Hojná hejnová ryba dolních toků řek a stojatých vod. Při nedostatku dravců hrozí jeho přemnožení, což je nežádoucí zejména ve vodárenských údolních nádržích. Je oblíbeným objektem sportovního rybolovu. Kříží se s ploticí, perlínem a cejnkem malým. Průměrná váha lovných ryb je mezi 0,5-1 kg.
Abramis brama
Common bream, Brême commune, Brachsen (Blei), Lešč, Pleskáč vysoký
Tělo má cejn velký kratší, ale vysoké, z boku stlačené, pokryté šupinami, které ale chybí na kýlu táhnoucího se od břišních ploutví také je mezera na přední části hřbetu, protože šupiny se v těchto místech nepřekrývají. Šupiny jsou pevně zarostlé do kůže. V mládí je cejn zbarvený do šeda-stříbrna, starší kusy jsou pak zbarveny více do tmava, s odstíny mírně namodralé, či nazelenalé barvy s šedočerným hřbetem. Hřbetní ploutev je posunuta za pomyslnou svislicí s břišními ploutvemi. Všechny ploutve jsou až nápadně tmavé, jen párové jsou u mladých kusů o něco světlejší, u starších ale tmavnou. Hlavu má cejn malou, s malými, ale hodně vysouvacími ústy. Rypec má zaoblený. Cejn siný a perleťový mají podstatně větší báze řitní ploutve, než cejn velký.
Najdeme ji ve větších, pomalu tekoucích vodách, nejčastěji v dolních úsecích řek, žije i ve slepých ramenech, v hlubokých tůních, propadlinách, ale i v rybnících a údolních nádržích. Má rád měkké dno, ve kterém s oblibou ryje.
Hojná hejnová ryba. Stejně jako pstruh nebo lipan a parma dal i on název pásmu, v němž se s oblibou zdržuje. Je to takzvané cejnové pásmo. Vyhovuje mu totiž pomalu tekoucí nebo i stojatá voda, kde se dokáže za příznivých okolností značně rozmnožit. Tření probíhá hlučně až bouřlivě na mělčinách, v teplotě vody 15-18 °C. Jikry pak klade na ponořené vodní rostliny. Přezimuje v hlubokých tůních.
Dorůstá délky až 80 cm o hmotnosti do 7 kg. Obvykle chytneme ale menší kusy. Dožívá se až 20 let! Je to oblíbená ryba nás, sportovních rybářů.
Maso cejnů je dost tučné, přesto poměrně chutné. Má větší množství kostí a proto nepatří v českých kuchyních mezi nejoblíbenější ryby. Maso cejna skvěle chutná uzené a s oblibou se z něho dělají zavináče. Ocet zajistí, že z kostí cejna se stanou jemné vlásečnice, které ztratí svoji původní tuhost a při konzumaci je pak strávník přestane úplně vnímat.
Nejčastěji se loví na položenou nebo na plavanou s nástrahou položenou na dně. Chytá se na červy, patentky, žížaly, kolínky, kroupy, různá těsta, foukačky, na chleba, rohlík, kukuřici ... vyplatí se vnadit a lovné místo dobře zakrmit.