Rybářský rozcestník

Cejnek malý (Abramis bjoerkna)

Osídluje dolní toky řek, slepá ramena, tůně a údolní nádrže. Z hlediska sportovního využití má omezený význam. Kříží se s podouství, cejnem velkým, perlínem a ploticí. Jeho lidový název je křínek nebo skalák, průměrná váha lovených ryb mezi 0,3 až 0,5 kg.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Cejnek malý (Abramis bjoerkna) - úvodní foto
CejnekCejnekCejnekcejnek-maly-2019-1cejnek-maly-2019-2cejnek-maly-labe9

Název latinsky

Abramis bjoerkna

Jiný název

Silver Bream, White bream, Güster, Blicke, Pleskáč zelenkavý, Gustera

Rozpoznávací znaky

Tělo má cejnek malý krátké, ale vysoké, hodně zploštělé, pokryté většími šupinami. Ty nenajdeme pouze na kýlu táhnoucím se za břišními ploutvemi a také na přední části hřbetu je malá línie nekrytá šupinami. Hlavu má procentuálně k tělu hodně malou, zato oči má velké, ústa má cejnek malý posazený na spodní části rypce. Ocasní ploutev je hodně vykrojená, obvykle spodní část je delší, než vrchní. Zbarvené jsou ploutve do šeda až šedomodra, část bývá načervenalá. Hlavně u starších kusů bývá do červena zbarvená větší část, hlavně párových ploutví. Zbarvení hřbetu je tmavo-modré, tmavo-zelené až zelenošedé, boky má stříbřité se zelným nebo modrým nádechem. Od cejna sinéhé a cejna perleťového se liší cejnek malý podstatně kratšími bázemi řitních ploutví. Cejn velký má zase, oproti svému tělu menší šupiny, cejn velký také nemá ploutve zabarveny do červena i oko cejna velkého je v poměru k tělu menší, než oko cejnka malého.

Výskyt

Objevuje se téměř všude na našem území, především však v dolních tocích větších řek, najdeme ho i ve stojatých vodách, v průtočných rybnících, ve slepých ramenech, ale i v údolních nádržích.

Obecně

Cejnek malý je hejnová rybka volného vodnícho sloupce. Především ji najdeme u dna, kde se sdružuje hlavně tehdy, když se krmí. Nejčilejší je během dne. Živí se zooplanktonem, bentosem a rostlinnou potravou. V teplých obdobích se vyskytuje na mělčinách, v prohřátých vodách, jakmile začne být chladnější období, stahuje se do hlubších vod, kde i ráda přezimuje.

Dorůstá do průměrné délky 25 cm, ovšem občas narazíme na kusy velké i 40 cm. Žije až 17 let!

Tření cejna malého probíhá od května do června, jikry klade na listy vodních rostlin.

Příprava cejnka malého v kuchyni:

V mase cejnků je mnoho drobných mezisvalových kostiček, proto si ho rybáři cení méně než masa cejnů velkých. Zpracováváme je jako jiné bílé ryby, ale vzhledem k velké početnosti kostí je nejlepší maso cejnka malého nakládat do octa, například jako zavináče.

Způsob lovu

Loví se jak na plavanou, tak na položenou s rozmanitou nástrahou. Například na larvy hmyzu, rohlík, těsto, červi nebo rousnice.

Nejčtenější články

Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama

Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím