Rybářský rozcestník

Pamatujete si, jaký máte vlastně na navijáku vlasec či pletenou šňůru?

Upřímně řečeno, jak stárnu a pomalu blbnu, občas si nemohu vzpomenout, jaký vlastně ten můj vlasec či pletenka má na tom či onom prutu průměr a tedy jakou má má kmenová šňůra vlastně nosnost. A to je velká chyba. Při různých taktikách lovu ryb a také při konkrétním zacílení při chytání různých druhů ryb je pro rybáře důležité vědět, co má zrovna namotané na navijáku. Poddimenzovaná kmenová šňůra totiž může vést ke ztrátě trofejní ryby a naopak například zbytečně předimenzovaný vlasec nám může znepříjemnit chytání nebo i zásadně snížit četnost záběrů.

navijak-popisek2Feederinfo

Před nějakou dobou mě inspiroval článek na internetu s názvem „Identifikace vlasce nebo pletenky na cívce navijáku“. Autor má pro nás zapomnětlivé, nebo pro rybáře, co mají ve svém arzenálu větší množství prutů, skvělou vychytávku jak zajistit, aby jsme si i po několika sezónách pamatovali, jaké průměry a nosnosti máme navinuté na našich navijácích. To nemluvím o tom, že i vlasce mají svoji omezenou životnost a tak pamatovat si například datum namotání kmenového vlasce či šňůry na naviják je pro rybáře důležité. Občas je třeba je totiž vyměnit!

Stačí si tedy koupit kvalitní lepky na popisování čehokoliv, lihovku, nebo jinou popisovací fixu která je odolná proti vodě, tedy voda ji nerozpouští. A údaji popsanou lepku pak vlepíme do vnitřku cívky navijáku, tam vydrží léta. A co na lepku zaznamenat? Především průměr vlasce či pletenky, pak také jeho nosnost, také datum navinutí je velmi důležité a pak také identifikaci navijáku, pokud podle cívky není jasné, kam patří. Někdo by mohl také chtít po čase vědět i název firmy, co kmenovou šňůru či vlasec vyrobila, pak se hodí zapsat i tento údaj.

Příklad: průměr/nosnost vlasce (0,28/6,9 kg), datum navinutí (15. 7. 2019), identifikaci navijáku (třeba Penn), výrobce (Berkley)

Slovo na závěr:

Rozhodně není dobré podceňovat stáří vlasců či pletených šňůr. Hlavně při častém používání je třeba je kontrolovat a raději i preventivně měnit. A kdo chodí k vodě jen občas, párkrát do roka, i tak musí brát zřetel na to, že například vlasce stárnou a mění svoje vlastnosti i když nejsou používané.

Autor textu i fotografií: Jiří Langer

Nejčtenější články

NONSTOP – lov ryb po půlnoci. Proč s ním všichni dělají takovou vědu?

Dříve jsem byl velkým propagátorem lovu ryb pře půlnoc, nyní již mám pochyby, jak moc jde o výhodu moci chytat ryby celou noc. Po několika letech, co na revírech v NONSTOP režimu chytám, jsem totiž zjistil, že těch ryb, chycených v noci, zase až tak moc není.

Cíleně pro rybí maso chodí k vodě jen něco málo přes 4 % registrovaných rybářů

Z naší ankety s otázkou: „Proč vlastně rybařím?“, jasně vyplývá, že k vodě pro rybí maso chodí jen malé procento rybářů. Většina nás rybářů má totiž jiný důvod, proč vlastně k vodě na ryby chodí. Možná budete překvapeni, jak více jak 8 000 rybářů, v naší anketě, tedy hlasovalo.

Žebrové krmítko naplněné pečivem

V žebrovém krmítku skvěle drží jak větší kusy rohlíku, tak i kousky chleba. Lze pečivem naplnit a plně nahradit klasickou zakrmovací směs. I když jde o nouzové řešení, pokud nám například dojde zakrmovací směs, občas se vyplatí pečivo nasadit i místo krmné směsi jako hlavní zakrmovací složku krmení.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím