Rybářský rozcestník

Mník jednovousý (Lota lota)

Žije skrytě ve všech pásmech vod, v rybnících i údolních nádržích. Hospodářský význam je malý. Je řazen v Červeném seznamu jako téměř ohrožený druh. Větší aktivitu vykazuje v noci, při zakalené vodě a v zimě. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,30 až 0,50 kg.

doba hájení V současné době zařazen mezi ohrožené druhy živočichů v ČR a tudíž celoročně hájený!
zákonná míra Minimální lovná délka 30 cm
MníkMníkMníkMníkMníkmnik-jednovousi-labe-zari-2018-5mnik-jednovousi-labe-zari-2018-7mnik-jednovousi-labe-zari-2018-3mnik-jednovousi-labe-zari-2018-1mnik-jednovousi-labe-zari-2018-2

Název latinsky

Lota lota

Jiný název

Burbot, Lotte, Quappe, Nalim

Rozpoznávací znaky

Je to rybka připomínající malého sumce. Má protáhlé tělo, válcovité, které se směrem k ocasu zplošťuje. Ocas má zakulacený, okrouhlého tvaru, první hřbetní ploutvička má malou bázi, ovšem druhá se táhne zhruba od poloviny těla až k ocasu. Podobně dlouhou bázi má i řitní, tedy spodní ploutev. Ani jedna z nich není spojena s ploutví ocasní. Hlavu má z vrchu zploštělou, širokou. Ústa mají vrchní část o něco delší, než tu spodní, pod spodním masitým rtem je pak uprostřed hlavy umístěný vousek, což je typický znak mníka, žádná jiná ryba žijící v Česku takovýto nepárový vousek nemá! Kůži má mník jednovousý jemnou, slizkou. Zbarven je hnědě, tmavě hnědě, až šedě, z boku má většinou mramorování, z kterého prosakuje zelený až šedo-světle-zelený podklad. Toto mramorování se většinou objevuje i na ploutvích. Břicho má spíše bílé, či bílo-šedé.

Výskyt

Mník jednovousí potřebuje dostatek kyslíku ve vodě. Najdeme ho ve všech rybích pásmech s čistou vodou, všude tam, kde je dostatek úkrytů na dně toku.

Obecně

Mník miluje studenou vodu, poklesem vody jeho aktivita roste. V mládí žije v menších skupinách, starší ryby jsou samotáři. Živí se larvami vodního hmyzu (plůdek zooplanktonem) a máloštětinatci. Dospělí jedinci nejvíce loví ryby, ale i žáby, raky, mihule ….

Dorůstá do délky 60-80 cm o hmotnosti 2 až 5 kg, ovšem v minulosti byly chyceni v zahraničí mníci dlouzí 1,8 metrů, vážící přes 30 kg! Dožívá se asi 20 let.

Tření probíhá v zimě, od prosince do konce ledna. Vytírá se v hejnech, na trdlištích mimo své celoroční stanoviště. Trdliště mají písčité, nebo šterko-písčité dno, s pomalu proudící, nebo i stojatou vodou. Tření probíhá v počtu několika kusů, většinou jde o jednu jikrnačku a několik mlíčňáků, kteří se vytírají v nepřehledném klubku, jikry pak klesají na dno.

Kuchyňské zpracování mníka:

Maso mníků není sice tučné, ale je bílé a chutné. Nejsou v něm, stejně jako v mase jiných treskovitých ryb, mezisvalové kůstky. Za zvláštní pochoutku jsou pokládána velká mníčí játra, která jsou chutnější a jemnější než játra tresek. Dříve byl z mníka jaterní tuk běžně prodáván v lékárnách k léčení očních chorob.

Způsob lovu

Většinou se loví na položenou, na žížalky, mrtvé malé rybky, ale i části rybek, má rád vnitřnosti, zvláště pak játra. Nejvíce šance ho chytit je na podzim, kdy jeho aktivita vlivem ochlazující se vody roste. V létě pak je ho šance dostat například po dešti, při zvýšené, kalné vodě. Ovšem může zabrat i na plavanou, s návnadou položenou na dně, nebo při vláčení na malou rybku. Jeho záběry jsou nepatrné, mník se nehne, jen sousto rychle hltá, proto má často háček až v žaludku. Pokud zaseknete, snaží se skrýt mezi kameny, stejně, jako úhoř.

Zajímavosti

Dříve byl z mníka jaterní tuk běžně prodáván v lékárnách k léčení očních chorob.

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím