Rybářský rozcestník

Lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans)

Roste od mělkých vod až po hloubky kolem 3 metrů. Najdeme ho v tekoucích vodách řek nebo větších potoků, zvláště na dně s hrubým štěrkem a valouny.

Název latinsky

Batrachium fluitans

Jiný název

močiarka riečna

Rozpoznávací znaky

Má nevětvené nebo jednoduše větvené lodyhy dlouhé až 6 metrů! Lodyžní články má dlouhé 30 cm. Listy má niťovité. Květy na stopkách má obvykle kratších, než listy.

Výskyt

V Čechách ve vyskytuje ve většině českých řek, také v některých řekách na severní a střední Moravě.

Obecně

Tato vytrvalá rostlina tvoří rozsáhle porosty i v prudčeji tekoucích vodách. Snese i mírné znečištění vody. Rozmnožuje se pouze vegetativně. Skvěle dotváří vodní svět, skýtá útočiště jak rybám, tak rybímu plůdku.

Nejčtenější články

Ryba v české kuchyni – 7. díl

Během 18 století začínají některé rybníky mizet, majitelé je začali přeměňovat na louky, pastviny a pole. Příčinou byla především produkce sena, potom brambor a dalších plodin. Ve velkém se začínal chovat skot, seno bylo rovněž potřeba pro koně. Nezanedbatelná byla i produkce hnoje, která chovaná zvířata produkovala, používal se na hnojení polí. V roce 1791 na Českokrumlovsku vyšlo nařízení, že na každém panství se má vypustit několik rybníků a přeměnit v louky a  pole…

Vytuněná umělá kukuřice

Umělá kukuřice se dá použít samostatně nebo v kombinaci s jinými nástrahami. Především při chytání ryb vlasovou metodou, tedy s montáží s háčkem, pod který umisťujeme nástrahu, udělá kus práce. Nejen, že zůstane u háčku i přes úpornou snahu drobnějších rybek ji pozřít, ale také dokáže, v Pop Up variantě, přívěs pod háčkem přizvednout a tak nástrahy na vlasu zatraktivnit. Ne každý rybář ví, že umělé nástrahy jsou také skvělým nosičem pachové stopy…

Ryba v české kuchyni – 6. díl

Zhruba před 150 lety bylo možno ulovit na jediné české řece Labi ryby, které se v jiných řekách v Čechách nevyskytovaly. Bylo to dané tím, že Labe v helgolandském zálivu v Německu ústí do Severního moře. Mnoho mořských ryb se dostalo z moře do Labe a proto se zde náhodně lovily, viz minulý díl, lososi. Ale nejen oni! Jsou zaznamenány úlovky například labských jeseterů. Šlo o jesetera obecného – Acipenser sturio, dnes nazýván jeseter velký. Že šlo o mohutné ryby, dokládají kroniky a staré zápisy.