Rybářský rozcestník

Jaký vliv má tlak vzduchu na braní ryb a jak ho změřit?

Obecně platí, že ryby nejvíce berou při ustáleném atmosferickém tlaku a v momentě, kdy jde pomalu a postupně nahoru. Na prudké výkyvy tlaku reagují ryby většinou zastavením příjmu potravy a to na 2 až 3 dny. Ovšem to neznamená, že se nedá žádná chytit.

Pro zjištění tlaku vzduchu slouží barometr který můžeme mít umístěný doma, protože atmosferický tlak je stejný jak v budovách, tak mimo ně. Udává se nejčastěji v násobcích základní jednotky, v hPa (hektopascal, 1 hPa = 100 Pa). V anglosaských zemích je rovněž používán milibar (mb, 1 hPa = 1 mb). Další možností je si najít aktuální hodnoty tlaku, ale i předpověď na různých webových stránkách a v mobilních aplikacích.

V ranních hodinách tlak vzduchu slabě stoupá, aby odpoledne opět slabě klesal a ve večerních hodinách opět stoupal a po půlnoci opět klesal. Ale to se pořád bavíme o ustáleném atmosferickém tlaku! Náhlý, výraznější pokles tlaku přináší většinou bouřky a silný vítr, rychlé kolísání tlaku pak znamená, že počasí bude dost proměnlivé. Když tlak vzduchu klesne pod 1000 hPa bude asi pršet, a čím nižší je pak tlak, tím je deštivé počasí stálejší. Ovšem při východním větru pršet nemusí. Nestálé počasí se objeví v rozmezí atmosferického tlaku 1000-1020 hPa, může pršet, ale nemusí. Nad 1030 hpa pak bývá většinou slunečno.

Kapři se pohybují v celém vodním sloupci ….

A jaký má tedy vliv atmosferický tlak na braní ryb?

Různé druhy ryb reagují na změnu tlaku různě. Jde o to, do jaké skupiny patří, zda to jsou ryby dna, vodního sloupce, nebo ryby povrchové, tedy ty, co se obvykle pohybují v horní části vodního sloupce. Při prudkém zvýšení tlaku se ryby často přemisťují do druhé, horní poloviny vodního sloupce, ovšem povrchové ryby přijímají potravu méně, nebo také vůbec ne. Naopak při prudkém poklesu atmosferického tlaku se například druhy ryb žijící při hladině a také ty žijící ve sloupci, často stáhnou do hlubších částí vodního sloupce a potravu nepřijímají, nebo jen v zmenší míře. Většinou se po náhlých změnách v počasí a tedy i po změně atmosferického tlaku, ryby začnou chovat přirozeně a začnou jíst po 2 až 3 dnech, co se počasí ustálí, tedy i tlak.

A kam které druhy ryb tedy řadíme podle kritérií, kde žijí?

  • ryby povrchové (ouklej, jelec tloušť a jelec jesen, bolen)
  • ryby vodního sloupce (okoun, štika)
  • ryby dna (kapr, sumec, parma, lín, cejn, úhoř, candát)

Ovšem nezapomínejme, že i když se například kapři často krmí u dna a řadíme je do kategorie, ryby dna, většinu dne tráví ve vodním sloupci a nepohrdnou ani krmením, co plave na hladině. Proto je výše uvedená tabulka jen orientační a právě atmosferický tlak hraje velikou roli, kde, který den, například právě kapry najdeme.

I kolísání vodního sloupce má velký vliv na braní ryb! Pokles vodní hladiny znamená rovněž pokles tlaku, který ryby velice intenzivně vnímají, naopak stoupání vodní hladiny znamená, že tlak roste. Zkušení rybáři vědí, že kolísání hladiny v revíru znamená, že lov většinou nebude moc úspěšný.

Suma sumárum

Jak to již v rybařině patří, neexistuje přesná poučka, která by platila ani ve vztahu k atmosferickému tlaku a braní ryb. To nemluvím ani o tom, že atmosferický tlak je jen jedna z veličin, která ovlivňuje život a také braní ryb. A to je vlastně dobře. I když tlak klesá, má smysl na ryby vyrazit, stejně tak za horkého počasí, kdy je na maximu. Protože ani tehdy nemusíme, my rybáři, vyjít na prázdno a nic nechytit. Ryby prostě umí překvapit a občas zaberou i v době, kdy podle všech pouček a předpokladů by brát neměly. 🙂

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím