Rybářský rozcestník

Ostrucha křivočará (Pelecus cultratus)

V ČR se vyskytuje v dolním toku Moravy a Dyje. Nemá podstatný hospodářský význam. U nás je celoročně chráněná! Běžná je v Maďarsku a také na východ od nás, ve státech bývalé SSSR.

doba hájení Celoročně hájená rybka!
zákonná míra Není stanovena
Ostrucha křivočará, více ryb

Název latinsky

Pelecus cultratus

Jiný název

Chekhon, Ziege, Šabľa krivočiara, Sabrefisch, Rasoir, Čechon

Rozpoznávací znaky

Ostrucha křivočará má protáhlé, z boku zploštělé tělo s klikatou postranní čárou umístěnou po celé její délce a kopírující spodní tvar těla. Má rovný, tedy ve sladkovodní rybí říši trochu netypický hřbet. Ústa má umístěná nahoře, spodní čelist přesahuje přes horní. Šupiny chybí na kýlu jejího těla. Hřbet má zbarvený do zelena, boky a břicho do stříbrna. Hrdlo a skřele jsou zbarvené do modra, duhovka oka je stříbřitá. Ploutve hřbetní a řitní jsou šedé, ostatní ploutve má nažloutlé až načervenalé. Ocasní ploutev je vykrojená, s ostrými konci, spodní je delší jak horní. Řitní ploutev má hodně dlouhou základnu báze. Hřbetní ploutev je krátká, posunutá dost dozadu nad řitní ploutev. Prsní ploutve má šavlovitě zahnuté, ostré a dlouhé.

Výskyt

V Česku žije pouze v povodí Moravy a Dyje.

Obecně

Ostrucha křivočará je hejnová rybka dorůstající u nás délky do 40 cm a váze něco pod 1 kg, ale byly chyceny kusy velké až 60 cm a vážící dost přes 3 kg. Živí se zoolanktonem, starší kusy pak loví i menší rybky.

Vytírá se v hejnech, ve slabém proudu, a to v dubnu až červnu nad hustě zarostlým, ale i písčitým dnem. Zajímavostí je, že jikry obsahují tuk, díky kterému hned neklesnou na dno, ale jsou unášeny proudem dolů, po řece.

Zpracování ostruchy křivočaré v kuchyni:

V Česku je ostrucha celoročně chráněná, je u nás poměrně vzácná. Je to škoda, protože má maso velmi chutné. V zahraničí jsou ostruchy oblíbené především nakládané v soli a vyuzené.

Způsob lovu

U nás se ostrucha cíleně neloví, je chráněná. Jinak ji náhodně lze chytit jak na plavanou, tak při vláčení nebo muškaření.

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím