Rybářský rozcestník

Cejn velký (Abramis brama)

Hojná hejnová ryba dolních toků řek a stojatých vod. Při nedostatku dravců hrozí jeho přemnožení, což je nežádoucí zejména ve vodárenských údolních nádržích. Je oblíbeným objektem sportovního rybolovu. Kříží se s ploticí, perlínem a cejnkem malým. Průměrná váha lovných ryb je mezi 0,5-1 kg.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Cejn velký na podběráku
CejnCejnCejncejn-50-cm-duben-2018Právěcejn-method-feeder3

Název latinsky

Abramis brama

Jiný název

Common bream, Brême commune, Brachsen (Blei), Lešč, Pleskáč vysoký

Rozpoznávací znaky

Tělo má cejn velký kratší, ale vysoké, z boku stlačené, pokryté šupinami, které ale chybí na kýlu táhnoucího se od břišních ploutví také je mezera na přední části hřbetu, protože šupiny se v těchto místech nepřekrývají. Šupiny jsou pevně zarostlé do kůže. V mládí je cejn zbarvený do šeda-stříbrna, starší kusy jsou pak zbarveny více do tmava, s odstíny mírně namodralé, či nazelenalé barvy s šedočerným hřbetem. Hřbetní ploutev je posunuta za pomyslnou svislicí s břišními ploutvemi. Všechny ploutve jsou až nápadně tmavé, jen párové jsou u mladých kusů o něco světlejší, u starších ale tmavnou. Hlavu má cejn malou, s malými, ale hodně vysouvacími ústy. Rypec má zaoblený. Cejn siný a perleťový mají podstatně větší báze řitní ploutve, než cejn velký.

Výskyt

Najdeme ji ve větších, pomalu tekoucích vodách, nejčastěji v dolních úsecích řek, žije i ve slepých ramenech, v hlubokých tůních, propadlinách, ale i v rybnících a údolních nádržích. Má rád měkké dno, ve kterém s oblibou ryje.

Obecně

Hojná hejnová ryba. Stejně jako pstruh nebo lipan a parma dal i on název pásmu, v němž se s oblinou zdržuje. Je to takzvané cejnové pásmo. Vyhovuje mu totiž pomalu tekoucí nebo i stojatá voda, kde se dokáže za příznivých okolností značně rozmnožit. Tření probíhá hlučně až bouřlivě na mělčinách, v teplotě vody 15-18 °C. Jikry pak klade na ponořené vodní rostliny. Přezimuje v hlubokých tůních.

Dorůstá délky až 80 cm o hmotnosti do 7 kg. Obvykle chytneme ale menší kusy. Dožívá se až 20 let! Je to oblíbená ryba nás, sportovních rybářů.

 

Kuchyňské zpracování cejna velkého:

Maso cejnů je dost tučné, přesto poměrně chutné. Má větší množství kostí a proto nepatří v českých kuchyních mezi nejoblíbenější ryby. Maso cejna skvěle chutná uzené a s oblibou se z něho dělají zavináče. Ocet zajistí, že z kostí cejna se stanou jemné vlásečnice, které ztratí svoji původní tuhost a při konzumaci je pak strávník přestane úplně vnímat.

Způsob lovu

Nejčastěji se loví na položenou nebo na plavanou s nástrahou položenou na dně. Chytá se na červy, patentky, žížaly, kolínky, kroupy, různá těsta, foukačky, na chleba, rohlík, kukuřici ... vyplatí se vnadit a lovné místo dobře zakrmit.

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím