Rybářský rozcestník

Pamatujete si, jaký máte vlastně na navijáku vlasec či pletenou šňůru?

Upřímně řečeno, jak stárnu a pomalu blbnu, občas si nemohu vzpomenout, jaký vlastně ten můj vlasec či pletenka má na tom či onom prutu průměr a tedy jakou má má kmenová šňůra vlastně nosnost. A to je velká chyba. Při různých taktikách lovu ryb a také při konkrétním zacílení při chytání různých druhů ryb je pro rybáře důležité vědět, co má zrovna namotané na navijáku. Poddimenzovaná kmenová šňůra totiž může vést ke ztrátě trofejní ryby a naopak například zbytečně předimenzovaný vlasec nám může znepříjemnit chytání nebo i zásadně snížit četnost záběrů.

navijak-popisek2Feederinfo

Před nějakou dobou mě inspiroval článek na internetu s názvem „Identifikace vlasce nebo pletenky na cívce navijáku“. Autor má pro nás zapomnětlivé, nebo pro rybáře, co mají ve svém arzenálu větší množství prutů, skvělou vychytávku jak zajistit, aby jsme si i po několika sezónách pamatovali, jaké průměry a nosnosti máme navinuté na našich navijácích. To nemluvím o tom, že i vlasce mají svoji omezenou životnost a tak pamatovat si například datum namotání kmenového vlasce či šňůry na naviják je pro rybáře důležité. Občas je třeba je totiž vyměnit!

Stačí si tedy koupit kvalitní lepky na popisování čehokoliv, lihovku, nebo jinou popisovací fixu která je odolná proti vodě, tedy voda ji nerozpouští. A údaji popsanou lepku pak vlepíme do vnitřku cívky navijáku, tam vydrží léta. A co na lepku zaznamenat? Především průměr vlasce či pletenky, pak také jeho nosnost, také datum navinutí je velmi důležité a pak také identifikaci navijáku, pokud podle cívky není jasné, kam patří. Někdo by mohl také chtít po čase vědět i název firmy, co kmenovou šňůru či vlasec vyrobila, pak se hodí zapsat i tento údaj.

Příklad: průměr/nosnost vlasce (0,28/6,9 kg), datum navinutí (15. 7. 2019), identifikaci navijáku (třeba Penn), výrobce (Berkley)

Slovo na závěr:

Rozhodně není dobré podceňovat stáří vlasců či pletených šňůr. Hlavně při častém používání je třeba je kontrolovat a raději i preventivně měnit. A kdo chodí k vodě jen občas, párkrát do roka, i tak musí brát zřetel na to, že například vlasce stárnou a mění svoje vlastnosti i když nejsou používané.

Autor textu i fotografií: Jiří Langer

Nejčtenější články

Největší dětské rybářské závody na rybníce Konopiště

Pořádáme již třetí ročník dětských závodů pro širokou veřejnost( není třeba rybářského lístku). Loňská účast byla 108 dětí. Každý malý závodník má v ceně startovného (100 kč) zajištěné jídlo a pití a drobný prezent. Do 50tého místa garantujeme věcné a hodnotné ceny.

Ryby v české kuchyni – 1. díl

Ryby se v Čechách konzumují po staletí. Dříve hlavně sladkovodní, nyní si oblibu získaly i ryby mořské. Asi nejvýznamnější rybou u nás byl odedávna kapr. Kapr se začal konzumovat již ve středověku a to díky rozmachu rybnikářství, kdy rybníky patřily k běžné součásti feudálních panství, ale i klášterů. Do výstavby rybníků se pak zapojily později i města.

Ryba v české kuchyni – 3. díl

Jak bylo uvedeno v minulých dílech, ryby se ve středověku objevovaly na stolech především šlechty, měšťanů a bohatších sedláků, ovšem postupem času si je mohl dopřát i chudý lid. Zakoupit se daly třeba na trzích, kde tehdy fungoval také barterový systém (směnný obchod), takže chudší vrstvy obyvatel mohly zakoupit nebo častěji směnit ryby od říčních rybářů, kteří je na trh dodávali. Rybáři občas ryby směnili za jiné zboží, za maso od řezníků, zeleninu, ale také košíky, či jiné potřeby do domácnosti, ale i pro práci.