Lingcod – mořský candát

Rozpoznávací znaky

Zavalitá ryba připomínající Jurský park. Vypadá, jako by žila již v pradávných dobách. Má velkou pusu s mohutnými pysky. Oči má těsně u sebe na vršku hlavy. Protáhlá horní část těla je zbarvená do hněda s černými skvrnami a to od hlavy až po ocas, boky a břicho pak má bílé až šedé, plné žlutých teček a skvrn. Na hřbetu a směrem k ocasu se táhnout hřbetní ploutve ve třech liniích s ostrými trny. Na spodní části ocasu se tyto opakují od řitního otvoru téměř až k ocasu. Ploutve jsou zbarvené podobně, jako vrchní část těla. Je si dost podobná s Cabezonem, nejlépe se oba rozpoznají podle zubů. Lincold je má vysoké, špičaté s mezerami mezi sebou, zatím co Cabezon je má stejné, jako náš sumec, nízké malé, posazené těsně vedle sebe v několika řadách tvořící takovou jako by síťku.

Výskyt

Žije na západním pobřeží Severní Ameriky. Hojná je pak především u pobřeží Britské Kolumbie.

Obecně

Mořští candáti žijí v hloubkách od 10 do 100 metrů. Od října migrují na trdliště do větších proudů, kde odpočívají v dírách ve skaliskách nebo na římsách zatopených vodou. Tření probíhá od prosince do března. Pak jikrnačky nakladou vejce do hnízda a odplouvají, mlíčňáci hlídají a brání hnízdo až do doby, než se z vajíček vylíhnou larvy, ty se postupně promění v malé rybky které odplují do míst, kde je mělčí voda a podloží pískové. Tam žijí několik let, než se přemístí do typických vod dospělých jedinců, tedy na hloubku.

Staré kusy bývají až 120 cm velké, o váze až 35 kg!

Jsou to dravci, kteří nepohrdnou ničím živým ve vodě, takže se jejich kořistí kromě menších ryb stávají i chobotnice, korýši …

Je to oblíbená ryba rybářů. Bojuje od začátku do konce, co je pověšená na prutu, až do úplného vyčerpání. Má skvělé chutné maso.

Foto: Libor Hajský

Způsob lovu

Vláčením z lodi na větší woblery.