Rybářský rozcestník

Ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetser)

Vyskytuje se v Dunaji a v dolních úsecích jeho přítoků. Vzácně byl zjištěn v dolním úseku Moravy a Dyje. Bez hospodářského významu, je řazen mezi zvláště ohrožené druhy a je chráněný zákonem. Žije v hejnech.

doba hájení Celoročně hájená rybka!
zákonná míra Není stanovena
Ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetser) v akváriu
JeždíkJeždík

Název latinsky

Gymnocephalus schraetser

Jiný název

Stripped ruffe, Stripped pope, Grémille du danube, Polosatyj jerš, Schrätzer, Hrebenačka pásavá

Rozpoznávací znaky

Má ze všech ježdíků nejštíhlejší tělo, z boku zploštělé, o něco delší, vzhledem k výšce těla. Hlavu má hodně protaženou, při pohledu z boku má tvar trojúhelníku. Ústa má malá koncová, končící daleko před pomyslnou svislici začátku oka, tedy při pohledu z boku. Přes téměř celý hřbet se táhne ploutev, která je v přední části o něco málo vyšší, než v zadní části. Řitní ploutev z druhé strany těla jen z části kopíruje základnu hřbetní ploutve, tedy její druhé části, umístěné blíže k ocasu, je o něco kratší. Břišní ploutve jsou vysunuty dopředu, pod ploutve prsní. Ocas má homocerkní, méně vykrojený s náznaky špiček na obou kancích. Hřbet s temenem hlavy jsou zbarveny do zelena, boky má nažloutlé až měděné, spodní část, tedy břicho je zbarvené do špinavé bílé. Podél celého boku se v několika řadách táhnou černo-hnědé pruhy, většinou jsou nepravidelně přerušované. Ploutve má světlé, jako by průhledné, hlavně první část hřbetní ploutve, ta umístěná blíže hlavy má černé skvrny, ostatní ploutve mají pigmentaci téměř neznatelnou, nebo chybí vůbec.

Výskyt

Miluje proudnou vodu, kde se pohybuje na dně, hlavně v hloubkách. Najdeme ho v korytech řek, v tůních pod ústím toku, pod hatěmi. Má rád písčité nebo písčito- kamenité dno. V Česku ho najdeme pouze v povodí řeky Moravy.

Obecně

Hejnový ryba žijící v proudech na hloubkách. Živí se larvami a kuklami pakomárů, korýši, larvami chroustů. Zajímavé je, že ježdík žlutý často žije ve smíšených hejnech, tedy s rybami jiného druhu.

Dorůstá do průměrné délky 15 až 20 cm o hmotnosti do 80 g, ale byly chyceny kusy velké až 30 cm o váze do 250 g. Dožívá se tak 15 let.

Vytírá se od poloviny května do června, po malém tahu proti proudu vody, většinou v proudné vodě se štěrkovitým dnem.

Způsob lovu

Nesmí se cíleně lovit, ovšem neúmyslně se může pověsit na háček při chytání jiných rybek, při jemné plavané nebo položené, na drobné živočišné návnady.

Nejčtenější články

Mladý rybář z Adamova chytil gigantického sumce. A dal mu svobodu

Bylo to v noci ze soboty na neděli. Od Mikulova se hnala bouřka. Začalo silně pršet. Dvaadvacetiletý Tomáš Rozsypal z Adamova na Blanensku se bál narovnat špičku prutu, aby do něj neudeřil blesk. Déšť ustal a voda rybníka ožila. Věřil svému úsudku a stále nahazoval na vytipované místo. Pak přišel konečně záběr. Po téměř hodinovém boji z vody pak vytáhl sumce, který měřil 238 centimetrů.

Na Lipně se našel mrtvý sumec uvázaný na drátě u pařezu

Na Lipně byl před třemi dny objeven mrtvý sumec, který měl v hubě uvázaný drát, ten se pak zachytil u kořene pařezu a sumec uhynul. Fotografie v článku ukazují jeden z důvodů, proč je zakázáno sumce, ale i jiné ryby, uvazovat za hubu….

Vedro za jedinou noc zdecimovalo největší moravský rybník. Hladinu Nesytu posely tisíce zdechlin

Vedro za jedinou noc zdecimovalo největší moravský rybník. Hladinu Nesytu posely tisíce zdechlin. Několik desítek tun mrtvých ryb lemuje břehy Nesytu, o kus dál tvoří na hladině jakýsi plovoucí ostrov, v dalších částech rybníka pak vytváří mozaiku bílých břich na zelené hladině.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím