Rybářský rozcestník

Mník jednovousý (Lota lota)

Žije skrytě ve všech pásmech vod, v rybnících i údolních nádržích. Hospodářský význam je malý. Je řazen v Červeném seznamu jako téměř ohrožený druh. Větší aktivitu vykazuje v noci, při zakalené vodě a v zimě. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,30 až 0,50 kg.

doba hájení V současné době zařazen mezi ohrožené druhy živočichů v ČR a tudíž celoročně hájený!
zákonná míra Minimální lovná délka 30 cm
MníkMníkMníkMníkMníkmnik-jednovousi-labe-zari-2018-5mnik-jednovousi-labe-zari-2018-7mnik-jednovousi-labe-zari-2018-3mnik-jednovousi-labe-zari-2018-1mnik-jednovousi-labe-zari-2018-2mnik-jednovousy-veletrh-2019

Název latinsky

Lota lota

Jiný název

Burbot, Lotte, Quappe, Nalim

Rozpoznávací znaky

Je to rybka připomínající malého sumce. Má protáhlé tělo, válcovité, které se směrem k ocasu zplošťuje. Ocas má zakulacený, okrouhlého tvaru, první hřbetní ploutvička má malou bázi, ovšem druhá se táhne zhruba od poloviny těla až k ocasu. Podobně dlouhou bázi má i řitní, tedy spodní ploutev. Ani jedna z nich není spojena s ploutví ocasní. Hlavu má z vrchu zploštělou, širokou. Ústa mají vrchní část o něco delší, než tu spodní, pod spodním masitým rtem je pak uprostřed hlavy umístěný vousek, což je typický znak mníka, žádná jiná ryba žijící v Česku takovýto nepárový vousek nemá! Kůži má mník jednovousý jemnou, slizkou. Zbarven je hnědě, tmavě hnědě, až šedě, z boku má většinou mramorování, z kterého prosakuje zelený až šedo-světle-zelený podklad. Toto mramorování se většinou objevuje i na ploutvích. Břicho má spíše bílé, či bílo-šedé.

Výskyt

Mník jednovousí potřebuje dostatek kyslíku ve vodě. Najdeme ho ve všech rybích pásmech s čistou vodou, všude tam, kde je dostatek úkrytů na dně toku.

Obecně

Mník miluje studenou vodu, poklesem vody jeho aktivita roste. V mládí žije v menších skupinách, starší ryby jsou samotáři. Živí se larvami vodního hmyzu (plůdek zooplanktonem) a máloštětinatci. Dospělí jedinci nejvíce loví ryby, ale i žáby, raky, mihule ….

Dorůstá do délky 60-80 cm o hmotnosti 2 až 5 kg, ovšem v minulosti byly chyceni v zahraničí mníci dlouzí 1,8 metrů, vážící přes 30 kg! Dožívá se asi 20 let.

Tření probíhá v zimě, od prosince do konce ledna. Vytírá se v hejnech, na trdlištích mimo své celoroční stanoviště. Trdliště mají písčité, nebo šterko-písčité dno, s pomalu proudící, nebo i stojatou vodou. Tření probíhá v počtu několika kusů, většinou jde o jednu jikrnačku a několik mlíčňáků, kteří se vytírají v nepřehledném klubku, jikry pak klesají na dno.

Kuchyňské zpracování mníka:

Maso mníků není sice tučné, ale je bílé a chutné. Nejsou v něm, stejně jako v mase jiných treskovitých ryb, mezisvalové kůstky. Za zvláštní pochoutku jsou pokládána velká mníčí játra, která jsou chutnější a jemnější než játra tresek. Dříve byl z mníka jaterní tuk běžně prodáván v lékárnách k léčení očních chorob.

Způsob lovu

Většinou se loví na položenou, na žížalky, mrtvé malé rybky, ale i části rybek, má rád vnitřnosti, zvláště pak játra. Nejvíce šance ho chytit je na podzim, kdy jeho aktivita vlivem ochlazující se vody roste. V létě pak je ho šance dostat například po dešti, při zvýšené, kalné vodě. Ovšem může zabrat i na plavanou, s návnadou položenou na dně, nebo při vláčení na malou rybku. Jeho záběry jsou nepatrné, mník se nehne, jen sousto rychle hltá, proto má často háček až v žaludku. Pokud zaseknete, snaží se skrýt mezi kameny, stejně, jako úhoř.

Zajímavosti

Dříve byl z mníka jaterní tuk běžně prodáván v lékárnách k léčení očních chorob.

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím