Rybářský rozcestník

S feederovým prutem na štikách

Zapálení nadšenci do chytání ryb s feederovým prutem je rozhodně nemusejí nechávat doma i pokud vyráží cíleně lovit nějaké dravce. Lov například štik na feeder je velká zábava a to nejen proto, že štiky bývají velké bojovnice a tak si rybář boj se štikou opravdu užije, ale také proto, že právě s feederovým prutem dokážeme odhalit i ty nejopatrnější záběry těch nejlstivějších trofejních ryb.

makrelímontážštika-hladík-foto-mobilem2masovýfeeder-manie1lanko-štiky-feedermethod-feeder-brezen-2019-dva-pruty3štika-labe-podvodnífilet-chytáníštika62-2019štika-řízekocásešk-trumann-štikyfeeder-heavy-štiky

Už jsem několikrát narazil na štiky i velké kolem 60 cm, že mě před mým zaseknutím vůbec nerozezvoněly svými záběry mé elektronické signalizátory a jen díky poskakování špičky prutu jsem poznal, že se na konci mé sestavy něco děje. V minulosti jsem právě u lovu štik nechával štiky důkladně zpracovat nástrahu, ale od té doby, co chytám štiky s feederovou výbavou, sekám jen chvíli po tom, co se mě několikrát zatřepe špička prutu. Proto se občas nedočkám „jízdy“, jako při chytání na položenou s klasickými kaprovými pruty. Výhodou této metody je fakt, že zaseknuté štiky nemají háček hluboko v jícnu a tak menším štikám, které pouštíme, vůbec nijak neublížíme. A pokud sekneme tzv. do prázdna nebo se štika, jak já říkám, pustí? Nevadí. Menší štiky, ale i štiky střední velikosti, vám dokáží zaútočit na nástrahu opakovaně a tak prostě nástrahu stáhneme, zkontrolujeme a opět nahodíme, pokud možno do stejných míst. Právě pohyb při stahování, nebo naopak dopad nástrahy na vodu, nám totiž může přinést další záběr!

Ale měl bych začít od začátku. Vždy jsem měl rád cílený lov dravců, ať už štik, tak i dalších zubatých predátorů, jako candátů, okounů, ale i sumců či úhořů. Když jsem pak jeden rok v zimě při sledování videí na internetu narazil na chlapíky, co chytají běžně i metr a půl velké sumce s feederovými pruty, hned mě to zaujalo. Dravce s feederem, tak to je má krevní skupina. Pořídil jsem si první můj heavy feeder, tedy prut určený na lov větších ryb, a vydal se k vodě. A tak se stalo, že jsem úplně propadl chytání štik, ale i dalších dravců, právě s feederovým vybavením.

Nastraženo na štiky….

Jaké feedery si pořídit na chytání štik?

Pokud půjdete po běžně velkých rybách a nebudete se moc podbízet sumcům, na dravce, tedy i na štiky, obecně stačí heavy feedery o nosnosti na špičku 100-120 g. Já používám dlouhé feedery 3,90, ale běžně kluci k vodě nosí i kratší pruty o délce 3,60. Délka prutu je důležitá, protože se s nimi dá dobře nahodit i s lehčí nástrahou a skvěle cítíte rybu bojující na konci vaší montáže. Feederový prut vás pak odmění svojí prací za vás a mnoho razantních výpadů vykryje, aniž by se ryba utrhla, například díky tomu, že vy jste pomalejší než ona a správně jste si nenastavili brzdu navijáku. Ale těch situací, kdy feederový prut pracuje za nás rybáře je mnohem více. Feeder pruty jsou prostě dobří pracanti a společníci jak pro začínající, tak i zkušené rybáře.

O navijáku jen krátce. Já jsem si zvykl na navijáky s bojovou brzdou. Brzdový systém u některých navijáků umožňuje rychlou změnu brzdového účinku. Je to velmi účinné zařízení navijáku, díky kterému lze snadněji zdolávat hlavně větší, hodně bojovné ryby. Klasickou brzdou se nastaví síla brzdícího účinku, bojová brzda pak tento účinek může v mžiku zesílit nebo naopak povolit a to velmi jemně a citlivě, dle aktuální potřeby. Další výhodou je pak nastavení brzdného účinku přede záběrem. Brzdu přepnu, mám ji úplně povolenou a tak na druhém konci ryba vůbec necítí, že ji něco brání odplavat i s nalezenou nástrahou. To je důležité hlavně při chytání candátů, ale i jiné, opatrnější ryby mohou nástrahu pustit, že se jim prostě něco nezdá. Naštěstí u štik většinou vyplivnutí nástrahy nehrozí. Štika je jedna z ryb, která dokáže o nějakou tu dobrotu bojovat a rozhodně se nezalekne, že ji něco drží a nechce pustit, jako například kmenový vlasec a vy na břehu. 🙂

Při chytání nejen dravců, ale i kaprovitých ryb, stále využívám klapku druhé brzdy, klasickou brzdu mám pak nastavenou tak, aby mě nejen prut, ale i brzda pomáhala s případnými výpady ryby a její nechutí jít ke břehu. Jinak navijáky používám dimenzované na větší ryby, s hlubší cívkou, kam se vleze nejméně 300-400 metrů silnější kmenové šňůry.

Tentokráte šla po hlavě nastražené klasicky na položenou….

Pletenka jako kmenová šňůra

Ano, při chytání dravců zásadně používám pletenou šňůru o nosnosti nejméně 9 kg a to i přesto, že chytám s feederovým prutem. Pletenku proto, že jdu i po větších rybách a hlavně pletenka nemá žádnou průtažnost a tak na špičce prutu vidím i ty nejmenší záběry a to i při chytání na větší vzdálenosti. Co jsem místo vlasce na feederovém prutu, začal používat pletenky a to i při jemnějším chytání s klasickým, jemným feeder prutem, přestali mě tak padat ryby z háčku díky špatnému zaseknutí. Také dokáži chytnou i ty menší prcky, co nám tak rádi „oždibují“ nástrahy a to právě proto, že se pletenka nenatáhne ani o kousek na rozdíl od většiny vlasců. Špička feederového prutu prozradí, co se děje jak u krmítka, tak i u zbytku sestavy a to přesto, že je silnější, pokud máme heavy prut.

Na dravce obecně používám ty nejednodušší montáže

Mám rád jednoduché montáže a to platí i pro chytání dravců s feederovým vybavením. Mám ale jednu libůstku, kterou mě někteří mí kamarádi vyčítají, docela totiž ujíždím na používání podvodních splávků. Právě při chytání štik jsem s nimi ale poměrně úspěšný, občas mě právě na „podvoďák“ zabere štika spíše, než když nechám nástrahu ležet na dně. A to platí i pro živou nástrahu, tedy při chytán štik, když nabízím štikám menší nástražní rybky. Kombinace feederového prutu, podvodního splávku a návazce, na kterém se houpe kousek čerstvě zabité rybky, nebo i ryba živá, to je má účinná zbraň i na větší zubatky.

Lanko s dvojháčkem – tomu věřím….

Tipy montáží při chytání štik s feederovým prutem:

Jak tedy vypadá konkrétně má výbava na štiky?

  • Feederový heavy prut 3,90, s vahou na špičce 120 g
  • naviják s bojovou brzdou a kmenovou šňůrou, namotáno 400 metrů
  • kmenová šňůra, pletenka o nosnosti 11 kg
  • při klasické položené: buď průběžné olovo do proudu, gumová zarážka chránící uzel na obratlíku, obratlík s karabinkou a návazec s jedním háčkem případně dvojháčkem (trojháčky na štiky již nepoužívám), dlouhý návazce i jeden metr!
  • při chytání s podvodním splávkem: průběžně navlečený podvodní splávek s vodítkem, gumová zarážka, vhodné olovo, kmenovka ukončená obratlíkem s karabinkou, návazce krátký 20 až 30 cm max.!
  • návazec lanko, nebo silnější fluorocarbon

Jak to celé funguje?

Feeder stavím hodně nahoru, pokud chytám na proudné vodě, na stojaté vodě ho mám jen jemně k oblacím. I přes den používám místo feederových vidliček elektronické hlásiče záběru, jen tak pro jistotu, i tak je třeba co nejvíce sledovat špičky prutu. Ale celý den to nevydržíte, pak se hlásiče hodí. 🙂 Chytám většinou na kousky ryb, ideálně čerstvě zabité, občas i na živou, ale tech prcků je mi líto. Ale jsem rybář lovec a tak to k rybaření patří, občas pověsit živou rybku na háček. Nahodím, jen mírně našponuji kmenovou šňůru, pokud to vůbec jde, a přepnu brzdu navijáku, kterou mám úplně povolenou na stojaté vodě, mírně ji přitáhnu, pokud chytám v proudu, ale jen tak, aby se mě neodvíjela cívka navijáku. Jakmile se špička několikrát zatřepe, ihned sekám. Žádné dlouhé čekání. Pokud štika spadne nebo ji vůbec nesekneme, nástrahu přitáhneme ke břehu, občas zastavíme, někdy se štika vydá za svou kořistí a zaútočí při stahování, právě v momentě, kdy zastavíme stahování. Spadla, nevadí, jak já říkám znovu a lépe! 🙂 Prostě nahodím do stejného místa. Štiky jsou hladové a někdy až dost otravné, svou kořist si nechtějí nechat utéci a tak většinou znovu zaberou. Pokud ne, nahodíme do jiného místa a později se vrátíme zpět. Štiky operují na malém prostoru, nejsou to žádné turistky a tak když na jednom místě zabrala jednou, je velká šance, že zabere později opět.

Podvodní splávek je dobrý pomocník právě při chytání štik….

Návazce na štiky

Většinou používám lanka, občas, pokud je šance, aby zabral i candát, fluorocarbon. Ovšem silnější. Slabší fluorocarbon štika občas překousne. Už jsem o pár štik přišel právě díky jejich ostrým zubům. Ovšem to k rybařině patří. Štika lanka neřeší. Někdy mě připadá, že štiky patří mezi nejméně opatrné ryby. Ale to platí jen pro ty menší. Velké, trofejní kusy je těžké přelstít, pak se rozhodně hodí ten fluorocarbon, který není ve vodě pro ryby vidět. Od trojháčků jsem již dávno upustil, používám je jen při chytání sumců. Na štiku stačí dvoj, nebo jeden větší jednoháček, ale musí být větší a pěkně ostrý.

TIP: Máte-li krátký lankový návazec, nastavte ho silnější florocabonem, délka návazce, hlavně při chytání na řekách, je důležitá.

Ocásek na návazci na štiky ze sumečka amerického….

Na co tedy chytat štiky?

Odjakživa rád chytám štiky nejen na živé menší rybky, ale hlavně na přepůlené kousky čerstvě zabitých ryb. Buď na hlavu s kouskem trupu, na ocas s kouskem trupu nebo také na filety z boku ryb. Právě čerstvé filety umí překvapit a s chutí si je vezme i štika. Občas, když jsou v akci mražené makrely, dám si je do mrazáku, na podzim, když se menší rybky vytratí, se dá chytat na na makrelí ocásky či hlavy.

Slovo závěrem

Kdo nezkusil, rozhodně si opatřete jeden „težkotonážní“ feeder a zkuste nastražit na nějakého dravce, třeba právě na štiku. Záběry jsou někdy nenápadné, vždy to není jízda, ba naopak, špička feederového prutu se jen několikrát zatřepe, pak se nebojte sekat. Většinou tam holka bude. A ten boj! Skvělý zážitek od samotného začátku až do konce. Já jsem lovu štik, ale i jiných dravců na heavy feeder úplně propadl. Třeba se to stane i vám. 🙂

Nejčtenější články

Rybářská technika chytání – lov na položenou (tzv. na těžko)

Položená, neboli „chytání na těžko“, je oblíbená metoda chytání ryb především u dna, nebo těsně nade dnem, i když poslední dobou začíná být oblíbené chytání ve vodním sloupci, pomocí vznášejících se nástrah. Po nahození montáže se prut odloží do vidliček, rybář vypne vlasec, pak jej mírně povolí a pověsí se na něj signalizátor záběru. Jakmile ryba nasaje nástrahu a chce s ní odplavat, její pohyb se přenese přes napnutý vlasec na signalizátor a záběr se projeví jeho stoupáním, či klesáním, případně také poskakováním. Zbývá zaseknout a vytáhnout rybu, nebo také ne.

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb a opravdu spí ryby v zimě?

Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.

O rybách a jejich zpracování

Ryby tvořily již od dávných dob podstatnou složku lidské výživy. Obliba a hojná spotřeba ryb u nás se udržela až do 18. století. Vzpomeňme jen na jihočeské rybníky, dílo českých rukou a českého důmyslu, které po dnes vzorně slouží.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím