Rybářský rozcestník

Cejn velký (Abramis brama)

Hojná hejnová ryba dolních toků řek a stojatých vod. Při nedostatku dravců hrozí jeho přemnožení, což je nežádoucí zejména ve vodárenských údolních nádržích. Je oblíbeným objektem sportovního rybolovu. Kříží se s ploticí, perlínem a cejnkem malým. Průměrná váha lovných ryb je mezi 0,5-1 kg.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Cejn velký na podběráku
CejnCejnCejn

Název latinsky

Abramis brama

Jiný název

Common bream, Brême commune, Brachsen (Blei), Lešč, Pleskáč vysoký

Rozpoznávací znaky

Tělo má cejn velký kratší, ale vysoké, z boku stlačené, pokryté šupinami, které ale chybí na kýlu táhnoucího se od břišních ploutví také je mezera na přední části hřbetu, protože šupiny se v těchto místech nepřekrývají. Šupiny jsou pevně zarostlé do kůže. V mládí je cejn zbarvený do šeda-stříbrna, starší kusy jsou pak zbarveny více do tmava, s odstíny mírně namodralé, či nazelenalé barvy s šedočerným hřbetem. Hřbetní ploutev je posunuta za pomyslnou svislicí s břišními ploutvemi. Všechny ploutve jsou až nápadně tmavé, jen párové jsou u mladých kusů o něco světlejší, u starších ale tmavnou. Hlavu má cejn malou, s malými, ale hodně vysouvacími ústy. Rypec má zaoblený. Cejn siný a perleťový mají podstatně větší báze řitní ploutve, než cejn velký.

Výskyt

Najdeme ji ve větších, pomalu tekoucích vodách, nejčastěji v dolních úsecích řek, žije i ve slepých ramenech, v hlubokých tůních, propadlinách, ale i v rybnících a údolních nádržích. Má rád měkké dno, ve kterém s oblibou ryje.

Obecně

Hojná hejnová ryba. Stejně jako pstruh nebo lipan a parma dal i on název pásmu, v němž se s oblinou zdržuje. Je to takzvané cejnové pásmo. Vyhovuje mu totiž pomalu tekoucí nebo i stojatá voda, kde se dokáže za příznivých okolností značně rozmnožit. Tření probíhá hlučně až bouřlivě na mělčinách, v teplotě vody 15-18 °C. Jikry pak klade na ponořené vodní rostliny. Přezimuje v hlubokých tůních.

Dorůstá délky až 80 cm o hmotnosti do 7 kg. Obvykle chytneme ale menší kusy. Dožívá se až 20 let! Je to oblíbená ryba nás, sportovních rybářů.

 

Kuchyňské zpracování cejna velkého:

Maso cejnů je dost tučné, přesto poměrně chutné. Má větší množství kostí a proto nepatří v českých kuchyních mezi nejoblíbenější ryby. Maso cejna skvěle chutná uzené a s oblibou se z něho dělají zavináče. Ocet zajistí, že z kostí cejna se stanou jemné vlásečnice, které ztratí svoji původní tuhost a při konzumaci je pak strávník přestane úplně vnímat.

Způsob lovu

Nejčastěji se loví na položenou nebo na plavanou s nástrahou položenou na dně. Chytá se na červy, patentky, žížaly, kolínky, kroupy, různá těsta, foukačky, na chleba, rohlík, kukuřici ... vyplatí se vnadit a lovné místo dobře zakrmit.

Nejčtenější články

Podoustev nebo ostroretka, jak se rozeznají?

I když v našich vodách žije proti moři jen málo ryb, přesto se především u nedospělých jedinců, i některé naše druhy, často pletou. Nezkušeného rybáře pak může zaskočit i větší chycený kus, který vidí poprvé. Mě se to kdysi stalo právě u podoustve říční. I v atlasech, při srovnání s fotografií mnou chyceného jedince, jsem měl problém určit, zda jde o podoustev nebo ostroretku stěhovavou.

Ze zasedání hospodářského odboru při Radě ČRS

HO odbor zasedal 26. 3. a jako hlavní bod programu měl: Vyhodnocení připomínek ÚS ČRS k návrhu změn prostřednictvím úpravy BPVRP/vyhlášky/zákona. Jak jsme vás dříve informovali, Rada ČRS projednala tento materiál s návrhem změn již na svém zasedání 7. 12. 2017. Poté byl materiál podstoupen jednotlivým ÚS k projednání a připomínkování tak, aby HO mohl tyto připomínky projednat na březnovém zasedání a připravit na dubnové jednání Rady vyhodnocení připomínek od jednotlivých ÚS a popřípadě navrhnout řešení v případě shody u všech ÚS.

MOC PRACUJI = KÁRNÉ ŘÍZENÍ?! Opožděný apríl ze západu Čech

Byl na mě podán návrh ke kárnému řízení – opožděný apríl ze západu Čech!? V minulých dnech jsem byl kárnou komisí seznámen s tím, že na mě byl podán návrh na kárné řízení. Volby do čela ČRS, z.s. (dále jen ČRS) jsou sice až v listopadu, ale je vidět, že některým naháním hrůzu už teď. Zděšení, že by pode mnou museli také něco dělat, je tak velké, že na mě jeden z členů Západočeského územního svazu podal návrh k zahájení kárného řízení. Autor “aprílu” je mimo jiné zároveň zaměstnancem tohoto územního svazu, je ve výboru Západočeského územního svazu a jednatelem MO, za kterou se v podání podepsal 😊

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím