Rybářský rozcestník

Sláva Štochl – legendární fotograf ryb

V dnešní době digitálních fotoaparátů fotí ryby u vody a své úlovky pomalu každý. Jednoduchá obsluha moderních digitálních fotoaparátů, jejich cenová dostupnost, nenáročnost obsluhy …. a hlavně dnes není potřeba kupovat do přístroje kinofilm, u kterého jsme se kdysi museli rozmýšlet, jaký záběr tzv. cvaknout, když klasické kinofilmy byly jen na 24 nebo 36 snímků a také cena nebyla v minulém století malá. Za dob totality se kinofilm kupoval za 100 Kčs i výše, což nebyl v té době malý peníz.

rybářůvlovcovoUkázkastolch-kniha-povodne-marounek

Dnes nacvakáme na vloženou kartu snímků kolik chceme, podle kapacity karty. Foto, které se nám nelíbí, prostě smažeme třeba hned u vody, díky vestavěnému displeji, kde si můžeme snímky ihned prohlédnout, špatné smazat, což je další velká výhoda, oproti minulosti. Dříve se rybář rozmýšlel, co nafotit a kdy zmáčknout spoušť. Filmy si doma ti zkušenější vyvolávaly v temné komoře a těšily se, jak se podařilo úlovky zvěčnit, nebo se nechávaly filmy vyvolávat v prodejnách s fotoaparáty a za fota se platilo, cena se podle rozměru pohybovala od 3 Kčs do 10 Kčs.

Prvním českým známým fotografem, kterého učarovaly ryby a proto je začal fotit, byl Sláva Štochl nar. 12.1. 1911, zemřel 28.12. 1990. Focením se zabýval od mládí, kdy zveřejňoval snímky ve sportovních časopisech, z různých sportovních utkáních, v roce 1945 dokumentoval i pražské povstání.

První jeho kniha s rybářskou tématikou vyšla v roce 1950 a jmenovala se Dravci peřejí. Tato kniha obsahovala fota ze sportovního rybolovu a chovu lososovitých ryb na českých vodách. Kniha měla obrovský úspěch mezi rybáři, šlo o první publikaci plnou pěkných, v té době černobílých, fotografii s rybářskou tématikou.

Ukázka fotografie z knihy Dravci peřejí …

Za 3 roky v 1953 vychází další jeho kniha, Dravci tůní, která je věnována těmto druhům – štice, candátům, okounům, sumcům a úhořům a také jejich chovu.

Následují další knihy jako Petrův zdar, Rybářův den, …. Štochl se do přírody zamiloval a začal fotit i zvěř. V roce 1973 vyšla kniha s tématikou pro myslivce Lovcovo jitro, další publikace věnující se myslivosti se jmenovala Lovcem živé krásy (1989).

Štochlovi se dostalo i mezinárodního uznání, v roce 1971 v mezinárodní soutěži Člověk a příroda v Budapešti mezi 8000 fotografiemi vyhrál zlatou medaili za foto ,,Skok pstruha“ stříbro za ,,Souboj jelenů“.

Několik knih od S. Štochla vlastním a mají své kouzlo pomalu po 70 letech. Publikace Dravci peřejí a Dravci tůní dostali i křest Labem při záplavách 2002, kdy byly pod vodou, jako celá chata. Nyní jsou knihy vysušené, opět v knihovně a při očichání je z nich cítit i trošku rybiny z Labe :).

Publikace Dravci peřejí a Dravci tůní dostali i křest Labem při záplavách 2002, kdy byly pod vodou, jako celá moje chata ….

Knihy o kterých jsem se zmínil, se dají i dnes sehnat v antikvariátech. Více informací o S. Štochlovi i jeho fotografiích jak ryb tak zvěře najdete na internetu.

Dědek Wassermann

Nejčtenější články

Vlasec nebo pletenka, aneb co vlastně namotat na cívku navijáku?

Dříve, než zajdeme do obchodu a koupíme si nějaký vlasec nebo pletenou šňůru, měli by jsem si dobře rozmyslet, jaké ryby a s jakým vybavením půjdeme chytat a také jakou metodou. Je rozdíl, zda vyrazíme na kapry a nástrahu budeme chtít nastražit dalekým náhozem, či zda budeme nástrahu zavážet lodí v hodně zatravněném prostředí, nebo jestli například budeme chytat drobnější ryby přímo pod nohama. Také na jemnou plavanou jistě zvolíme jiný vlasec, než na položenou, nebo když půjdeme lovit dravce. Uvědomte si, že vlasec nebo pletenka je jediná věc, která dělí rybáře od montáže a potažmo chycené ryby. Drahý prut a naviják jen usnadní a zpříjemní rybáři život a samotný lov, ale stejně pak rybu od rybáře po záběru nakonec spojuje jen ten dobrý, nebo špatný vlasec!

Držák s hlásičem záběru přidělaný přímo na prutu

Už jsem u vody viděl desítky různých vychytaných držáků na sumcový prut s různě přidělanými držáky na signalizátor záběru, ale tenhle způsob mě opravdu dostal.

Klipy na červy se dají použít i na jiné nástrahy

Letos jsem začal klipy na červy používat i na umístění jiných nástrah, než červů a žížal pod háček. Skvěle na klipu drží například kus rohlíku, ale také kukuřice či kousek klobásky.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím