Rybářský rozcestník

Jeseter sibiřský (Acipenser baerii)

Ve své domovině je mimořádně vzácný a je chráněn. V současnosti asi žije více sibiřských jeseterů v evropských chovech než v sibiřských řekách.

doba hájení Nemá
zákonná míra Není stanovena
Jeseter

Název latinsky

Acipenser baerii

Jiný název

Siberian Sturgeon, Sibirischen Stör

Rozpoznávací znaky

Jeseter se spíše kratším, zploštělým a zaobleným rypcem, na těle mezi štítky nalezneme malé hvězdičkovité destičky. Jinak šupiny nemá, tělo má hladké. Vousky má hladké, slabě obarvené. Žaberní tyčinky má vějířovité se zdvojenými výrůstky. Je větší než jeseter malý.

Výskyt

U nás je uměle vysazen, především však v soukromých revírech. Je to tedy nepůvodní druh ryby. Ovšem daří se mu tu dobře. Pochází, jak už název napovídá, z Ruska.

Obecně

Tento jeseter byl vyhodnocen, jako vhodný druh pro aklimatizaci v ČR. Není divu, umělý chov se u nás daří a jedinci, co náhodně uplavaly do volné přírody tam bez problémů přežívají. Nejvíce je rozšířen u nás v soukromých revírech, kde se chytá podobně jako kapr, i na stejnou návnadu, většinou na položenou, nebo na plavanou, s háčkem ležícím na dně. Hlavně v obchodních řetězcích jsou pro zahradní rybníčky nabízeny jeho kříženci, například s jeseterem malým, hvězdicovým … Má potenciál se v budoucnosti rozšířit i do svazové vody, ovšem jen za pomoci umělého vysazení.

Způsob lovu

Klasicky na položenou, vnadíme různými červy, žížalami. Tam, kde se pravidelně zakrmuje, můžete ho chytit i na pelety nebo boilies. I plavaná s háčkem u dna by mohla mít úspěch. Často, hlavně na soukromých rybnících, se místo kapra na háčku objeví právě jeseter.

Zajímavosti

Je to nejtučnější jeseter, který mívá až 30 % tuku, ostatní jeseterovité ryby 15 % a nejméně vyza, jen kolem 8 %.

Text: Jiří Langer, foto: fotky-foto.cz, Lubomír Hlásek

Nejčtenější články

Jak zpracovat sumce

Lovem sumců se zabývám delší dobu. Rád se podělím s rybáři o mé zkušenosti, jak takový úlovek zpracovat. Ideální sumec pro kuchyňské zpracování je, podle mě, do 130 cm jeho délky. Větší kusy jsou příliš tučné a to i na uzení, ty já osobně vracím vodě. Často čtu, že sumce je potřeba, před jeho kuchyňským zpracováním celého stáhnout, což je nesmysl. A to platí i v momentě, když chci sumce vyudit. Ze sumce nejprve použiji první 40 cm za hlavou, říkám tomu sumčí svíčková, ideální část sumce na sumčí guláš, filety a nugety (kostky) na opečení a na další kuchyňskou úpravu, například na pomazánky z vařeného masa, ceviches atd. Břicho a maso z hlavy používám na polévku. Zbytek sumce s kůží nařežu na 10-15 cm velké kusy, samozřejmě jdou udělat i menší kusy, na uzení. Mnoho rybářů také neví jak sumce šetrně zabít. V tomto článku najdete můj osvědčený postup zabití sumce a rozdělení sumčího masa podle způsobu tepelné úpravy masa sumce.

Čeští handicapovaní rybáři vezou bronz z mistrovství světa!

Skvělého úspěchu dosáhl tým českých handicapovaných rybářů na Mistrovství světa v bulharském Plovdivu (14. – 15. 6.), kde získal bronzové medaile. Skončilo tak osmileté čekání na cenný kov. Český tým handicapovaných rybářů tvořili téměř výhradně členové místní organizace Kladruby u Vlašimi. Zisk medaile je o to cennější, že Češi na světovém šampionátu startovali s největšími zdravotními handicapy z všech zúčastněných týmů…

Obal na plynovou láhev o objemu 10 kg

Kdo pravidelně jezdí k vodě a používá plynové bomby ví, že především v podzimních a zimních měsících, když přituhne, je venku pod 10 °C, ale i méně, plyn zlobí, nemá takový výkon, jako v letních měsících, když je okolní teplota mnohem a mnohem vyšší. Pak se hodí bombu uchovávat v teple. Ale jak to zařídit?