Rybářský rozcestník

Ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetser)

Vyskytuje se v Dunaji a v dolních úsecích jeho přítoků. Vzácně byl zjištěn v dolním úseku Moravy a Dyje. Bez hospodářského významu, je řazen mezi zvláště ohrožené druhy a je chráněný zákonem. Žije v hejnech.

doba hájení Celoročně hájená rybka!
zákonná míra Není stanovena
Ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetser) v akváriu
JeždíkJeždík

Název latinsky

Gymnocephalus schraetser

Jiný název

Stripped ruffe, Stripped pope, Grémille du danube, Polosatyj jerš, Schrätzer, Hrebenačka pásavá

Rozpoznávací znaky

Má ze všech ježdíků nejštíhlejší tělo, z boku zploštělé, o něco delší, vzhledem k výšce těla. Hlavu má hodně protaženou, při pohledu z boku má tvar trojúhelníku. Ústa má malá koncová, končící daleko před pomyslnou svislici začátku oka, tedy při pohledu z boku. Přes téměř celý hřbet se táhne ploutev, která je v přední části o něco málo vyšší, než v zadní části. Řitní ploutev z druhé strany těla jen z části kopíruje základnu hřbetní ploutve, tedy její druhé části, umístěné blíže k ocasu, je o něco kratší. Břišní ploutve jsou vysunuty dopředu, pod ploutve prsní. Ocas má homocerkní, méně vykrojený s náznaky špiček na obou kancích. Hřbet s temenem hlavy jsou zbarveny do zelena, boky má nažloutlé až měděné, spodní část, tedy břicho je zbarvené do špinavé bílé. Podél celého boku se v několika řadách táhnou černo-hnědé pruhy, většinou jsou nepravidelně přerušované. Ploutve má světlé, jako by průhledné, hlavně první část hřbetní ploutve, ta umístěná blíže hlavy má černé skvrny, ostatní ploutve mají pigmentaci téměř neznatelnou, nebo chybí vůbec.

Výskyt

Miluje proudnou vodu, kde se pohybuje na dně, hlavně v hloubkách. Najdeme ho v korytech řek, v tůních pod ústím toku, pod hatěmi. Má rád písčité nebo písčito- kamenité dno. V Česku ho najdeme pouze v povodí řeky Moravy.

Obecně

Hejnový ryba žijící v proudech na hloubkách. Živí se larvami a kuklami pakomárů, korýši, larvami chroustů. Zajímavé je, že ježdík žlutý často žije ve smíšených hejnech, tedy s rybami jiného druhu.

Dorůstá do průměrné délky 15 až 20 cm o hmotnosti do 80 g, ale byly chyceny kusy velké až 30 cm o váze do 250 g. Dožívá se tak 15 let.

Vytírá se od poloviny května do června, po malém tahu proti proudu vody, většinou v proudné vodě se štěrkovitým dnem.

Způsob lovu

Nesmí se cíleně lovit, ovšem neúmyslně se může pověsit na háček při chytání jiných rybek, při jemné plavané nebo položené, na drobné živočišné návnady.

Nejčtenější články

Rybářské bajky, mýty, pověry a přísloví

No, co rybář, to nějaká pověra. Někdo jim věří, jiný ne. Ale občas si říkám, že na každém šprochu je pravdy trochu! 🙂 A tak jsem je začal sbírat.

Chov a skladování žížal

Dnes se dají koupit žížalky, či i jiné živé rybí nástrahy, ve specializovaných obchodech, ale leze to dost do peněz. Pak máme další možnosti, jak my rybáři přijít k žížalám. Buď si je pracně nakopeme venku na zahradě, což může být dost zdlouhavé a za sucha či mrazu marný boj, nebo můžeme žížalám vytvořit ideální podmínky a vypěstovat si je doma ve sklepě, nebo na zahradě.

Výroba závaží z kamene

Někdo se snaží celou montáž co nejvíce zneviditelnit ve vodě. Jiný zase používá klipsy na odhození zátěže při záseku, kdy je opravdu vhodné a také lacinější nechat ve vodě kus kamene, než zátěž olověnou. O šetrnosti k přírodě nemluvě! Ostatní chtějí třeba jen ušetřit. Vyrobte si tedy, za dlouhých zimních večerů, šetrné závaží z kousku drátu a kamene, v létě se jistě, tyto náhražky olova, budou hodit.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím