Rybářský rozcestník

Čarovný uzel (koncový)

Uzel hojně využívaný rybáři v Česku na konci minulého století. Lze ho uvázat jednoduše, nebo zdvojeně, pak se zvýší jeho odolnost proti deformacím, ke kterým je jeho jednoduchá varianta trochu náchylná.

Konec vlasce nebo šňůry se protáhne dvojitě očkem (háčku, karabinky, obratlíku …) viz. obrázek …

vlasec nebo šňůru dále obtočíme kolem osové části a protáhneme vzniklou smyčkou …

… uzel navlhčíme, ostatně, jako všechny uzly před dotažením, pomalu, lehce dotáhneme, kontrolujeme, aby se ohyby dobře usadily…

.. na závěr škubnutím, držíce na jedné straně vlasec nebo šňůru, na druhé karabinku, obratlík …., uzel pevně dotáhneme, přebytečný konec odstřihneme.

Nejčtenější články

Ryba v české kuchyni – 7. díl

Během 18 století začínají některé rybníky mizet, majitelé je začali přeměňovat na louky, pastviny a pole. Příčinou byla především produkce sena, potom brambor a dalších plodin. Ve velkém se začínal chovat skot, seno bylo rovněž potřeba pro koně. Nezanedbatelná byla i produkce hnoje, která chovaná zvířata produkovala, používal se na hnojení polí. V roce 1791 na Českokrumlovsku vyšlo nařízení, že na každém panství se má vypustit několik rybníků a přeměnit v louky a  pole…

Vytuněná umělá kukuřice

Umělá kukuřice se dá použít samostatně nebo v kombinaci s jinými nástrahami. Především při chytání ryb vlasovou metodou, tedy s montáží s háčkem, pod který umisťujeme nástrahu, udělá kus práce. Nejen, že zůstane u háčku i přes úpornou snahu drobnějších rybek ji pozřít, ale také dokáže, v Pop Up variantě, přívěs pod háčkem přizvednout a tak nástrahy na vlasu zatraktivnit. Ne každý rybář ví, že umělé nástrahy jsou také skvělým nosičem pachové stopy…

Ryba v české kuchyni – 6. díl

Zhruba před 150 lety bylo možno ulovit na jediné české řece Labi ryby, které se v jiných řekách v Čechách nevyskytovaly. Bylo to dané tím, že Labe v helgolandském zálivu v Německu ústí do Severního moře. Mnoho mořských ryb se dostalo z moře do Labe a proto se zde náhodně lovily, viz minulý díl, lososi. Ale nejen oni! Jsou zaznamenány úlovky například labských jeseterů. Šlo o jesetera obecného – Acipenser sturio, dnes nazýván jeseter velký. Že šlo o mohutné ryby, dokládají kroniky a staré zápisy.