Rybářský rozcestník

Berou ryby za úplňku?

Slunce a jeho erupce, střídání fází měsíce, otáčení země, to vše přímo, nebo i nepřímo ovlivňuje život na zemi. Například příliv a odliv je vyvolán gravitačním působením právě měsíce a v menší míře i slunce na mořskou vodu. Vliv úplňku je pak prokázán i na lidský organismus! Nejde jen o nespavce, kteří nemohou při úplňku usnout, ale vliv měsíce na člověka mohou doložit i lékaři na pohotovostech, kterým se za úplňku plní čekárny v ordinacích, od záchranářů, kteří sundávají zbloudilé náměsíčníky ze střech nebo od policistů, kteří prý za svitu jasného měsíce vyjíždí k jedné havárce za druhou. Pak se nedivme, že úplněk ovlivňuje i život ryb, tedy částečně i život rybářů.

Na braní ryb má vliv hodně faktorů. Nejvíc asi teplota vody, s tím spojený obsah kyslíku ve vodě. Tyto faktory ovlivňuje slunce, vítr, teplota vzduchu a také právě měsíc.

Je zajímavé, že existují tři skupiny rybářů. Jedni tvrdí, že za úplňku ryby neberou, ti druzí, že berou jen velké trofejní ryby. Poslední skupina úplněk prostě neřeší. Já osobně mám zkušenost, že ryba se za úplňku chytnout rozhodně dá, ale určitě neberou, jako diví.

Nemálo lidí podle měsíčních fází sklízí ovoce, stříhá si vlasy, nakupuje nebo sází v hernách a kasinech a tak i někteří rybáři raději sedí doma a na ryby za úplňku nejdou. Jiní ba naopak, vyrážejí k vodě a snaží se vhodnou nástrahou zaujmout nějakou trofejní rybu. Mě se líbí názor Jakuba Vágnera, který na dotaz na toto téma při jednom rozhovoru prohlásil, že doma u televize se ryba určitě nechytne. 🙂

 

Měsíc v plné kráse nad vodou …

Rada redakce:

Zkušení rybáři v noci za úplňku, nebo těsně kolem něj, nahazují do míst, kde měsíc osvětluje hladinu a kde je spíše mělčí voda. Aktivita ryb právě v těchto místech bývá větší, než jinde. Ale možná je to jen proto, že jsou více aktivní i různí vodní živočichové, které ryby rádi pojídají.

Jaké zkušenosti s úplňkem máte vy? Napište nám zde pod článkem, nebo také pod příspěvek na Facebooku.

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Český tým vybojoval bronz na 28. Mistrovství Evropy v muškaření

Český reprezentační tým zaznamenal úspěch na 28. Mistrovství Evropy v muškaření, které hostilo Polsko. V silné konkurenci evropských týmů se naši rybáři umístili na skvělém třetím místě za domácím Polskem a Francií.