Rybářský rozcestník

Lilek potměchuť (Solanum dulcamara)

Lilek potměchuť je menší rostlina často rostoucí vtroušená do porostu vyšších, dominantních rostlin, jako do chrastice rákosovité nebo netýkavky žláznaté, ale roste i u dalších rákosovin. Rád se pne i po stromech.

Lilek potměchuť - Solanum dulcamara

Název latinsky

ľuľok sladkohorký

Jiný název

ľuľok sladkohorký

Rozpoznávací znaky

Polokeř, jehož lodyha spíše polehává, případně se pne v délce až 2 metry. Listy má celokrajné, vejčitě kopinaté, ve spodní polovině lodyhy trojčetné. Květenství je řídká vrcholičnatá lata až s mnoha květy. Plody jsou výrazně červené bobule, které jsou jedovaté. Kvete od června do září.

Výskyt

V Česku se vyskytuje místy hojně, téměř po celém načem území. Neroste jen na horách a v podhůří. Ve světe pak roste téměř v celé Evropě, také v části Asie a v severní Africe.

Obecně

Roste v pobřežních křovinách, kde se pne po vyšší vegetaci i stromech. Najdeme ji ale také v zanedbaných, zarostlých, vlhkých zahradách, v příkopech, mezi zbořenými starými domy s velkou vlhkostí apod.

Zajímavosti

Rostlina se využívá v léčitelství. V minulosti se s oblibou používala také v magii čarodějnicemi a kořenářkami.

Nejčtenější články

Jak se náš „lážo plážo fishing“ proměnil v hororový zážitek

Aby jste věděli, lážo plážo fishing, tak říkáme pohodovému chytání ryb, v klidu, bez nervů, pěkně v zázemí našeho provizorního kempu u vody. Klídek, pohoda, žádný stres, jen klidné bivakování u vody s pruty, studenými nápoji, dobrým jídlem s cílem si klasickou rybařinu opravdu hodně užít. Ovšem ne vždy to vyjde podle představ. O tom, jak se náš lážo plážo fishing proměnil v hororový zážitek, tak o tom je tento pravdivý příběh z letošní zahájené dravců.

Feederování s žebrovými krmítky

Když se řekne feederové krmítko, každý rybář si většinou v hlavě zobrazí drátěné krmítko hranaté či oválné, popřípadě method feeder krmítko. Ovšem existuje velký výběr dalších variant krmítek určených pro lov s feederovými pruty. Mezi mé nejoblíbenější patří tzv. žebrová krmítka.

Jakou zvolit barvu zakrmovací směsi, tmavou či světlou? A je to vůbec důležité?

Tak například na kapra prý platí zelené odstíny zakrmovacích směsí. Stejně tak na amura. Zato při cíleném lovu cejnů je dobré zkusit použít světlé odstíny zakrmovacích směsí. To naopak plotice prý dávají přednost tmavým směsím. Je to tak, nejen chuť a vůni, ale také barvu zakrmovací směsi musí řešit rybář, aby chytil právě ten druh ryby, co si na něj myslí.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím