Rybářský rozcestník

Pilobřich ostnitý (John Dory)

Jedna z nejlepších kuchyňských ryb, známá také jako „Petrova ryba“. Má jemné, bílé, nasládlé maso, které je šťavnaté a křehké. Na kůži nemá šupiny a v plátcích nejsou kosti. Pilobřich ostnitý se na trhu objevuje po celý rok. A není nezajímavé, že se nikdy neprodává v mražené podobě, ale vždy čerstvý.

Pilobřich ostnitý (John Dory) na bílém podkladě

Název latinsky

Zeus faber

Jiný název

St Peter´s fish, ryba Svatého Petra, St. Petersfisch, Pesce San Pietro, Saint - Pierre, Pez de San Pedro, John Dory

Rozpoznávací znaky

Pilobřich ostnitý vděčí za své jméno svému hlavnímu charakteristickému znaku, jasně viditelnému bodu za žábrami. Má relativně velkou hlavu s pronikavým velkým okem a vysoký hřbet. Jeho tělo má tvar disku, ze stran je zploštělé a má žlutohnědou až šedou barvu. Na hřbetních ploutvích se nachází dlouhé ostnité trny.

Výskyt

Pilobřich ostnitý se běžně vyskytuje při pobřeží Atlantického oceánu a ve Středozemním moři. Oproti tomu se vyskytuje jen vzácně v Severním moři a mořích ve oblasti Skandinávie. Oblast jeho výskytu sahá od Britských ostrovů až k Jižní Africe. Pilobřich ostnitý také obývá Východočínské moře, Atlantický oceán a pobřežní vody v okolí Austrálie a Nového Zélandu. Dává přednost pohybu v malých skupinách nebo osamoceně poblíž pobřeží.

Obecně

Podle legendy staré přes 2000 let, upustil Svatý Petr do Galilejského moře minci a tato ryba ji chytila. Svatý Petr rybu vyzvedl z moře a minci si vzal zpět, avšak na těle ryby zanechal otisky svých prstů. V oblasti Středozemního moře se tato ryba nazývá John Dory nebo St Pierre. Živí se většinou rybami žijících v hejně nebo malými sépiemi.

V Německu se také vyskytuje pod názvem „Heringskönig“ (sleď královský), protože pomalu a majestátně sleduje hejna sleďů, neboť sleď je jeho hlavním zdrojem potravy. Pilobřich ostnitý může dorůstat do maximální délky 70 centimetrů a v některých případech dosahuje váhy 8 kg. Na hrubé, stříbrné až zlatohnědé kůži nemá pilobřich žádné šupiny. Jen ve výjimečných případech používá pilobřich své ploutve. Mnohem raději se nechá v poloze na boku unášet proudem, zejména při lovu mladých platýsů.

Kuchyňské zpracování:

Maso pilobřicha ostnitého je považováno za kulinářskou delikatesu, protože filety z této ryby jsou velmi kvalitní. Ve Francii si jeho pevné, bílé a vynikající maso získalo jméno „poule de mer” neboli “mořské kuře”. Přestože se maso výborně hodí k přípravě v páře a k pečení, musíme být při jeho přípravě nadmíru opatrní, protože se snadno rozpadá. Také se dá samozřejmě smažit a grilovat.

Zákazníci, kteří si koupí pilobřicha ostnitého vcelku by měli mít na paměti, že při přípravě je použitelných pouze 40% této ryby. Zbylých 60 % tvoří odpad.

Doporučení:

Mořský okoun může posloužit jako vhodná náhrada pilobřicha ostnitého. Pokud neznáte mnoho metod přípravy této ryby, můžete čerpat inspiraci z receptů na jazyk obecný. Podle těchto receptů může být stejně dobře připraven i pilobřich a chutná opravdu výborně.

Zdroj: www.nordsee.com

Způsob lovu

Na krevetu či sépii může v hloubkách 100 až 200 m zabrat při pilkrování.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím