Rybářský rozcestník

Jak jsem se letos opět nedobrovolně vykoupal

Co vám mám povídat, když se daří, tak se daří a nebo také ne. Na mé poslední rybářské výpravě jsem nechtěně skončil ve vodě a to hlavou a rukama napřed, celý jsem se vykoupal a to oblečený, v mikině, teplácích, kroskách i ponožkách. To prostě k rybařině patří, občas se nedobrovolně vykoupat, alespoň já to tak tedy mám.

Co rybařím, ve vodě jsem nedobrovolně skončil několikrát. Poprvé to bylo při vysazování pstruhů. Byl březen, přes noc mrzlo, ráno stupňů jen pár a my rozváželi první várku pstruhů do našeho revíru. Na jednom kameni, s kesrem plným pstruhů, mě ujela noha a já se odporoučel do vody, a to i s čepicí. Potůček nic moc, někde by se dal i přeskočit ale občas s pěknou tůní, kam se dospělý člověk vleze celý, pěkně na stojáka. A já  skončil právě v takové tůňce. 🙂 Byl jsem tehdy jen kousek od mého domu, přesto jsem si to ráno pobyl, v mokrých věcech, ještě dalších 30 minut.

Další má nedobrovolná koupel proběhla v prosinci při lovu štik. Mrzlo až praštilo, já si nedal pokoj a hurá, vyrazil jsem na štiky na jedno mé oblíbené místo. Byla to taková menší říčka se splavem. Nad ním  jsem již pár štik chytil a tak jsem nahodil kačenku s malou rybičkou a nechal ji splavávat pěkně středem toku. Po několika náhozech zubatá zabrala, žádný obr, ale co bych neudělal pro fotku. Začal jsem ji zdolávat, trochu se vztekala, ale šla pěkně ke břehu, kde jsem stál. Najednou se se mnou utrhl břeh a já měl štiku kousek od hlavy. Já koukal na ni, ona na mě, no prostě láska na první pohled. 🙂 Nejprve jsem hodil štiku v podběráku na břeh, pak jsem se pracně já vyškrábal na strmý břeh. Proběhlo foto, pak jsem štiku pustil a rychle ze sebe sundal mokré oblečení. Chvíli jsem ještě seděl v autě se zapnutým motorem a topením, pěkně v mokrých trnkách, jinak zcela nahatý. Neměl jsem totiž nic na převlečení a to byla tehdy velká chyba! Za hodinu jsem to vzdal. Ten den pro mě lov skončil. Jel jsem domů a cestou přemýšlel, kdyby nějaká další ryba zabrala, jak bych asi vypadal, pro náhodné kolemjdoucí, já tahaje v prosinci, v mrazu rybu s vody jen tak v trenkách. Asi by si ťukali na čelo. 🙂

Další mé vymáchání ve vodě proběhlo opět v době, kdy normální lidé ještě spí. Bylo těsně po rozednění a já s kamarádem jsem na lodi začal vláčet. Na břehu jsem nechali pár věcí, pro které jsem se pak vraceli. Byl jsem v holinkách, bundě, zimní čepici… prostě teploučko musí být a to i na rybách. Jednou nohou jsem u břehu stoupl do vody, ovšem druhou nohou jsem zatlačil loď tak nešťastně, že jsem si bokem lodi nohu stojící ve vodě podrazil. Za nohou šlo celé tělo a ve chvíli jsem se válel sice na mělčině, ale přesto celý mokrý. Ještě, že od jisté doby sebou v autě vozím kompletní náhradní oblečení, tak jsem byl za chvíli zase v suchém a mohl opět začít chytat.

Nevím proč, ale vždy když skončím nedobrovolně ve vodě, je to v zimě, nebo v době, kdy zrovna počasí není noc moc. I letos tomu nebylo jinak. Odporoučel jsem se z lodi, když mě ujela ruka v momentě, kdy jsem druhou čistil kmenovou šňůru u prutu nastraženého na trhačku na sumce. Byl jsem na hloubce kolem tří metrů, oblečený, v teplácích, bylo jen 19 °C, mírně foukalo, voda byla dosti studená. Hlavou jsem zahučel do vody, nakonec šli, nohy, což je logické. Jak konstatoval můj kamarád, co byl na břehu, viděl jsem tě čistit šňůru, zapíjel prášky a když jsem se zase mrknul tvým směrem, už jsem jen viděl tvé nohy mizející pod vodou. Ano, v ten moment jsem si to „užíval“ pod vodou. Říkal jsem si v duchu. Už zase? Zajímavé je co všechno proběhne člověku hlavou když skončí nedobrovolně ponořený pod vodou. Rychle jsem se chytil lana člunu, vyškrábat se mě loď nepovedlo. Motor se točil na jedničku, pěkně člun tlačil dokolečka, trhačka se mě začala omotávat kolem noh… No žádná sláva! Naštěstí se mě povedlo roztažením nohou trhačku utrhnout, kmenová šňůra se mě zamotala kolem ručky motoru a to bylo vlastně dobře, protože kamarád David začal bejčit můj sumcový prut a toho vorvaně, tedy mě ve vodě, člun s motorem, který jel sice na jedničku, ale přesto dával slušný odpor, prostě celé to nadělení na hladin začal pomalu, ale jistě stahovat ke břehu. Byl jsem rád, že jsme byli na výpravě spolu, protože nevím nevím, jak by to dopadlo, kdyby na břehu nebyl a nepovedlo se mu mě i rozdivočený člun (celou dobu se totiž motal do kolečka díky kormidlu a nastartovanému motoru) dostat ke schůdkům ke břehu.

Asi už chápete, proč je důležité mít sebou na rybářské výpravě nějaké to náhradní oblečení. Pak se člověk může rychle převléknout v momentě, kdy třeba zmokne, nebo v mém případě, když občas skončí nedobrovolně pod hladinou ve studené vodě.

Slovo závěrem:

Tak vám povím, doufám, že až příště skončím zase ve vodě, bude to doufám uprostřed parného léta. Protože fakt ty studené koupele moc nemusím. 🙂

Text i foto: Jiří Langer

Poznámka pro nerybáře – Trhačka je silon, který se používá při lovu sumců, je spojený například s bójí a kmenovou šňůrou prutu a má za cíl se přetrhnout v momentě záběru sumce.

Nejčtenější články

Největší dětské rybářské závody na rybníce Konopiště

Pořádáme již třetí ročník dětských závodů pro širokou veřejnost( není třeba rybářského lístku). Loňská účast byla 108 dětí. Každý malý závodník má v ceně startovného (100 kč) zajištěné jídlo a pití a drobný prezent. Do 50tého místa garantujeme věcné a hodnotné ceny.

DIGITAL Smart Cradle – absolutní vítěz GRAND PRIX For Fishing 2023

I letos měl rybářský veletrh For Fishing 2023 bohatý doprovodný program. Kromě jiného se také vystavovatelé mohli přihlásit s nějakým zajímavým výrobkem do soutěže GRAND PRIX For Fishing 2023. Jde o prestižní záležitost a tak není divu, že se letos soutěže zúčastnily i takové rybářské celebrity, jako Karel Nikl nebo Lukáč Krása. Ovšem hlavní cena letos skončila na Slovensku!

Ryby v české kuchyni – 1. díl

Ryby se v Čechách konzumují po staletí. Dříve hlavně sladkovodní, nyní si oblibu získaly i ryby mořské. Asi nejvýznamnější rybou u nás byl odedávna kapr. Kapr se začal konzumovat již ve středověku a to díky rozmachu rybnikářství, kdy rybníky patřily k běžné součásti feudálních panství, ale i klášterů. Do výstavby rybníků se pak zapojily později i města.