Rybářský rozcestník

Treska – úvodní článek o treskách

Tresek je několik druhů; vesměs jsou větší velikosti a až na nepatrné vyjímky jsou to ryby dravé.

Tresky - hejno v moři
Treska

Rozpoznávací znaky

Jde o silnou a mohutnou rybu. Má podlouhlejší tělo pokryté drobnými, snadno odstranitelnými šupinami, na hřbetě barvy olivové až hnědé s mnoha tmavými skvrnami a na břiše bělavé. Na hřbetě má třídilnou hřbetní ploutev; ocasní ploutev je rovně zakrojená. Na dolní části tlamy má delší masitý vous.

Výskyt

Treska obecná žije v chladných vodách severního Atlanského oceánu, hlavně u severovýchodního pobřeží Spojených států, Newfoundlandu, Islandu a Norska. Treska stříbřitá (sajda stříbřitá) žije u břehů severního Atlanského oceánu od Newfoundlandu po severní Evropu. Treska polak se vyskytuje na západním pobřeží Evropy, na španělském pobřeží a ojediněle také v severní části Baltského a Severního moře. Treska bezvousá neboli merlán žije zejména v Severním moři.

Obecně

Treska obecná

Jedna z nejdůležitějších ryb živících lidstvo je treska obecná. Žije v chladných vodách severního Atlanského oceánu, hlavně u severovýchodního pobřeží Spojených států, Newfoundlandu, Islandu a Norska. Má měkké bílé maso a dorůstá hmotnosti až 36 kg. Mladé kusy, které váží méně jak 1 kg, se anglicky nazývají scrod.

Mají maso tužší a sladší. Treska je k dostání po celý rok, prodává se celá, pokud je čerstvá a malá (vhodná právě pro vaření a pečení), nebo porcovaná na čerstvé nebo mražené filé a řízky (které se smaží nebo grilují). Je k dostání také solená, uzená a sušená. Také se na trhu objevují tresčí jikry jak čerstvé, tako konzervované a dokonce i uzené.

Treska obecná patří mezi nejdravější a nejrozšířenější tresky. Žije na severu Atlantického oceánu a v Baltském moři. Má podlouhlejší tělo pokryté drobnými, snadno odstranitelnými šupinami, na hřbetě barvy olivové až hnědé s mnoha tmavými skvrnami a na břiše bělavé. Na hřbetě má třídilnou hřbetní ploutev; ocasní ploutev je rovně zakrojená. Na dolní části tlamy má delší masitý vous. Dosahuje někdy délky až 1,5 m a váhy až přes 40 kg, průměrně však asi 10 kg. V době tření, tj. V lednu až květnu, vyskytuje se při všech evropských pobřežích.

Maso tresky obecné je bílé, libové, ale poměrně suché. Na trh se dostává čerstvá v celku, nebo rozporcovaná na řezy, tzv. filé a zmrazená, nebo také sušená, solená a menší ryby též uzené. Maso tresky se také nasoluje a udí, nakrájené na plátky se dodává na trh jako náhražka pravého lososa. Játra tresky jsou bohatá na vitamíny A a D, se buď konzervují anebo se z nich vyrábí velmi hodnotný tuk, z jiker se upravuje kaviár, který je však méně hodnotný a nedosahuje ani jemnosti ani chuti pravého ruského kaviáru.

Z obchodního hlediska je treska kromě sleďů nejrozšířenějším obchodním a vývozním artiklem přímořských zemí.

Maso z tresky obecné se dá tepelně upravovat všemi způsoby, protože však je v chuti méně výrazné, podáváme k němu pikantní omáčky.

Treska mladá tzv. dorýš

Dorýš je mladá treska obecná, jejíž maso je lůepší a chutnější, než maso velkých, dospělých kusů. Tepelně se upravuje ponejvíce v celku a také přichází na trh v celku, hlavně uzená.

Treska skvrnitá neboli bahně

Tato treska je podobná tresce obecné. Hřbet má hnědý, na rozdíl však od tresky obecné nemá na něm množství skvrn, zato má na každé straně nad ploutví jednu větší tmavou skvrnu. Boky má stříbrošedé, břicho bílé a její tělo je pokryto většími a tužšími šupinami. Horní čelist přečnívá přes spodní, na které je nepatrný malý vous. Oproti tresce obecné dorůstá jen do menších velikostí. Průměrně nepřesahuje 60 cm délky a 2 kg váhy. Oblast jejího výskytu je však obsáhlejší, než u tresky obecné. Také není výhradně dravou rybou.

Pokud tato ryba pochází z islandského pobřeží, kde má lepší životní podmínky než v oblasti Madvědích ostrovů, má maso chutnější než treska obecná, i když jen nepatrně přesahuje průměr jakosti rybího masa. Maso z této tresky je nejchutnější pečené.

Treska tmavá (sajda tmavá), zvaná také losos mořský

Tato treska je kromě zbarvení jak hřbetu, který je tmavozelný až černomodrý, tak i masa, které je šedě načervenalé, podobné tresce obecné. Tlamu má uvnitř černou a proto se ji také v mořských oblastech říká „uhlíř“. Dorůstá délky maximálně 1 m a dosahuje maximálně 10 kg váhy.

Maso z tersky tmavé je poměrně dobré, nedosahuje však jakosti tresky obecné, přesto je jako ryba určená pro konzum velmi důležitá. Maso z této tresky se zvláště dobře hodí pro přípravu karbanátků a používá se ho také jako mosa z tresky obecné k přípravě „mořského lososa v oleji“.

Treska stříbřitá (sajda stříbřitá)

Loví se po celý rok u břehů severního Atlanského oceánu od Newfoundlandu po severní Evropu a je k dostání čerstvá na mnoha místních trzích.

Má pevné bílé maso, připravuje se jako hejk nebo treska obecná, třebaže chuťově je o něco horší. Je dobrá do rybích polévek, jako francouská „bourride“ nebo „chaudré“, do dušených pokrmů nebo se podává krátce vařená s kreolskou omáčkou. V Americe žijící aljašská treska se nasoluje, suší nebo marinuje.

Treska polak, zvané také světlý mořský losos

Tento druh tresky je příbuzný s treskou tmavou. Barvu hřbetu má olivově nahnědlou až hnědou a boky světlejší. Na hřbetě a na bocích je příčně a podélně mosazně žlutě pruhovaná. Břicho má bělavé. Spodní část tlamy je poněkud delší než horní čelist. Dosahuje průměrné váhy 3 kg, ojediněle i 12 kg. Treska polak se vyskytuje na západním pobřeží Evropy, na španělském pobřeží a ojediněle také v severní části Baltského a Severního moře. Doba tření u tresky polak je poněkud pozdější než u tresky obecné.

Maso z tresky polak chuťově předstihuje maso tresky tmavé a upravuje se podobně, jako maso tresky obecné.

Treska bezvousá neboli merlán

Vzhledem k chutnějšímu a hodnotnějšímu masu je zařazena mezi ryby první jakostní třídy. Je to nedravá treskovitá ryba, která se vyskytuje v hojném počtu zejména v Severním moři. Má zašpičatělou hlavu a vpředu na spodní zašpičatělé části tlamy má malý, zakrnělý vous. Barva hřbetu je světle hnědošedá a někdy i černohnědá. Boky mají měňavý lesk se žlutými vlnitými čarami a břicho je stříbřitě bílé. Tělo je pokryto drobnými šupinami. Rozměrem je malá, dosahuje průměrně 30 cm délky a 600 g váhy. Doba tření je od ledna až do srpna, vrcholná doba tření je v dubnu a květnu.

Maso merléna je bílé, velmi jemné, lehce stravitelné a má velmi dobrou chuť. Podléhá však snadno zkáze. Tepelně se dá upravovat nejběžnějšími způsoby. Nejlepší je dušený s holandskou omáčkou a pečený na másle nebo roštu. Ta trh přichází také uzený nebo konzervovaný.

Zdroj: Tepelná kuchyně II. – Vilém Vrabec

Způsob lovu

Loví se na rybí maso nebo na umělé nástrahy, klasickým hlubinným vláčením, nebo pilkrováním.

Nejčtenější články

ORLÍK AKTUÁLNĚ :-(((

Poté, co jsme v neděli dopoledne chytili pytláka bez dokladů (lovil vesele na dva pruty) a rybáře, který dlouhodobě porušoval řád, jsme si udělali včera odpoledne výlet na Orlík a objeli 20 km břehů. JE NEUVĚŘITELNÉ, co se tam děje. Vesele se vláčí (všichni tedy svorně tvrdili, že si zrovna teď chystají věci na zahájení), loď na vodě plná komplet výbavy na dravce (prut na lov nástražek, dva pruty na tahání rybky, jeden nabitej vláčák, řízkovnice, echolot a příďák), stojan s dvěma pruty a na obou malí okounci, v bednách podměrečné ryby a hájené ryby, vrš plná malých okounků. Vzbudil jsem se s pocitem nesmírného smutku kořeněného beznadějí. Kde to proboha jsme??? SDÍLEJTE TOHLE SVINSTVO, TAKHLE TO DÁL NEJDE.

Zpráva ze zasedání Republikové rady ČRS (červen)

Rada shválila, kromě jiného, návrh změn rybářského řádu pro rok 2019. Konkrétně se jedná o stanovení nejmenší lovné míry okouna říčního na 15 cm, schválení povinnosti mít při lovu ryb podběrák, dále zákaz používání dvoj a trojháčků a omezení lovu na umělou mušku a muškařením na mimopstruhových revírech v období 1.1 až 15.6., dále zákaz lovu na srkačku a zákaz používání vylovovacího háku (gafu).

Nazapomínejte na dodatky v rybářském řádu, mohli by jste přijít o papíry!

Na svazové vodě se musí všichni rybáři řídit rybářským řádem. O tom, jak moc je či není zastaralý, dnes nechci mluvit, ale spíše se s vámi podělím o jedno zjištění. Někteří z nás si zapomínají každý rok přečíst v řádu „Bližší podmínky výkonu rybářského práva“, tedy dodatky k řádu, které jsou vytištěné modře a které někdy zásadně mění například povolenou lovnou délku některých ryb. A tak neznalý rybář si může omylem přivlastnit amura, který má ale v některých krajích aktuálně v dodatcích změněnou lovnou míru z 50 na 70 cm!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím