Rybářský rozcestník

Plavín štítnatý – Nymphoides peltata

Vytrvalá sladkovodní bylina z čeledi vachtovitých – Menyantheaceae. Z původních 80 lokalit v ČR, kde rostl, je známo už jen 8 míst. Na vině je intenzivní chov ryb. Totiž býložravý amur požírá celé rostliny, kapr zase vyrývá ze dna jeho oddenky. Aby toho nebylo málo, plavín požírají rovněž kachny a labutě.

plavín

Název latinsky

Nymphoides peltata

Jiný název

Plavín leknínovitý

Rozpoznávací znaky

Kořen silně rozvětvený, ukotvený v bahnitém dnu, vyrůstají z něho rozvětvené oddenky, které se větví na lodyhy ponořené ve vodě až 150 cm dlouhé. Listy plovoucí na hladině, střídavé, řapíkaté, srdčitě okrouhlé. Květy vyrůstají z úžlabí listu, žluté barvy složené z 5 okvětních plátků, které jsou na okraji brvité, doba květu červen-září, plodem je tobolka.

Výskyt

V ČR je ve volné přírodě chráněný a uvedený na Červeném seznamu cévnatých rostlin jako kriticky ohrožený druh. Z původních 80 lokalit v ČR je známo už jen 8. Na vině je intenzivní chov ryb, býložravý amur požírá celé rostliny, kapr vyrývá ze dna oddenky, plavín požírají rovněž kachny a labutě.

Obecně

V posledních letech se začal uměle pěstovat a lze koupit v některých zahradnických centrech, je žádaný pro své květy do zahradních jezírek. V Česku je ve volné přírodě chráněný a uvedený na Červeném seznamu cévnatých rostlin jako kriticky ohrožený druh!

Nejčtenější články

Vytuněná umělá kukuřice

Umělá kukuřice se dá použít samostatně nebo v kombinaci s jinými nástrahami. Především při chytání ryb vlasovou metodou, tedy s montáží s háčkem, pod který umisťujeme nástrahu, udělá kus práce. Nejen, že zůstane u háčku i přes úpornou snahu drobnějších rybek ji pozřít, ale také dokáže, v Pop Up variantě, přívěs pod háčkem přizvednout a tak nástrahy na vlasu zatraktivnit. Ne každý rybář ví, že umělé nástrahy jsou také skvělým nosičem pachové stopy…

Ryba v české kuchyni – 7. díl

Během 18 století začínají některé rybníky mizet, majitelé je začali přeměňovat na louky, pastviny a pole. Příčinou byla především produkce sena, potom brambor a dalších plodin. Ve velkém se začínal chovat skot, seno bylo rovněž potřeba pro koně. Nezanedbatelná byla i produkce hnoje, která chovaná zvířata produkovala, používal se na hnojení polí. V roce 1791 na Českokrumlovsku vyšlo nařízení, že na každém panství se má vypustit několik rybníků a přeměnit v louky a  pole…

Ryba v české kuchyni – 6. díl

Zhruba před 150 lety bylo možno ulovit na jediné české řece Labi ryby, které se v jiných řekách v Čechách nevyskytovaly. Bylo to dané tím, že Labe v helgolandském zálivu v Německu ústí do Severního moře. Mnoho mořských ryb se dostalo z moře do Labe a proto se zde náhodně lovily, viz minulý díl, lososi. Ale nejen oni! Jsou zaznamenány úlovky například labských jeseterů. Šlo o jesetera obecného – Acipenser sturio, dnes nazýván jeseter velký. Že šlo o mohutné ryby, dokládají kroniky a staré zápisy.