Rybářský rozcestník

Cejnek malý (Abramis bjoerkna)

Osídluje dolní toky řek, slepá ramena, tůně a údolní nádrže. Z hlediska sportovního využití má omezený význam. Kříží se s podouství, cejnem velkým, perlínem a ploticí. Jeho lidový název je křínek nebo skalák, průměrná váha lovených ryb mezi 0,3 až 0,5 kg.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Cejnek malý (Abramis bjoerkna) - úvodní foto
CejnekCejnekCejnekcejnek-maly-2019-1cejnek-maly-2019-2

Název latinsky

Abramis bjoerkna

Jiný název

Silver Bream, White bream, Güster, Blicke, Pleskáč zelenkavý, Gustera

Rozpoznávací znaky

Tělo má cejnek malý krátké, ale vysoké, hodně zploštělé, pokryté většími šupinami. Ty nenajdeme pouze na kýlu táhnoucím se za břišními ploutvemi a také na přední části hřbetu je malá línie nekrytá šupinami. Hlavu má procentuálně k tělu hodně malou, zato oči má velké, ústa má cejnek malý posazený na spodní části rypce. Ocasní ploutev je hodně vykrojená, obvykle spodní část je delší, než vrchní. Zbarvené jsou ploutve do šeda až šedomodra, část bývá načervenalá. Hlavně u starších kusů bývá do červena zbarvená větší část, hlavně párových ploutví. Zbarvení hřbetu je tmavo-modré, tmavo-zelené až zelenošedé, boky má stříbřité se zelným nebo modrým nádechem. Od cejna sinéhé a cejna perleťového se liší cejnek malý podstatně kratšími bázemi řitních ploutví. Cejn velký má zase, oproti svému tělu menší šupiny, cejn velký také nemá ploutve zabarveny do červena i oko cejna velkého je v poměru k tělu menší, než oko cejnka malého.

Výskyt

Objevuje se téměř všude na našem území, především však v dolních tocích větších řek, najdeme ho i ve stojatých vodách, v průtočných rybnících, ve slepých ramenech, ale i v údolních nádržích.

Obecně

Cejnek malý je hejnová rybka volného vodnícho sloupce. Především ji najdeme u dna, kde se sdružuje hlavně tehdy, když se krmí. Nejčilejší je během dne. Živí se zooplanktonem, bentosem a rostlinnou potravou. V teplých obdobích se vyskytuje na mělčinách, v prohřátých vodách, jakmile začne být chladnější období, stahuje se do hlubších vod, kde i ráda přezimuje.

Dorůstá do průměrné délky 25 cm, ovšem občas narazíme na kusy velké i 40 cm. Žije až 17 let!

Tření cejna malého probíhá od května do června, jikry klade na listy vodních rostlin.

Příprava cejnka malého v kuchyni:

V mase cejnků je mnoho drobných mezisvalových kostiček, proto si ho rybáři cení méně než masa cejnů velkých. Zpracováváme je jako jiné bílé ryby, ale vzhledem k velké početnosti kostí je nejlepší maso cejnka malého nakládat do octa, například jako zavináče.

Způsob lovu

Loví se jak na plavanou, tak na položenou s rozmanitou nástrahou. Například na larvy hmyzu, rohlík, těsto, červi nebo rousnice.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím