Rybářský rozcestník

Pijavka koňská

Pijavice, tedy konkrétně pijavky koňské, latinsky Haemopis sanguisuga, žijí dravě. Jejich potravou jsou drobní bezobratlí živočichové, ale jsou schopné lovit i drobné obratlovce. Jako nástraha se využívají především k lovu sumců, ale i jiných větších ryb. Někdy je nazývána také nadája. Neplést s pijavicí lékařskou, Hirudo Medicinalis. Tato a některé další pijavičky jsou chráněnými živočichy a jako nástraha se použít nesmí!

Je 10-15 cm velká. Je to velmi úspěšná nástraha na sumce a velké ryby. Na háček se obvykle dávají 2-4 ks. Narozdíl od rousnic vydrží ve vodě mnohem déle, neoštipují je totiž bílé ryby! Loví se na ně převážně sumci, ale také tloušti a parmy. Nevylučují se však ani záběry od jiných ryb. Pijavic se nemusíme štít, jejich případné přisátí nebolí, nekoušou, nedokáží krátkodobě přisáté, poškodit pokožku.

Video zde:

Doporučuje se raději lovit metodou na plavanou, neboť při lovu u dna se umí schovat nebo zavrat do nánosů materiálu u dna.

Uchovávejte je v lednici v trošce vody při teplotě 8-10°C. Pozor pouze na jejich podchlazení teplotami okolo 3-5 °C, ta jim nesvědčí, stejně jako teplotní šoky při promývání. Pro uchovávání pijavic u vody je právě teplotní šok, především v letních měsících přímo u vody největším problémem. Uchováváme je nejlépe v termoboxu s chladícími vložkami, samozřejmě nádobu dávat mimo slunce.

Nastražení pijavic na háček

Pijavice se nastražuje, stejně jako například masní červi, kousíček do tkáně na jejich silnějším konci. Když pijavice nepřemluví žádnou rybu k záběru, lze je z háčku opatrně sundat a vrátit zpět do boxu a příště opět použít! Díry po háčku se jí zahojí, neuhynou. Více jim vadí teplotní šok, než poškození po háčku.

Pijavka koňská (Haemopis sanguisuga)

Nejčtenější články

Masaři plundrují svazové vody!

Na internetu koluje Print Scrn chatu dvou mladíků, který ukazuje dva masaře v tom pravém světle. Z jejich diskuze totiž vyplývá, že ve svazové vodě chycené ryby prodávají obchodníkům vietnamské národnosti.

Horní míry dravců? Ano nebo ne?

V jedné komunitě na Facebooku se objevila diskuze o snaze stanovit, kromě kaprů, horní míry i dravcům. Jak to vidíte vy? Je potřeba hájit trofejní dravce? Já osobně si nejsem jistý, že například u sumce je třeba nějaké hájení, ale třeba jsem mimo. Pojďme si na toto téma popovídat i u nás na Facebooku!

Do řek tečou z čističek i antidepresiva, ryby jsou méně ostražité a neskrývají se před predátory

Výzkum ukázal, že kvůli chemikáliím v tocích jsou ryby méně aktivní, což může vést k tomu, že se neukryjí před predátory. Vědci zkoumali populaci pstruha obecného v potoku na Prachaticku.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím