Rybářský rozcestník

Cejn siný (Ballerus ballerus)

Ve větší míře se vyskytuje v dolní Moravě a Dyji, na Slovensku v Dunaji a jeho přítocích. Je bez hospodářského významu. I když je řazen mezi ohrožené druhy, není zatím chráněn. Průměrná váha lovených ryb je asi 0,3 až 0,5 kg.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Cejn siný (Ballerus ballerus) v akváriu
Cejn

Název latinsky

Ballerus ballerus

Jiný název

Blue Bream, Zope, Pleskáč siný, Sineč

Rozpoznávací znaky

Z boku stlačené, mírně protáhlé tělo. Báze řitní ploutve je velmi dlouhá, podstatně delší, jak u cejna velkého nebo cejnka malého. Ústa má koncová, spodní ret překrývá vrchní. Oči velké, šupiny menší, lehce opadavé, tedy, moc nedrží v kůži. Boky má cejn siný zbarvený do stříbrna se žlutým nádechem.

Výskyt

Žije v dolním toku řeky Moravy a Dyje, ale objevuje se i v některých údolních nádržích.

Obecně

Žije v hejnech, v zimě přežívá ve větších hloubkách. živí se planktonem, larvami, měkkýši a řasami.

Dorůstá do průměrné délky 27 cm, o váze do 0,3 kg, ale byly chyceny kusy velké až 40 cm vážící kolem 1 kg. Dožívá se 8 let.

Vytírá se v dubnu a květnu v málo proudící, nebo stojaté vodě, jikry lepí na zatopené vodní rostliny, kameny, či zaplavený měch.

Příprava cejna siného v kuchyni:

V Rusku a na Ukrajině bývá hojně prodáván na trhu jako uzený, k nám se však nedováží. Nemá zvlášť dobré maso a vzhledem k velkému množství kostí je rybou nepříliš oblíbenou ani tam, kde žije ve větším množství.

Způsob lovu

V místě, kde žije, může zabrat na stejnou návnadu, na jakou se chytají ostatní druhy kaprovitých ryb. Většinou na plavanou s návnadou na dně, ale i plovoucí ve vodním sloupci.

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím