Rybářský rozcestník

Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis)

Žije při dně zabahněných stojatých nebo mírně tekoucích vod, též v rybnících. Bývá kořistí sumce. Hospodářský význam nemá. Je to ohrožený druh, u nás chráněný!

doba hájení Celoročně hájená rybka!
zákonná míra Není stanovena
Piskoř pruhovaný v akváriu

Název latinsky

Misgurnus fossilis

Jiný název

Weather fish, Schlammpeitzger, Čík obyčajný, Loche d´étang, Vjun, Piskun

Rozpoznávací znaky

Tělo má piskoř dlouhé, z boku zploštělé, má ho pokryté malými šupinkami. Ústa mají spodní postavení, 10 vousků. Oči má umístěné v horní části hlavy, pod každým má vztyčený trn. Tělo je drobně skvrnité, zbarvené do tmavě-hnědé barvy, někdy s načervenalým nádechem. Přes celé tělo od hlavy až k ocasu se táhne středem boku tmavý pruh, podél kterého se pak táhnou další jemné linky kopírující hlavní pruh. Ploutve jsou žluto-hnědé s černými skvrnami. Od ostatních rybek čeledi sekavcovitých se nejlépe pozná podle 10 vousků, ostatní rybky mají jen 6 vousků a také je pro něj typické, jak název napovídá, jeho pruhování.

Výskyt

Žije ve stojatých, nebo jen mírně tekoucích vodách s bahnitým dnem, najdeme ho i v rybnících.

Obecně

Většinou se přes den zahrabává do bahnitého dna, při náhlé změně tlaku pak vyplouvá těsně k hladině, kde čile dovádí. Pokud ve vodě klesne kyslík na nutné minimum, umí piskoř pruhovaný využít střevní dýchání, aby přežil. Živí se především larvami hmyzu a měkkýši.

Dorůstá délky kolem 30 cm, jeho délka věku není známá.

Vytírá se cca od poloviny dubna do června, jikry jikrnačky lepí na vodní rostliny nebo potopené kořeny stromů.

Kuchyňské zpracování piskoře:

Piskoř pruhovaný je chráněný a proto nemá uplatnění v české gastronomii. Ale je pravda, že po delším pobytu v čisté vodě ztrácí jeho maso pachuť bahna a je dobré.

Způsob lovu

Cíleně se piskoř nechytá. Náhodně ho lze chytit na drobnou živočišnou návnadu, spíše ale může uvíznout v síti při čeřínkování.

Nejčtenější články

Největší dětské rybářské závody na rybníce Konopiště

Pořádáme již třetí ročník dětských závodů pro širokou veřejnost( není třeba rybářského lístku). Loňská účast byla 108 dětí. Každý malý závodník má v ceně startovného (100 kč) zajištěné jídlo a pití a drobný prezent. Do 50tého místa garantujeme věcné a hodnotné ceny.

Ryby v české kuchyni – 1. díl

Ryby se v Čechách konzumují po staletí. Dříve hlavně sladkovodní, nyní si oblibu získaly i ryby mořské. Asi nejvýznamnější rybou u nás byl odedávna kapr. Kapr se začal konzumovat již ve středověku a to díky rozmachu rybnikářství, kdy rybníky patřily k běžné součásti feudálních panství, ale i klášterů. Do výstavby rybníků se pak zapojily později i města.

Ryba v české kuchyni – 3. díl

Jak bylo uvedeno v minulých dílech, ryby se ve středověku objevovaly na stolech především šlechty, měšťanů a bohatších sedláků, ovšem postupem času si je mohl dopřát i chudý lid. Zakoupit se daly třeba na trzích, kde tehdy fungoval také barterový systém (směnný obchod), takže chudší vrstvy obyvatel mohly zakoupit nebo častěji směnit ryby od říčních rybářů, kteří je na trh dodávali. Rybáři občas ryby směnili za jiné zboží, za maso od řezníků, zeleninu, ale také košíky, či jiné potřeby do domácnosti, ale i pro práci.