Rybářský rozcestník

Síh maréna (Coregonus maraena)

Nepůvodní druh, poprvé dovozen k nám dovezen v roce 1882. Je chován v chladnějších kaprovitých rybnících, byl úspěšně vysazen i do některých údolních nádržích. Hospodářsky velmi cenný druh. Kříží se se síhem peledí. Průměrná váha lovených ryb mezi 0,3 až 0,5 kg.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Síh maréna na bílém pozadí
Síh

Název latinsky

Coregonus maraena

Jiný název

Common whitefish, Lavaret, Gross maräne, Seemaräne, Sih maréna, Freshwater Houting, Prochodnyj sig

Rozpoznávací znaky

Síh maréna má štíhlejší tělo, než síh peleď, také má silně opadavé šupiny. Hlavu má malou, tupě zakončenou se spodními ústy a velkým okem umístěným v horní části hlavy. Duhovku má nazlátle stříbřitou. Hlavu a hrdlo má zbarvenou do stříbrna, temeno pak do olivově-šedé barvy, na horním okraji skřelí jsou zlatavé skvrnky umístěné kolem otvorů skřelí. Boky mají stříbřité, stříbřitě-bíle až mírně našedlé odstíny. Hřbet je zbarvený tmavěji, často s nádechem modré. Na boku podél postranní čáry a u řitního otvoru se objevuje narůžovělá barva. Prsní ploutve a ploutve na břichu má světlejší, šedo-žluté, u báze často zbarvené mírně do červena, ocasní ploutev má tmavší, dost vykrojenou, tmavé jsou i zbývající ploutve včetně tukové ploutvičky. Podobný je síh peleď, který má ale ústa koncová a hlavně má celkově vyšší tělo.

Výskyt

Síh maréna se u nás chová pouze v několika málo rybnících, nevysazuje se, snad i proto, že nesnáší vody teplejší jak 25 °C a také je velmi háklivý na obsah kyslíku ve vodě, jakmile klesne pod 70 %, umírá.

Obecně

Žije v hejnech v hlubokých vodách, do mělčin přejíždí pouze v době tření, tedy většinou v listopadu, nebo prosinci. Kromě planktony pojídá drobné larvy, bezobratlí dna i drobné rybky.

Dorůstá délky do 70-80 cm o váze do 3 kg, ovšem byly uloveny kusy velké až 1,3 metru, vážící skoro 10 kg! Dožívá se asi 10 let.

Při tření síh maréna klade jikry na neupravené dno toku, vytírá se 14 dní, někdy až tři týdny, v tomto období vůbec nepřijímá potravu. V Česku se síh maréna vytírá uměle, ale byly zjištěny přirozené výtěry v některých údolních nádržích.

Zpracování síha marény v kuchyni:

Síh maréna má velmi chutné a jemné maso. Na trh přichází maréna v čerstvém stavu; oblíbená je však i uzená. Všechny recepty na marény můžeme použít na všechny druhy síhů.

Způsob lovu

Loví se na jemnou plavanou, na bílé červíky, hnojáčky, larvy hmyzu, nebo na rostlinnou nástrahu. Lze chytit i při jemném vláčení na opravdu malé třpytky.

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím