Rybářský rozcestník

Cejn perleťový (Ballerus sapa)

Žije v hlubších úsecích řek, na Slovensku především v povodí Dunaje, v jeho ramenech a přítocích, v ČR v dolní Moravě a Dyji. Má malý hospodářský význam. Z hlediska ochrany jde o druh vyžadující pozornost. Žije v malých hejnech, snáší braktickou vodu. Je celoročně chráněn!

doba hájení Celoročně hájená rybka!
zákonná míra Nemá
Cejn perleťový ve vodě
Cejn

Název latinsky

Ballerus sapa

Jiný název

Whiteye bream, Danube Bream, Zobel, White eye, Pleskáč tuponosý, Beloglazka, Brème Du Danube

Rozpoznávací znaky

Mírně protáhlé, hodně vysoké tělo, po boku zploštělé, hlava krátká, vysoká a tupým rypcem, ústa umístěná ve spodní části hlavy. Oči má velké. Má velmi dlouhou řitní ploutev, vlastně nejdelší mezi kaprovitými rybami. Ocas má hodně vykrojený, spodní část je delší, než horní. Párové ploutve má žluté, nepárové pak tmavší s ještě tmavším lemem. Hřbet má tmavší, s modrošedým leskem, boky pak stříbřité s perleťovým leskem. Od cejna siného se cejn perleťový rozpozná podle úst, který má cejn siný koncová, od ostatních cejnů se nejlépe rozliší díky kratším bázím řitní ploutve u cejnka malého a cejna velkého.

Výskyt

Žije v hlubokých proudných tocích, u nás pouze v dolní části Moravy a Dyje.

Obecně

Přes léto žije na svých trdlištích v malých hejnech, na podzim se pak po proudu stahuje do hlubších částí, kde přezimuje v tůních a prohlubeninách, na jaře pak opět proti proudu táhne na svá letní stanoviště.

Dorůstá průměrné délky do 25 cm a váhy cca 0,3 kg, ovšem byly chyceny i ryby velké až 33 cm o váze něco pod 1 kg. Dožívá se asi 16 let.

Vytírá se jednorázově v dubnu nebo květnu, záleží na teplotě vody, která by měla mít 11-15 °C, jikry klade na listy či štěrk na dně.

Příprava cejna perleťového v kuchyni:

Cejn perleťový je celoročně chráněn! Dokud byl lov povolen, dali se chytit kusy zhruba 20 cm velké. Měl však vyšší počet kostí a poměrně tučné maso (2,6 až 4,3 %), takže se hodil spíše na uzení, případně nakládání do sladkokyselého nálevu. Nikdy nebyl oblíbenou gastronomickou pochutinou.

Způsob lovu

Cíleně se nesmí lovit, ale tam kde žije, může být náhodně uloven na plavanou s návnadou na dně, nebo také na položenou na stejné návnady, jako se loví kapři, či cejn velký.

Zajímavosti

Dříve byl cejn perleťový zařazen do rodu Abramis, nyní je ale zařazen do rodu Ballerus.

Nejčtenější články

Rybářské bajky, mýty, pověry a přísloví

No, co rybář, to nějaká pověra. Někdo jim věří, jiný ne. Ale občas si říkám, že na každém šprochu je pravdy trochu! 🙂 A tak jsem je začal sbírat.

Chov a skladování žížal

Dnes se dají koupit žížalky, či i jiné živé rybí nástrahy, ve specializovaných obchodech, ale leze to dost do peněz. Pak máme další možnosti, jak my rybáři přijít k žížalám. Buď si je pracně nakopeme venku na zahradě, což může být dost zdlouhavé a za sucha či mrazu marný boj, nebo můžeme žížalám vytvořit ideální podmínky a vypěstovat si je doma ve sklepě, nebo na zahradě.

Výroba závaží z kamene

Někdo se snaží celou montáž co nejvíce zneviditelnit ve vodě. Jiný zase používá klipsy na odhození zátěže při záseku, kdy je opravdu vhodné a také lacinější nechat ve vodě kus kamene, než zátěž olověnou. O šetrnosti k přírodě nemluvě! Ostatní chtějí třeba jen ušetřit. Vyrobte si tedy, za dlouhých zimních večerů, šetrné závaží z kousku drátu a kamene, v létě se jistě, tyto náhražky olova, budou hodit.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím