Rybářský rozcestník

Ostrucha křivočará (Pelecus cultratus)

V ČR se vyskytuje v dolním toku Moravy a Dyje. Nemá podstatný hospodářský význam. U nás je celoročně chráněná! Běžná je v Maďarsku a také na východ od nás, ve státech bývalé SSSR.

doba hájení Celoročně hájená rybka!
zákonná míra Není stanovena
Ostrucha křivočará, více ryb

Název latinsky

Pelecus cultratus

Jiný název

Chekhon, Ziege, Šabľa krivočiara, Sabrefisch, Rasoir, Čechon

Rozpoznávací znaky

Ostrucha křivočará má protáhlé, z boku zploštělé tělo s klikatou postranní čárou umístěnou po celé její délce a kopírující spodní tvar těla. Má rovný, tedy ve sladkovodní rybí říši trochu netypický hřbet. Ústa má umístěná nahoře, spodní čelist přesahuje přes horní. Šupiny chybí na kýlu jejího těla. Hřbet má zbarvený do zelena, boky a břicho do stříbrna. Hrdlo a skřele jsou zbarvené do modra, duhovka oka je stříbřitá. Ploutve hřbetní a řitní jsou šedé, ostatní ploutve má nažloutlé až načervenalé. Ocasní ploutev je vykrojená, s ostrými konci, spodní je delší jak horní. Řitní ploutev má hodně dlouhou základnu báze. Hřbetní ploutev je krátká, posunutá dost dozadu nad řitní ploutev. Prsní ploutve má šavlovitě zahnuté, ostré a dlouhé.

Výskyt

V Česku žije pouze v povodí Moravy a Dyje.

Obecně

Ostrucha křivočará je hejnová rybka dorůstající u nás délky do 40 cm a váze něco pod 1 kg, ale byly chyceny kusy velké až 60 cm a vážící dost přes 3 kg. Živí se zoolanktonem, starší kusy pak loví i menší rybky.

Vytírá se v hejnech, ve slabém proudu, a to v dubnu až červnu nad hustě zarostlým, ale i písčitým dnem. Zajímavostí je, že jikry obsahují tuk, díky kterému hned neklesnou na dno, ale jsou unášeny proudem dolů, po řece.

Zpracování ostruchy křivočaré v kuchyni:

V Česku je ostrucha celoročně chráněná, je u nás poměrně vzácná. Je to škoda, protože má maso velmi chutné. V zahraničí jsou ostruchy oblíbené především nakládané v soli a vyuzené.

Způsob lovu

U nás se ostrucha cíleně neloví, je chráněná. Jinak ji náhodně lze chytit jak na plavanou, tak při vláčení nebo muškaření.

Nejčtenější články

Vlasec nebo pletenka, aneb co vlastně namotat na cívku navijáku?

Dříve, než zajdeme do obchodu a koupíme si nějaký vlasec nebo pletenou šňůru, měli by jsem si dobře rozmyslet, jaké ryby a s jakým vybavením půjdeme chytat a také jakou metodou. Je rozdíl, zda vyrazíme na kapry a nástrahu budeme chtít nastražit dalekým náhozem, či zda budeme nástrahu zavážet lodí v hodně zatravněném prostředí, nebo jestli například budeme chytat drobnější ryby přímo pod nohama. Také na jemnou plavanou jistě zvolíme jiný vlasec, než na položenou, nebo když půjdeme lovit dravce. Uvědomte si, že vlasec nebo pletenka je jediná věc, která dělí rybáře od montáže a potažmo chycené ryby. Drahý prut a naviják jen usnadní a zpříjemní rybáři život a samotný lov, ale stejně pak rybu od rybáře po záběru nakonec spojuje jen ten dobrý, nebo špatný vlasec!

Držák s hlásičem záběru přidělaný přímo na prutu

Už jsem u vody viděl desítky různých vychytaných držáků na sumcový prut s různě přidělanými držáky na signalizátor záběru, ale tenhle způsob mě opravdu dostal.

Klipy na červy se dají použít i na jiné nástrahy

Letos jsem začal klipy na červy používat i na umístění jiných nástrah, než červů a žížal pod háček. Skvěle na klipu drží například kus rohlíku, ale také kukuřice či kousek klobásky.