Rybářský rozcestník

Mník jednovousý (Lota lota)

Žije skrytě ve všech pásmech vod, v rybnících i údolních nádržích. Hospodářský význam je malý. Je řazen v Červeném seznamu jako téměř ohrožený druh. Větší aktivitu vykazuje v noci, při zakalené vodě a v zimě. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,30 až 0,50 kg.

doba hájení V současné době zařazen mezi ohrožené druhy živočichů v ČR a tudíž celoročně hájený!
zákonná míra Minimální lovná délka 30 cm
MníkMníkMníkMníkMníkmnik-jednovousi-labe-zari-2018-5mnik-jednovousi-labe-zari-2018-7mnik-jednovousi-labe-zari-2018-3mnik-jednovousi-labe-zari-2018-1mnik-jednovousi-labe-zari-2018-2mnik-jednovousy-veletrh-2019mnik-rijen-2019-38cmmníkmník

Název latinsky

Lota lota

Jiný název

Burbot, Lotte, Quappe, Nalim

Rozpoznávací znaky

Je to rybka připomínající malého sumce. Má protáhlé tělo, válcovité, které se směrem k ocasu zplošťuje. Ocas má zakulacený, okrouhlého tvaru, první hřbetní ploutvička má malou bázi, ovšem druhá se táhne zhruba od poloviny těla až k ocasu. Podobně dlouhou bázi má i řitní, tedy spodní ploutev. Ani jedna z nich není spojena s ploutví ocasní. Hlavu má z vrchu zploštělou, širokou. Ústa mají vrchní část o něco delší, než tu spodní, pod spodním masitým rtem je pak uprostřed hlavy umístěný vousek, což je typický znak mníka, žádná jiná ryba žijící v Česku takovýto nepárový vousek nemá! Kůži má mník jednovousý jemnou, slizkou. Zbarven je hnědě, tmavě hnědě, až šedě, z boku má většinou mramorování, z kterého prosakuje zelený až šedo-světle-zelený podklad. Toto mramorování se většinou objevuje i na ploutvích. Břicho má spíše bílé, či bílo-šedé.

Výskyt

Mník jednovousí potřebuje dostatek kyslíku ve vodě. Najdeme ho ve všech rybích pásmech s čistou vodou, všude tam, kde je dostatek úkrytů na dně toku.

Obecně

Mník miluje studenou vodu, poklesem vody jeho aktivita roste. V mládí žije v menších skupinách, starší ryby jsou samotáři. Živí se larvami vodního hmyzu (plůdek zooplanktonem) a máloštětinatci. Dospělí jedinci nejvíce loví ryby, ale i žáby, raky, mihule ….

Dorůstá do délky 60-80 cm o hmotnosti 2 až 5 kg, ovšem v minulosti byly chyceni v zahraničí mníci dlouzí 1,8 metrů, vážící přes 30 kg! Dožívá se asi 20 let.

Tření probíhá v zimě, od prosince do konce ledna. Vytírá se v hejnech, na trdlištích mimo své celoroční stanoviště. Trdliště mají písčité, nebo šterko-písčité dno, s pomalu proudící, nebo i stojatou vodou. Tření probíhá v počtu několika kusů, většinou jde o jednu jikrnačku a několik mlíčňáků, kteří se vytírají v nepřehledném klubku, jikry pak klesají na dno.

Kuchyňské zpracování mníka:

Maso mníků není sice tučné, ale je bílé a chutné. Nejsou v něm, stejně jako v mase jiných treskovitých ryb, mezisvalové kůstky. Za zvláštní pochoutku jsou pokládána velká mníčí játra, která jsou chutnější a jemnější než játra tresek. Dříve byl z mníka jaterní tuk běžně prodáván v lékárnách k léčení očních chorob.

Způsob lovu

Většinou se loví na položenou, na žížalky, mrtvé malé rybky, ale i části rybek, má rád vnitřnosti, zvláště pak játra. Nejvíce šance ho chytit je na podzim, kdy jeho aktivita vlivem ochlazující se vody roste. V létě pak je ho šance dostat například po dešti, při zvýšené, kalné vodě. Ovšem může zabrat i na plavanou, s návnadou položenou na dně, nebo při vláčení na malou rybku. Jeho záběry jsou nepatrné, mník se nehne, jen sousto rychle hltá, proto má často háček až v žaludku. Pokud zaseknete, snaží se skrýt mezi kameny, stejně, jako úhoř.

Zajímavosti

Dříve byl z mníka jaterní tuk běžně prodáván v lékárnách k léčení očních chorob.

Nejčtenější články

Rybářská technika chytání – lov na položenou (tzv. na těžko)

Položená, neboli „chytání na těžko“, je oblíbená metoda chytání ryb především u dna, nebo těsně nade dnem, i když poslední dobou začíná být oblíbené chytání ve vodním sloupci, pomocí vznášejících se nástrah. Po nahození montáže se prut odloží do vidliček, rybář vypne vlasec, pak jej mírně povolí a pověsí se na něj signalizátor záběru. Jakmile ryba nasaje nástrahu a chce s ní odplavat, její pohyb se přenese přes napnutý vlasec na signalizátor a záběr se projeví jeho stoupáním, či klesáním, případně také poskakováním. Zbývá zaseknout a vytáhnout rybu, nebo také ne.

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb a opravdu spí ryby v zimě?

Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.

Ryby mořské, jejich dělení

Maso z mořských ryb je nejen rovnocenné maso ryb sladkovodních, ale navíc je předčí v tom, že obsahuje vedle plnohodnotných bílkovin a vitamínů také jód, a proto je pro lidský organismus velmi cenné.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím