Rybářský rozcestník

Jaký vliv má tlak vzduchu na braní ryb a jak ho změřit?

Obecně platí, že ryby nejvíce berou při ustáleném atmosferickém tlaku a v momentě, kdy jde pomalu a postupně nahoru. Na prudké výkyvy tlaku reagují ryby většinou zastavením příjmu potravy a to na 2 až 3 dny. Ovšem to neznamená, že se nedá žádná chytit.

Pro zjištění tlaku vzduchu slouží barometr který můžeme mít umístěný doma, protože atmosferický tlak je stejný jak v budovách, tak mimo ně. Udává se nejčastěji v násobcích základní jednotky, v hPa (hektopascal, 1 hPa = 100 Pa). V anglosaských zemích je rovněž používán milibar (mb, 1 hPa = 1 mb). Další možností je si najít aktuální hodnoty tlaku, ale i předpověď na různých webových stránkách a v mobilních aplikacích.

V ranních hodinách tlak vzduchu slabě stoupá, aby odpoledne opět slabě klesal a ve večerních hodinách opět stoupal a po půlnoci opět klesal. Ale to se pořád bavíme o ustáleném atmosferickém tlaku! Náhlý, výraznější pokles tlaku přináší většinou bouřky a silný vítr, rychlé kolísání tlaku pak znamená, že počasí bude dost proměnlivé. Když tlak vzduchu klesne pod 1000 hPa bude asi pršet, a čím nižší je pak tlak, tím je deštivé počasí stálejší. Ovšem při východním větru pršet nemusí. Nestálé počasí se objeví v rozmezí atmosferického tlaku 1000-1020 hPa, může pršet, ale nemusí. Nad 1030 hpa pak bývá většinou slunečno.

Kapři se pohybují v celém vodním sloupci ….

A jaký má tedy vliv atmosferický tlak na braní ryb?

Různé druhy ryb reagují na změnu tlaku různě. Jde o to, do jaké skupiny patří, zda to jsou ryby dna, vodního sloupce, nebo ryby povrchové, tedy ty, co se obvykle pohybují v horní části vodního sloupce. Při prudkém zvýšení tlaku se ryby často přemisťují do druhé, horní poloviny vodního sloupce, ovšem povrchové ryby přijímají potravu méně, nebo také vůbec ne. Naopak při prudkém poklesu atmosferického tlaku se například druhy ryb žijící při hladině a také ty žijící ve sloupci, často stáhnou do hlubších částí vodního sloupce a potravu nepřijímají, nebo jen v zmenší míře. Většinou se po náhlých změnách v počasí a tedy i po změně atmosferického tlaku, ryby začnou chovat přirozeně a začnou jíst po 2 až 3 dnech, co se počasí ustálí, tedy i tlak.

A kam které druhy ryb tedy řadíme podle kritérií, kde žijí?

  • ryby povrchové (ouklej, jelec tloušť a jelec jesen, bolen)
  • ryby vodního sloupce (okoun, štika)
  • ryby dna (kapr, sumec, parma, lín, cejn, úhoř, candát)

Ovšem nezapomínejme, že i když se například kapři často krmí u dna a řadíme je do kategorie, ryby dna, většinu dne tráví ve vodním sloupci a nepohrdnou ani krmením, co plave na hladině. Proto je výše uvedená tabulka jen orientační a právě atmosferický tlak hraje velikou roli, kde, který den, například právě kapry najdeme.

I kolísání vodního sloupce má velký vliv na braní ryb! Pokles vodní hladiny znamená rovněž pokles tlaku, který ryby velice intenzivně vnímají, naopak stoupání vodní hladiny znamená, že tlak roste. Zkušení rybáři vědí, že kolísání hladiny v revíru znamená, že lov většinou nebude moc úspěšný.

Suma sumárum

Jak to již v rybařině patří, neexistuje přesná poučka, která by platila ani ve vztahu k atmosferickému tlaku a braní ryb. To nemluvím ani o tom, že atmosferický tlak je jen jedna z veličin, která ovlivňuje život a také braní ryb. A to je vlastně dobře. I když tlak klesá, má smysl na ryby vyrazit, stejně tak za horkého počasí, kdy je na maximu. Protože ani tehdy nemusíme, my rybáři, vyjít na prázdno a nic nechytit. Ryby prostě umí překvapit a občas zaberou i v době, kdy podle všech pouček a předpokladů by brát neměly. 🙂

Nejčtenější články

NONSTOP – lov ryb po půlnoci. Proč s ním všichni dělají takovou vědu?

Dříve jsem byl velkým propagátorem lovu ryb pře půlnoc, nyní již mám pochyby, jak moc jde o výhodu moci chytat ryby celou noc. Po několika letech, co na revírech v NONSTOP režimu chytám, jsem totiž zjistil, že těch ryb, chycených v noci, zase až tak moc není.

Cíleně pro rybí maso chodí k vodě jen něco málo přes 4 % registrovaných rybářů

Z naší ankety s otázkou: „Proč vlastně rybařím?“, jasně vyplývá, že k vodě pro rybí maso chodí jen malé procento rybářů. Většina nás rybářů má totiž jiný důvod, proč vlastně k vodě na ryby chodí. Možná budete překvapeni, jak více jak 8 000 rybářů, v naší anketě, tedy hlasovalo.

Žebrové krmítko naplněné pečivem

V žebrovém krmítku skvěle drží jak větší kusy rohlíku, tak i kousky chleba. Lze pečivem naplnit a plně nahradit klasickou zakrmovací směs. I když jde o nouzové řešení, pokud nám například dojde zakrmovací směs, občas se vyplatí pečivo nasadit i místo krmné směsi jako hlavní zakrmovací složku krmení.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím