Rybářský rozcestník

Mihule ukrajinská (Eudontomyzon mariae)

Mihule ukrajinská je neparazitickým druhem. Vyhledává potoky s štěrkokamenitým a štěrkopísčitým substrátem. Larvy zvané minohy žijí v jemných náplavech v slabě proudících místech toků potoků a řek. K metamorfóze, kdy se z larev stávají plodní dospělci, dochází po 4–5 letech. Zatím, co larvy přijímají potravu, živí se rozsivkami, řasami a detritem, dospělí jedinci již potravu nepřijímají.

doba hájení Kriticky ohrožený, celoročně chráněný druh obratlovců.
Parma středomořská

Název latinsky

Eudontomyzon mariae

Rozpoznávací znaky

Tělo úhořovitého tvaru. Larvy jsou světlejší než u mihule potoční, často skvrnité, ploutevní lem je zbarvený tmavě. Dospělé mihule mají jak u hřbetních ploutví, tak po bocích barvu tmavou, skvrnitou. Břicho mají světlé, často výrazně lesklé, jakoby perleťové.

Výskyt

V horských a podhorských potocích a řekách s písčitým, nebo jemným kamenitým dnem.

Obecně

Sladkovodní druh, neparazitický, žijící maximálně 8 let. Ve stádiu larvy žijí 4 až 5 let. Jsou velké až 23 cm, v dospělosti jsou pak o něco menší. Ukrývají v naplaveninách a sedimentech v mírně tekoucích částech potoka či říčky. Tření probíhá na jaře v důlcích, co si sami mihule vytvoří prudkými pohyby. Po vytření dospělí jedinci poměrně rychle hynou.

Zajímavosti

Larvy jsou slepé. Dospělí jedinci po tření hynou.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím