Rybářský rozcestník

Podoustev říční (Vimba vimba)

V Česku se vyskytuje v povodí Labe, Odry, Moravy. Osídluje především dolní úseky řek (cejnové, případně parmové pásmo) o stojaté vody. Oblíbená sportovní ryba, ovšem její stavy klesají. Na udici urputně bojuje, žije v hejnech. Průměrná váha lovených ryb mezi 0,25 až 0,35 (0,50) kg.

doba hájení od 16. března do 15. června
zákonná míra Minimální lovná delka 25 cm
Podoustev říční na bílém podkladě
PodoustevPodoustevPodoustevPrávě

Název latinsky

Vimba vimba

Jiný název

Vimba Bream, East European Bream, Serte, Zährte, Russnase, Rybec, Nosáľ sťahovavý

Rozpoznávací znaky

Ze stran zploštělé, protáhlé tělo ukončené hluboce vykrojenou, ale kulatou ocasní ploutví. Hlava je ukončená mohutným rypcem s ústy umístěnými v dolní části hlavy a masitými pysky bez vousků. Tělo má pokryté středně velkými šupinami, jen část hřbetu je lysá, tedy přesně hřbetní hrana až k zátylku a stejně lisá je část břicha od břišních ploutví po řitní otvor. Tělo je zbarveno do stříbrna, hřbet je jako u většiny ryb tmavší. Ploutve hřbetní a ocasní jsou zbarvené do šeda, ostatní ploutve do žlutooranžova až skoro do červena. Oproti ostroretce má podoustev ústa zaoblená a také delší základnu řitní ploutve (podoustev má 17 až 22 paprskků, ostroretka jen 9 až 12 paprsků), ocastní ploutev má podoustev ukončenou kulatými oblouky, zatím co ostroretka má ocasní ploutev ukončenou špičkami. Podoustev je také vyšší, mírně kaprovitého tvaru, ostroretka má tělo nižší, více protáhlé.

Výskyt

Žije v řekách v hlubších místech se silnějším proudem, má ráda i peřeje, pod kterýma se ráda schovává. Jedna z mála ryb, která je více rozšířena v Čechách, zato na Moravě její stavy klesly na minimum, skoro se tam nevyskytuje.

Obecně

Podoustev je polotažná ryba, ale někde žije stále na jednom místě. Živí se bentosem, tedy larvami, červy, korýši či měkkýši.

Dosahuje průměrné délky do 30 cm, o váze kolem 0,5 kg, výjimečně lze chytit kusy velké i více jak 45 cm, vážící do 3 kg. Dožívá se věku až 13 let.

Vytírá se od konce dubna do začátku června a to na kamenech nebo štěrku, či hrubějším písku jak ve dne, tak v noci. Je to rybka pečlivá, která si před samotným třením trdliště vyčistí.

Příprava podouství v kuchyni:

Podoustev říční má velmi dobré maso, kvalitou srovnatelné s masem ostroretky, pokud je lovena v zimních měsících. V kuchyni ji upravujeme stejně jako kapra. Maso z podouství je skvělé na grilu, ale i pečené, smažené či uzené. Běžně ho můžeme i vařit, nebo dusit.

Způsob lovu

Po důkladném vnadění může zabrat při plavané, kdy návnadu je třeba rybě nabízet ze dna, nebo těsně nadednem. Dá se chytit na kolínky, žížaly, larvy, měkkou kukuřici ... zabere i při lehké položené.

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím