Rybářský rozcestník

Mihule potoční (Lampetra planeri)

Mihule asi hned tak v přírodě neuvidíte. Jsou malé, nenápadné, většinu života schované v náplavech toků. Jsou vzácné, tedy celoročně chráněné! Pro sportovního rybáře nemají žádný význam, ale tam kde žijí, určují kvalitu vody daného místa.

doba hájení Mihule jsou celoročně chráněné!
Mihule potoční (Lampetra planeri) - detail hlavy
Mihule

Název latinsky

Lampetra planeri

Rozpoznávací znaky

Tělo úhořovitého tvaru, bez bočních (párových) ploutví. Ústa tvoří, ostatně jako u všech mihulí, přísavná terč, z kterého vykukují různě velké zoubky. Nemá ani žádné šupiny. Za hlavou se nachází 7 žaberních štěrbin. Kosti jsou vlastně jen takové chrupavky, nejsou tedy ztvrdlé. Tělo je zbarvené do modré až šedé barvy, někdy je také nazelenalé. Boky jsou světlejší, břicho až bělavé, celé tělo nemá žádné skvrny. Mihule můžeme zaměnit za malé úhoře, tzv. úhoří monte, kteří ovšem mají prsní ploutve a nemají žaberní štěrbiny.

Výskyt

Většina nálezů z dnešní doby je z povodí Labe a Odry. Byly zaznamenány nálezy i na Jižní Moravě v povodí řeky Moravy. Mihule u nás žijí především v čistých potocích a menších řekách, v pstruhovém a lipanovém pásmu. Najít je lze i v chladných průtočných rybnících a mlýnských náhonech. K vytření potřebují písčitá nebo štěrkovitá dna.

Obecně

Mihule dorůstají do 20 cm délky a dožívají se 5 až 7 let. Larvy se živí pouze řasami, detritem a rozsivkami. Je zajímavé, že dospělé mihule již potravu nepřijímají. Tření probíhá od dubna do května, tak 1 až 3 týdny, vždy proti proudu, někdy až stovky metrů od původního stanoviště. V malých jamkách v písku, které vytváří mihule svými mrskavými pohyby dokáží naklást až 2000 larev. Vylíhlé larvy žijí skryty v náplavech až 4 roky. Larvy mihulí jsou slepé. Ještě jedna zajímavost, dospěláci mihulí po vytření za velmi krátkou dobu uhynou. Třou se tedy jen jednou za život!

Zajímavosti

V minulosti se mihule hojně používaly jako nástraha při lovu dravých ryb. Dnes u nás již nežijící Mihule mořská a Mihule říční mají skvělé maso, které naši předkové považovali za výtečné.

Nejčtenější články

Rybářská technika chytání – lov na položenou (tzv. na těžko)

Položená, neboli „chytání na těžko“, je oblíbená metoda chytání ryb především u dna, nebo těsně nade dnem, i když poslední dobou začíná být oblíbené chytání ve vodním sloupci, pomocí vznášejících se nástrah. Po nahození montáže se prut odloží do vidliček, rybář vypne vlasec, pak jej mírně povolí a pověsí se na něj signalizátor záběru. Jakmile ryba nasaje nástrahu a chce s ní odplavat, její pohyb se přenese přes napnutý vlasec na signalizátor a záběr se projeví jeho stoupáním, či klesáním, případně také poskakováním. Zbývá zaseknout a vytáhnout rybu, nebo také ne.

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb a opravdu spí ryby v zimě?

Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.

Ryby mořské, jejich dělení

Maso z mořských ryb je nejen rovnocenné maso ryb sladkovodních, ale navíc je předčí v tom, že obsahuje vedle plnohodnotných bílkovin a vitamínů také jód, a proto je pro lidský organismus velmi cenné.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím