Rybářský rozcestník

Pilobřich ostnitý (John Dory)

Jedna z nejlepších kuchyňských ryb, známá také jako „Petrova ryba“. Má jemné, bílé, nasládlé maso, které je šťavnaté a křehké. Na kůži nemá šupiny a v plátcích nejsou kosti. Pilobřich ostnitý se na trhu objevuje po celý rok. A není nezajímavé, že se nikdy neprodává v mražené podobě, ale vždy čerstvý.

Pilobřich ostnitý (John Dory) na bílém podkladě

Název latinsky

Zeus faber

Jiný název

St Peter´s fish, ryba Svatého Petra, St. Petersfisch, Pesce San Pietro, Saint - Pierre, Pez de San Pedro, John Dory

Rozpoznávací znaky

Pilobřich ostnitý vděčí za své jméno svému hlavnímu charakteristickému znaku, jasně viditelnému bodu za žábrami. Má relativně velkou hlavu s pronikavým velkým okem a vysoký hřbet. Jeho tělo má tvar disku, ze stran je zploštělé a má žlutohnědou až šedou barvu. Na hřbetních ploutvích se nachází dlouhé ostnité trny.

Výskyt

Pilobřich ostnitý se běžně vyskytuje při pobřeží Atlantického oceánu a ve Středozemním moři. Oproti tomu se vyskytuje jen vzácně v Severním moři a mořích ve oblasti Skandinávie. Oblast jeho výskytu sahá od Britských ostrovů až k Jižní Africe. Pilobřich ostnitý také obývá Východočínské moře, Atlantický oceán a pobřežní vody v okolí Austrálie a Nového Zélandu. Dává přednost pohybu v malých skupinách nebo osamoceně poblíž pobřeží.

Obecně

Podle legendy staré přes 2000 let, upustil Svatý Petr do Galilejského moře minci a tato ryba ji chytila. Svatý Petr rybu vyzvedl z moře a minci si vzal zpět, avšak na těle ryby zanechal otisky svých prstů. V oblasti Středozemního moře se tato ryba nazývá John Dory nebo St Pierre. Živí se většinou rybami žijících v hejně nebo malými sépiemi.

V Německu se také vyskytuje pod názvem „Heringskönig“ (sleď královský), protože pomalu a majestátně sleduje hejna sleďů, neboť sleď je jeho hlavním zdrojem potravy. Pilobřich ostnitý může dorůstat do maximální délky 70 centimetrů a v některých případech dosahuje váhy 8 kg. Na hrubé, stříbrné až zlatohnědé kůži nemá pilobřich žádné šupiny. Jen ve výjimečných případech používá pilobřich své ploutve. Mnohem raději se nechá v poloze na boku unášet proudem, zejména při lovu mladých platýsů.

Kuchyňské zpracování:

Maso pilobřicha ostnitého je považováno za kulinářskou delikatesu, protože filety z této ryby jsou velmi kvalitní. Ve Francii si jeho pevné, bílé a vynikající maso získalo jméno „poule de mer” neboli “mořské kuře”. Přestože se maso výborně hodí k přípravě v páře a k pečení, musíme být při jeho přípravě nadmíru opatrní, protože se snadno rozpadá. Také se dá samozřejmě smažit a grilovat.

Zákazníci, kteří si koupí pilobřicha ostnitého vcelku by měli mít na paměti, že při přípravě je použitelných pouze 40% této ryby. Zbylých 60 % tvoří odpad.

Doporučení:

Mořský okoun může posloužit jako vhodná náhrada pilobřicha ostnitého. Pokud neznáte mnoho metod přípravy této ryby, můžete čerpat inspiraci z receptů na jazyk obecný. Podle těchto receptů může být stejně dobře připraven i pilobřich a chutná opravdu výborně.

Zdroj: www.nordsee.com

Způsob lovu

Na krevetu či sépii může v hloubkách 100 až 200 m zabrat při pilkrování.

Nejčtenější články

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Psí granule jako návnada na ryby

Ano, je to tak, i pomocí psích granulí lze zakrmovat lovné místo. Jen před samotným lovem je lepší si vyzkoušet, jak rychle se ve vodě rozpouštějí. Každé jsou jiné a tak je dobré vědět, jak dlouho trvá, než se rozpadnou ve vodě na prach. Psí granule přidáváme do krmení nejlépe rozmočené. Měli by tvořit maximálně 1/3 z celkového objemu zakrmovací směsi.

Soukromé revíry versus svazová voda

Kam vyrazit na ryby? Toť otázka! Český rybář, pokud chce zůstat v tuzemsku, má vlastně jen dvě možnosti. Buď si zvolí vodu svazovou, tedy, pokud má platnou rybářskou povolenku, a vyrazí na revíry, které obhospodařuje ČRS. Druhou možností je zajet si zachytat na nějaký soukromý revír. Ovšem každá s možností má své klady i zápory.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím