Rybářský rozcestník

Kravský uzel

Uzel skvělý například při spojení fluorocarbonu a kmenové šňůry. Skvěle drží, přitom není moc hamatný a tak i dobře prochází očky prutu. Nejvíce ho tedy využijeme při vláčení, ovšem také například při chytání sumců na trhačku s využitím fluorocarbonové montáže. Rovněž šokovou šňůru lze tímto uzlíkem spojit s kmenovým vlascem! A tak si ho mohou oblíbit i kapraři.

Na fluorocarbonu (na obrázku je červený) uděláme větší protáhlé očko, kterým protáhneme kmenovou šňůru (na obrázku je zelená!)…

… začneme omotávat jedním směrem a to směrem od ohnuté části fluorocarbonu, dbáme na perfektním poskládání jednotlivých omotů …

… uděláme 6 až 7 omotů … raději více, než méně ….

… poslední omot dokončíme a vrátíme se zpět stejným počtem omotů, opět dbáme na perfektním řazení jednotlivých omotů, konec protáhneme stejným očkem, kterým jsme začali …

… omoty porovnáme, namočíme a dotáhneme tlakem od sebe, v jedné ruce držíme fluorocarbon, v druhé obě části kmenové šňůry, přebytečný konec odstřihneme.

Tip: Léta ho používám, ale provádím jen první sadu omotů, pak se vrátím na přímo s koncem kmenové šňůry, který strčím do výchozího očka, namočím a dotáhnu, úplně to stačí. Ty zpětné omoty jsou jen jistící. Ovšem za celou dobu, co uzel používám, mě ani jednodušší varianta nepovolila v uzlíku, spíše, například při vázce, praskl někde ve střední části montáže samotný fluorocarbon! Další omoty pak také zvětšují samotný výsledný uzlík, což občas, při špatném seskládání jednotlivých omotů, může vést k zadrhávání uzlíku při procházení očky prutu.

Text: Jiří Langer, obrázky: Filip Woody Langer

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Český tým vybojoval bronz na 28. Mistrovství Evropy v muškaření

Český reprezentační tým zaznamenal úspěch na 28. Mistrovství Evropy v muškaření, které hostilo Polsko. V silné konkurenci evropských týmů se naši rybáři umístili na skvělém třetím místě za domácím Polskem a Francií.