Rybářský rozcestník

Ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetser)

Vyskytuje se v Dunaji a v dolních úsecích jeho přítoků. Vzácně byl zjištěn v dolním úseku Moravy a Dyje. Bez hospodářského významu, je řazen mezi zvláště ohrožené druhy a je chráněný zákonem. Žije v hejnech.

doba hájení Celoročně hájená rybka!
zákonná míra Není stanovena
Ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetser) v akváriu
JeždíkJeždík

Název latinsky

Gymnocephalus schraetser

Jiný název

Stripped ruffe, Stripped pope, Grémille du danube, Polosatyj jerš, Schrätzer, Hrebenačka pásavá

Rozpoznávací znaky

Má ze všech ježdíků nejštíhlejší tělo, z boku zploštělé, o něco delší, vzhledem k výšce těla. Hlavu má hodně protaženou, při pohledu z boku má tvar trojúhelníku. Ústa má malá koncová, končící daleko před pomyslnou svislici začátku oka, tedy při pohledu z boku. Přes téměř celý hřbet se táhne ploutev, která je v přední části o něco málo vyšší, než v zadní části. Řitní ploutev z druhé strany těla jen z části kopíruje základnu hřbetní ploutve, tedy její druhé části, umístěné blíže k ocasu, je o něco kratší. Břišní ploutve jsou vysunuty dopředu, pod ploutve prsní. Ocas má homocerkní, méně vykrojený s náznaky špiček na obou kancích. Hřbet s temenem hlavy jsou zbarveny do zelena, boky má nažloutlé až měděné, spodní část, tedy břicho je zbarvené do špinavé bílé. Podél celého boku se v několika řadách táhnou černo-hnědé pruhy, většinou jsou nepravidelně přerušované. Ploutve má světlé, jako by průhledné, hlavně první část hřbetní ploutve, ta umístěná blíže hlavy má černé skvrny, ostatní ploutve mají pigmentaci téměř neznatelnou, nebo chybí vůbec.

Výskyt

Miluje proudnou vodu, kde se pohybuje na dně, hlavně v hloubkách. Najdeme ho v korytech řek, v tůních pod ústím toku, pod hatěmi. Má rád písčité nebo písčito- kamenité dno. V Česku ho najdeme pouze v povodí řeky Moravy.

Obecně

Hejnový ryba žijící v proudech na hloubkách. Živí se larvami a kuklami pakomárů, korýši, larvami chroustů. Zajímavé je, že ježdík žlutý často žije ve smíšených hejnech, tedy s rybami jiného druhu.

Dorůstá do průměrné délky 15 až 20 cm o hmotnosti do 80 g, ale byly chyceny kusy velké až 30 cm o váze do 250 g. Dožívá se tak 15 let.

Vytírá se od poloviny května do června, po malém tahu proti proudu vody, většinou v proudné vodě se štěrkovitým dnem.

Způsob lovu

Nesmí se cíleně lovit, ovšem neúmyslně se může pověsit na háček při chytání jiných rybek, při jemné plavané nebo položené, na drobné živočišné návnady.

Nejčtenější články

Označení plavidel se týká i nafukovacích rybářských člunů!

I když se v zákonech nedočtete, jak plavidla označit, přesto musí být veškeré čluny, kajaky, pramice, dokonce i belly boaty viditelně označeny. Říká to vyhláška č. 67/2015 Sb. Vyhláška o pravidlech plavebního provozu (pravidla plavebního provozu) platná od 15 dubna 2015. A světe div se, většina rybářů toto neví a tak vlastně nevědomky porušuje zákon. Přitom tuto povinnost kontroluje PČR nebo SPS a často dává, i za tento drobný prohřešek, pokuty.

Možná příležitost právě pro tebe! Hledá se country manažer pro značku Vampire

Výrobce chytrého rybářského vybavení – hlásiče záběru Vampire Bite Alarm a chytrého měřicího zařízení Vampire Magic Ball Pro společnost Vampire (FisheeTech Kft.) vstupuje na český a slovenský trh a hledá country manažera, který by vedl značku Vampire na sociálních sítích…

Už jste vyzkoušeli vytunit nakládanou kukuřici? Díky česneku získáte další zbraň i na jinak letargické ryby!

Člověk se stále učí, je to tak. Zrovna nedávno jsem se seznámil s jedním zkušeným rybářem u vody a ten mě ukázal jeho česnekem vytuněnou nakládanou kukuřici. Že česnek často působí na ryby jako magnet, to je mezi rybáři známá věc a tak není divu, že mě nakládaná kukuřice ochucená nastrouhanými, nebo prolisovanými stroužky česneku zaujala. A ne jen mě! V době, kdy se rybám v horkých tropických dnech nechtělo na háček je právě česneková kukuřice dokázala přemluvit.