Osídluje dolní toky řek, slepá ramena, tůně a údolní nádrže. Z hlediska sportovního využití má omezený význam. Kříží se s podouství, cejnem velkým, perlínem a ploticí. Jeho lidový název je křínek nebo skalák, průměrná váha lovených ryb mezi 0,3 až 0,5 kg.
Abramis bjoerkna
Silver Bream, White bream, Güster, Blicke, Pleskáč zelenkavý, Gustera
Tělo má cejnek malý krátké, ale vysoké, hodně zploštělé, pokryté většími šupinami. Ty nenajdeme pouze na kýlu táhnoucím se za břišními ploutvemi a také na přední části hřbetu je malá linie nekrytá šupinami. Hlavu má procentuálně k tělu hodně malou, zato oči má velké, ústa má cejnek malý posazený na spodní části rypce. Ocasní ploutev je hodně vykrojená, obvykle spodní část je delší, než vrchní. Zbarvené jsou ploutve do šeda až šedomodra, část bývá načervenalá. Hlavně u starších kusů bývá do červena zbarvená větší část, hlavně párových ploutví. Zbarvení hřbetu je tmavo-modré, tmavo-zelené až zelenošedé, boky má stříbřité se zelným nebo modrým nádechem. Od cejna siného a cejna perleťového se liší cejnek malý podstatně kratšími bázemi řitních ploutví. Cejn velký má zase, oproti svému tělu menší šupiny, cejn velký také nemá ploutve zabarveny do červena i oko cejna velkého je v poměru k tělu menší, než oko cejnka malého.
Objevuje se téměř všude na našem území, především však v dolních tocích větších řek, najdeme ho i ve stojatých vodách, v průtočných rybnících, ve slepých ramenech, ale i v údolních nádržích.
Cejnek malý je hejnová rybka volného vodního sloupce. Především ji najdeme u dna, kde se sdružuje hlavně tehdy, když se krmí. Nejčilejší je během dne. Živí se zooplanktonem, bentosem a rostlinnou potravou. V teplých obdobích se vyskytuje na mělčinách, v prohřátých vodách, jakmile začne být chladnější období, stahuje se do hlubších vod, kde i ráda přezimuje.
Dorůstá do průměrné délky 25 cm, ovšem občas narazíme na kusy velké i 40 cm. Žije až 17 let!
Tření cejna malého probíhá od května do června, jikry klade na listy vodních rostlin.
V mase cejnků je mnoho drobných mezisvalových kostiček, proto si ho rybáři cení méně než masa cejnů velkých. Zpracováváme je jako jiné bílé ryby, ale vzhledem k velké početnosti kostí je nejlepší maso cejnka malého nakládat do octa, například jako zavináče.
Loví se jak na plavanou, tak na položenou s rozmanitou nástrahou. Například na larvy hmyzu, rohlík, těsto, červi nebo rousnice.
Text Jiří Langer, Rybářský rozcestník, foto: Lubomír Hlásek a Jiří Langer