní - Lymnaea stagnalis

Plovatka bahenní – Lymnaea stagnalis

Dalším vodním plžem, kterého tu připomenem, je okružák ploský (Planorbarius corneus). Živí se řasami, zbytky potravy ryb, zbytky rostlin i výkaly ryb. Dospělí jedinci si pak rádi pochutnají také na jikrách. Jinak je to to právě hermafrodit, tedy každý jedinec je schopen produkovat vajíčka i sperma.

Okružák ploský v akváriu

Okružák ploský v akváriu

Jmenovat můžeme i mnoho dalších představitelů této třídy, která je však tovřena dalšími podtřídami. Zmínit se můžeme například o kamomilovi říčním (Ancylus fluviatilis), což je drobný vodní plž žijící jak v malých horských potůčcích, tak ve velkých proudných řekách. Pozná se podle ulity bez závitů. V Česku se ve stojatých vodách vyskytuje například bahenka živorodá (Viviparus contectus) a bahnivka rmutná (Bithynia tentaculata).

Nejčtenější články

Chytání nástražních rybek, jejich přechování

Jedna věc je nástražní rybky umět chytit a druhá věc je dokázat uchovat tak, aby vydržely a neumřely dříve, než jsi je doneseme na lovné místo, kde chceme dostat nějakou tu svoji vysněnou dravou rybu.

Chytání sumců na položenou se silonkovými koulemi

Občas je třeba sumce překvapit něčím novým, zvláště v místech, kde je velký tlak ostatních rybářů. Sumci se stávají k běžným nástrahám, na které narážejí na každém kousku revíru, pak se hodí je překvapit něčím, co neznají. Silná vůně je může přesvědčit k nasátí právě té naší nástrahy. A k tomu jsou skvělé právě silonkové sumčí bomby, přesně tedy koule ze silonek, což je velmi účinná nástraha na sumce.

Rybářská technika chytání – plavaná

Plavaná, tedy lov se splávkem, to je základní rybolovná technika, kterou musí umět, tedy alespoň její základy, každý rybář. Je to snad jedna z nejstarších technik chytání ryb na udici. A pro vás, úplné začátečníky, o co vlastně jde? Jak název napovídá, jde o chytání na splávek, pod kterým je zátěž, která vyvažuje splávek, pak také vlasec s háčkem a nástrahou. A k čemu ten splávek? Ten má několik funkcí, ale ta nejdůležitější je, že podle jeho pohybu rybář pozná záběr ryby.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím