Mihule potoční (Lampetra planeri)

Rozpoznávací znaky

Tělo úhořovitého tvaru, bez bočních (párových) ploutví. Ústa tvoří, ostatně jako u všech mihulí, přísavná terč, z kterého vykukují různě velké zoubky. Nemá ani žádné šupiny. Za hlavou se nachází 7 žaberních štěrbin. Kosti jsou vlastně jen takové chrupavky, nejsou tedy ztvrdlé. Tělo je zbarvené do modré až šedé barvy, někdy je také nazelenalé. Boky jsou světlejší, břicho až bělavé, celé tělo nemá žádné skvrny. Mihule můžeme zaměnit za malé úhoře, tzv. úhoří monte, kteří ovšem mají prsní ploutve a nemají žaberní štěrbiny.

Výskyt

Většina nálezů z dnešní doby je z povodí Labe a Odry. Byly zaznamenány nálezy i na Jižní Moravě v povodí řeky Moravy. Mihule u nás žijí především v čistých potocích a menších řekách, v pstruhovém a lipanovém pásmu. Najít je lze i v chladných průtočných rybnících a mlýnských náhonech. K vytření potřebují písčitá nebo štěrkovitá dna.

Obecně

Mihule dorůstají do 20 cm délky a dožívají se 5 až 7 let. Larvy se živí pouze řasami, detritem a rozsivkami. Je zajímavé, že dospělé mihule již potravu nepřijímají. Tření probíhá od dubna do května, tak 1 až 3 týdny, vždy proti proudu, někdy až stovky metrů od původního stanoviště. V malých jamkách v písku, které vytváří mihule svými mrskavými pohyby dokáží naklást až 2000 larev. Vylíhlé larvy žijí skryty v náplavech až 4 roky. Larvy mihulí jsou slepé. Ještě jedna zajímavost, dospěláci mihulí po vytření za velmi krátkou dobu uhynou. Třou se tedy jen jednou za život!

Zajímavosti

V minulosti se mihule hojně používaly jako nástraha při lovu dravých ryb. Dnes u nás již nežijící Mihule mořská a Mihule říční mají skvělé maso, které naši předkové považovali za výtečné.