Rybářský rozcestník

Ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetser)

Vyskytuje se v Dunaji a v dolních úsecích jeho přítoků. Vzácně byl zjištěn v dolním úseku Moravy a Dyje. Bez hospodářského významu, je řazen mezi zvláště ohrožené druhy a je chráněný zákonem. Žije v hejnech.

doba hájení Celoročně hájená rybka!
zákonná míra Není stanovena
Ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetser) v akváriu
JeždíkJeždík

Název latinsky

Gymnocephalus schraetser

Jiný název

Stripped ruffe, Stripped pope, Grémille du danube, Polosatyj jerš, Schrätzer, Hrebenačka pásavá

Rozpoznávací znaky

Má ze všech ježdíků nejštíhlejší tělo, z boku zploštělé, o něco delší, vzhledem k výšce těla. Hlavu má hodně protaženou, při pohledu z boku má tvar trojúhelníku. Ústa má malá koncová, končící daleko před pomyslnou svislici začátku oka, tedy při pohledu z boku. Přes téměř celý hřbet se táhne ploutev, která je v přední části o něco málo vyšší, než v zadní části. Řitní ploutev z druhé strany těla jen z části kopíruje základnu hřbetní ploutve, tedy její druhé části, umístěné blíže k ocasu, je o něco kratší. Břišní ploutve jsou vysunuty dopředu, pod ploutve prsní. Ocas má homocerkní, méně vykrojený s náznaky špiček na obou kancích. Hřbet s temenem hlavy jsou zbarveny do zelena, boky má nažloutlé až měděné, spodní část, tedy břicho je zbarvené do špinavé bílé. Podél celého boku se v několika řadách táhnou černo-hnědé pruhy, většinou jsou nepravidelně přerušované. Ploutve má světlé, jako by průhledné, hlavně první část hřbetní ploutve, ta umístěná blíže hlavy má černé skvrny, ostatní ploutve mají pigmentaci téměř neznatelnou, nebo chybí vůbec.

Výskyt

Miluje proudnou vodu, kde se pohybuje na dně, hlavně v hloubkách. Najdeme ho v korytech řek, v tůních pod ústím toku, pod hatěmi. Má rád písčité nebo písčito- kamenité dno. V Česku ho najdeme pouze v povodí řeky Moravy.

Obecně

Hejnový ryba žijící v proudech na hloubkách. Živí se larvami a kuklami pakomárů, korýši, larvami chroustů. Zajímavé je, že ježdík žlutý často žije ve smíšených hejnech, tedy s rybami jiného druhu.

Dorůstá do průměrné délky 15 až 20 cm o hmotnosti do 80 g, ale byly chyceny kusy velké až 30 cm o váze do 250 g. Dožívá se tak 15 let.

Vytírá se od poloviny května do června, po malém tahu proti proudu vody, většinou v proudné vodě se štěrkovitým dnem.

Způsob lovu

Nesmí se cíleně lovit, ovšem neúmyslně se může pověsit na háček při chytání jiných rybek, při jemné plavané nebo položené, na drobné živočišné návnady.

Nejčtenější články

NONSTOP – lov ryb po půlnoci. Proč s ním všichni dělají takovou vědu?

Dříve jsem byl velkým propagátorem lovu ryb pře půlnoc, nyní již mám pochyby, jak moc jde o výhodu moci chytat ryby celou noc. Po několika letech, co na revírech v NONSTOP režimu chytám, jsem totiž zjistil, že těch ryb, chycených v noci, zase až tak moc není.

Cíleně pro rybí maso chodí k vodě jen něco málo přes 4 % registrovaných rybářů

Z naší ankety s otázkou: „Proč vlastně rybařím?“, jasně vyplývá, že k vodě pro rybí maso chodí jen malé procento rybářů. Většina nás rybářů má totiž jiný důvod, proč vlastně k vodě na ryby chodí. Možná budete překvapeni, jak více jak 8 000 rybářů, v naší anketě, tedy hlasovalo.

Žebrové krmítko naplněné pečivem

V žebrovém krmítku skvěle drží jak větší kusy rohlíku, tak i kousky chleba. Lze pečivem naplnit a plně nahradit klasickou zakrmovací směs. I když jde o nouzové řešení, pokud nám například dojde zakrmovací směs, občas se vyplatí pečivo nasadit i místo krmné směsi jako hlavní zakrmovací složku krmení.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím