Rybářský rozcestník

Ostrucha křivočará (Pelecus cultratus)

V ČR se vyskytuje v dolním toku Moravy a Dyje. Nemá podstatný hospodářský význam. U nás je celoročně chráněná! Běžná je v Maďarsku a také na východ od nás, ve státech bývalé SSSR.

doba hájení Celoročně hájená rybka!
zákonná míra Není stanovena
Ostrucha křivočará, více ryb

Název latinsky

Pelecus cultratus

Jiný název

Chekhon, Ziege, Šabľa krivočiara, Sabrefisch, Rasoir, Čechon

Rozpoznávací znaky

Ostrucha křivočará má protáhlé, z boku zploštělé tělo s klikatou postranní čárou umístěnou po celé její délce a kopírující spodní tvar těla. Má rovný, tedy ve sladkovodní rybí říši trochu netypický hřbet. Ústa má umístěná nahoře, spodní čelist přesahuje přes horní. Šupiny chybí na kýlu jejího těla. Hřbet má zbarvený do zelena, boky a břicho do stříbrna. Hrdlo a skřele jsou zbarvené do modra, duhovka oka je stříbřitá. Ploutve hřbetní a řitní jsou šedé, ostatní ploutve má nažloutlé až načervenalé. Ocasní ploutev je vykrojená, s ostrými konci, spodní je delší jak horní. Řitní ploutev má hodně dlouhou základnu báze. Hřbetní ploutev je krátká, posunutá dost dozadu nad řitní ploutev. Prsní ploutve má šavlovitě zahnuté, ostré a dlouhé.

Výskyt

V Česku žije pouze v povodí Moravy a Dyje.

Obecně

Ostrucha křivočará je hejnová rybka dorůstající u nás délky do 40 cm a váze něco pod 1 kg, ale byly chyceny kusy velké až 60 cm a vážící dost přes 3 kg. Živí se zoolanktonem, starší kusy pak loví i menší rybky.

Vytírá se v hejnech, ve slabém proudu, a to v dubnu až červnu nad hustě zarostlým, ale i písčitým dnem. Zajímavostí je, že jikry obsahují tuk, díky kterému hned neklesnou na dno, ale jsou unášeny proudem dolů, po řece.

Zpracování ostruchy křivočaré v kuchyni:

V Česku je ostrucha celoročně chráněná, je u nás poměrně vzácná. Je to škoda, protože má maso velmi chutné. V zahraničí jsou ostruchy oblíbené především nakládané v soli a vyuzené.

Způsob lovu

U nás se ostrucha cíleně neloví, je chráněná. Jinak ji náhodně lze chytit jak na plavanou, tak při vláčení nebo muškaření.

Nejčtenější články

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Chytání na feeder – úplné začátky

Coje je tedy ten feeder? Je to prut, který se používá na chytání metodou položená, tedy se závažím položeným na dně. Pruty na feeder jsou opatřeny tenkými, ohebnými signalizačními špičkami, podle kterých rybář pozná i jemné záběry. Pruty i celá tato metoda pochází z Anglie. U nás feeder tak zdomácněl, že si ho osvojily i starší rybářské ročníky, dříve chytající jen na krmítko a klasický kaprářský prut. Feeder je skvělý pro ty, co chtějí opravdu aktivně strávit čas u vody. Pro ty, co od prutu rádi odcházejí, nebo u chytání rádi podřimují, feeder rozhodně není!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím