Rybářský rozcestník

Ostrucha křivočará (Pelecus cultratus)

V ČR se vyskytuje v dolním toku Moravy a Dyje. Nemá podstatný hospodářský význam. U nás je celoročně chráněná! Běžná je v Maďarsku a také na východ od nás, ve státech bývalé SSSR.

doba hájení Celoročně hájená rybka!
zákonná míra Není stanovena
Ostrucha křivočará, více ryb

Název latinsky

Pelecus cultratus

Jiný název

Chekhon, Ziege, Šabľa krivočiara, Sabrefisch, Rasoir, Čechon

Rozpoznávací znaky

Ostrucha křivočará má protáhlé, z boku zploštělé tělo s klikatou postranní čárou umístěnou po celé její délce a kopírující spodní tvar těla. Má rovný, tedy ve sladkovodní rybí říši trochu netypický hřbet. Ústa má umístěná nahoře, spodní čelist přesahuje přes horní. Šupiny chybí na kýlu jejího těla. Hřbet má zbarvený do zelena, boky a břicho do stříbrna. Hrdlo a skřele jsou zbarvené do modra, duhovka oka je stříbřitá. Ploutve hřbetní a řitní jsou šedé, ostatní ploutve má nažloutlé až načervenalé. Ocasní ploutev je vykrojená, s ostrými konci, spodní je delší jak horní. Řitní ploutev má hodně dlouhou základnu báze. Hřbetní ploutev je krátká, posunutá dost dozadu nad řitní ploutev. Prsní ploutve má šavlovitě zahnuté, ostré a dlouhé.

Výskyt

V Česku žije pouze v povodí Moravy a Dyje.

Obecně

Ostrucha křivočará je hejnová rybka dorůstající u nás délky do 40 cm a váze něco pod 1 kg, ale byly chyceny kusy velké až 60 cm a vážící dost přes 3 kg. Živí se zoolanktonem, starší kusy pak loví i menší rybky.

Vytírá se v hejnech, ve slabém proudu, a to v dubnu až červnu nad hustě zarostlým, ale i písčitým dnem. Zajímavostí je, že jikry obsahují tuk, díky kterému hned neklesnou na dno, ale jsou unášeny proudem dolů, po řece.

Zpracování ostruchy křivočaré v kuchyni:

V Česku je ostrucha celoročně chráněná, je u nás poměrně vzácná. Je to škoda, protože má maso velmi chutné. V zahraničí jsou ostruchy oblíbené především nakládané v soli a vyuzené.

Způsob lovu

U nás se ostrucha cíleně neloví, je chráněná. Jinak ji náhodně lze chytit jak na plavanou, tak při vláčení nebo muškaření.

Nejčtenější články

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Způsoby uzení ryb

Známe různé způsoby uzení ryb, liší se teplotou kouře, dobou uzení a také trvanlivostí výsledného produktu.

Koule z DECATHLONU jsou trnem v oku některým českým výrobcům

Boilies z DECATHLONU se stále probírá na diskuzních fórech na různých rybářských webech a také na Facebooku. Jde o to, že zásadně konkuruje cenou běžným výrobcům a tak někteří testeři renomovaných značek začali koule z DECATHLONU ve svých článcích hanit. My jsme byli donedávna zcela neutrální, ale po sérií negativních článků na Facebooku jsme se naštvali a zašli do obchodu a „dekatloňácké“ koule koupili. Boilies jsme pak testovali na stojaté svazové vodě, také na jednom soukromém revíru a nakonec i na proudné vodě na Labi. A jak jsme s koulemi dopadli?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím