Rybářský rozcestník

Sekavčík horský (Sabanejewia balcanica)

Žije v podhorských potocích a říčkách v povodí Dunaje, v ČR v Bečvě. Je to kriticky ohrožený druh. Je celoročně chráněn!

doba hájení Celoročně hájená rybka!
zákonná míra Není stanovena
Sekavčík horský ve vodě

Název latinsky

Sabanejewia balcanica

Jiný název

Sekavčík balkánský, Balcan spiny loach, Balkanischer Steinbeisser, Plž zlatistý, Golden soiny loach, Loche de danube

Rozpoznávací znaky

Vypadá skoro stejně jako sekavec podunajský. Má dlouhé tělo, z boků zploštělé, pokryté velmi malými šupinami. Ústa má spodní, se šesti vousky. Oko je posazené v horní části hlavy, po okem má sekavec podunajský vyčnívající trn, který je větší a silnější, než má sekavec podunajský. Boky má zbarvené žluto-hnědě, břicho má zbarvené spíše od bíla. Má světlejší ploutve, jen hřbetní a ocasní ploutev je tmavěji žlutavé. Na hřbetě a po boku má hranaté nebo oválné skvrny ve dvou řadách, předělené tmavším pruhem podstatně menších skvrnek, které mají tendenci splývat, směrem k ocasu se tento pruh teček ztenčuje. Ocasní ploutev je rovná, bez vykrojení, hřbetní má krátkou bázi, která začíná na pomyslené svislici báze břišních ploutví. Na rozdíl od sekavce podunajského, má sekavčík horský dvě skvrny umístěné na bázi ocasu, sekavec tam má jen jednu skvrnu umístěnou více u linky hřbetu.

Výskyt

Žije v čistých, proudných vodách se štěrkovitým, či písečným dnem, většinou horského typu. Ovšem byl objeven i v méně proudné vodě částečně porostlé vodními rostlinami, hluboké do 1,5 metru.

Obecně

Žije většinu dne zahrabaný na dně. Dorůstá délky do 10 cm, ale vzácně i o něco více. Živí se korýši, larvami, ale i detritem a řasami. Vzhledem k tomu, že je velmi vzácný, běžný rybář téměř nemá šanci se s ním setkat.

Příprava v kuchyni:

Vzhledem k tomu, že sekavčík horský je velmi drobná rybka a ke všemu je v Česku celoročně chráněná a hodně vzácná, je bezpředmětné se zde bavit o gastronomickém využití této rybky v české kuchyni.

Způsob lovu

Neloví se, maximálně může náhodně uvíznout při lovu do čeřínku, ovšem, vzhledem k tomu, že je velmi vzácný, je i to nepravděpodobné.

Nejčtenější články

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Chytání na feeder – úplné začátky

Coje je tedy ten feeder? Je to prut, který se používá na chytání metodou položená, tedy se závažím položeným na dně. Pruty na feeder jsou opatřeny tenkými, ohebnými signalizačními špičkami, podle kterých rybář pozná i jemné záběry. Pruty i celá tato metoda pochází z Anglie. U nás feeder tak zdomácněl, že si ho osvojily i starší rybářské ročníky, dříve chytající jen na krmítko a klasický kaprářský prut. Feeder je skvělý pro ty, co chtějí opravdu aktivně strávit čas u vody. Pro ty, co od prutu rádi odcházejí, nebo u chytání rádi podřimují, feeder rozhodně není!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím