Rybářský rozcestník

Čistec bahenní

Původem z Japonska, do Evropy se dostal až v 19. století. Vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých vysoká až 1 metr. V minulosti se konzumovaly jeho kořenové oddenky, které chutnají po oříšcích.

Čistec bahenní

Název latinsky

Stachys palustris

Rozpoznávací znaky

Vysoká až 100 cm s měkce chlupatou, čtyřhrannou lodyhou. Dolní listy krátce řapíkaté, ostatní přisedlé kopinaté, na okraji pilovité. Lichopřesleny složeny z 6 až 12 květů. Květy typicky pyskaté, spodní pysk je delší, barva květů purpurově fialové, růžovofialové, světle fialové. Plod tvoří hnědá tvrdka. Může se rozmnožovat semeny i kořenovými výběžky. Kvete od června do září.

Výskyt

Hojný po celé Evropě, v ČR roztroušeně, vlhká stanoviště okraje rybníků, často v rákosí, okraje lužních lesů, podél vodních toků vlhčí příkopy, rumiště atd.

Obecně

V minulosti se konzumovaly syrové nebo vařené zdužnatělé, kořenové oddenky, které se vykopávaly na podzim, mají oříškovou chuť. V lidovém léčitelství se používala sušená nať. Odvar pomáhal proti křečím, krvácení, podporuje vykašlávání, odhlenění.

Čistec bahenní - další foto

Čistec bahenní – další foto

V naší přírodě ještě můžeme narazit na čistec lesní – Stachys silvestris, čistec přímý – Stachys recta. V zahradách na skalkách se jako okrasná květina pěstuje čistec vlnatý – Stachys lanata a čistec velkokvětý – Stachys macrantha, které pocházejí z Malé Asie a mají rádi naopak suchá, slunná stanoviště.

Text i foto: dědek Wassermann

Nejčtenější články

Jak zpracovat sumce

Lovem sumců se zabývám delší dobu. Rád se podělím s rybáři o mé zkušenosti, jak takový úlovek zpracovat. Ideální sumec pro kuchyňské zpracování je, podle mě, do 130 cm jeho délky. Větší kusy jsou příliš tučné a to i na uzení, ty já osobně vracím vodě. Často čtu, že sumce je potřeba, před jeho kuchyňským zpracováním celého stáhnout, což je nesmysl. A to platí i v momentě, když chci sumce vyudit. Ze sumce nejprve použiji první 40 cm za hlavou, říkám tomu sumčí svíčková, ideální část sumce na sumčí guláš, filety a nugety (kostky) na opečení a na další kuchyňskou úpravu, například na pomazánky z vařeného masa, ceviches atd. Břicho a maso z hlavy používám na polévku. Zbytek sumce s kůží nařežu na 10-15 cm velké kusy, samozřejmě jdou udělat i menší kusy, na uzení. Mnoho rybářů také neví jak sumce šetrně zabít. V tomto článku najdete můj osvědčený postup zabití sumce a rozdělení sumčího masa podle způsobu tepelné úpravy masa sumce.

Čeští handicapovaní rybáři vezou bronz z mistrovství světa!

Skvělého úspěchu dosáhl tým českých handicapovaných rybářů na Mistrovství světa v bulharském Plovdivu (14. – 15. 6.), kde získal bronzové medaile. Skončilo tak osmileté čekání na cenný kov. Český tým handicapovaných rybářů tvořili téměř výhradně členové místní organizace Kladruby u Vlašimi. Zisk medaile je o to cennější, že Češi na světovém šampionátu startovali s největšími zdravotními handicapy z všech zúčastněných týmů…

Obal na plynovou láhev o objemu 10 kg

Kdo pravidelně jezdí k vodě a používá plynové bomby ví, že především v podzimních a zimních měsících, když přituhne, je venku pod 10 °C, ale i méně, plyn zlobí, nemá takový výkon, jako v letních měsících, když je okolní teplota mnohem a mnohem vyšší. Pak se hodí bombu uchovávat v teple. Ale jak to zařídit?