Rybářský rozcestník

Rukev obojživelná (Rorippa amphibia)

Rukev obojživelná je vysoká vytrvalá, žlutě kvetoucí bahenní nebo vodní bylina, rostoucí na březích stojatých, nebo mírně tekoucích vod.

rukev

Název latinsky

Rorippa amphibia

Jiný název

roripa obojživelná

Rozpoznávací znaky

Vytrvalá bylina se silným oddenkem. Lodyhu má durou, poměrně křehkou, vysokou až 1,5 metru. Listy má nepravidelně zvlněné, holé, na žilách někdy chlupaté. Přízemní a dolní listy pérovitě střižené, střední a horní listy celistvé, podlouhlé, přisedlé, neobjímavé, nepravidelně vroubkované. Květy má řapíkaté, korunní lístky sytě žlutá. Kvete od května do července.

Výskyt

Najdeme ji ve Východní Evropě, v Itálie, v části Skandinávie, ve Střední Asii, a také v části Sibiře. Zavlečena byla i do Afriky, na Nový Zéland, také do Severní Ameriky. V Česku roste převážně v dolních a na středních tocích větších řek.

Obecně

Najdeme ji na březích stojatých vod kde roste až 50 cm ve vodě. Nevadí ji kolísání vody, ani trvalé podmáčení, ale snese i delšího období sucha, kdy se voda v místech, kde roste úplně ztratí.

Nejčtenější články

Ryba v české kuchyni – 7. díl

Během 18 století začínají některé rybníky mizet, majitelé je začali přeměňovat na louky, pastviny a pole. Příčinou byla především produkce sena, potom brambor a dalších plodin. Ve velkém se začínal chovat skot, seno bylo rovněž potřeba pro koně. Nezanedbatelná byla i produkce hnoje, která chovaná zvířata produkovala, používal se na hnojení polí. V roce 1791 na Českokrumlovsku vyšlo nařízení, že na každém panství se má vypustit několik rybníků a přeměnit v louky a  pole…

Vytuněná umělá kukuřice

Umělá kukuřice se dá použít samostatně nebo v kombinaci s jinými nástrahami. Především při chytání ryb vlasovou metodou, tedy s montáží s háčkem, pod který umisťujeme nástrahu, udělá kus práce. Nejen, že zůstane u háčku i přes úpornou snahu drobnějších rybek ji pozřít, ale také dokáže, v Pop Up variantě, přívěs pod háčkem přizvednout a tak nástrahy na vlasu zatraktivnit. Ne každý rybář ví, že umělé nástrahy jsou také skvělým nosičem pachové stopy…

Ryba v české kuchyni – 6. díl

Zhruba před 150 lety bylo možno ulovit na jediné české řece Labi ryby, které se v jiných řekách v Čechách nevyskytovaly. Bylo to dané tím, že Labe v helgolandském zálivu v Německu ústí do Severního moře. Mnoho mořských ryb se dostalo z moře do Labe a proto se zde náhodně lovily, viz minulý díl, lososi. Ale nejen oni! Jsou zaznamenány úlovky například labských jeseterů. Šlo o jesetera obecného – Acipenser sturio, dnes nazýván jeseter velký. Že šlo o mohutné ryby, dokládají kroniky a staré zápisy.