Rybářský rozcestník

Maloštětinatci (Oligochaeta)

Maloštětinatci mají dlouhé válcovité tělo s nepočetnými štětinami na tělních článcích, které jim usnadňují se pohybovat. Obdivuhodná je pak jejich velká regenerační schopnost. Patří sem žižalice pestrá, nítěnky, žížaly obojživelné … V Česku žije asi 70 druhů maloštětinatců, z nichž velká část tvoří významnou složku rybí potravy.

Microscopic view of Oligochaete worm. Rheinberg illumination. Maloštětinatci (Oligochaeta)

Název latinsky

Oligochaeta

Rozpoznávací znaky

Maloštětinatci jsou dlouzí živočichové válcovitého tvaru. Jejich tělo se skládá ze článků, na kterých vyrůstají 4 páry štětinek, které jim usnadňují pohyb. První článek je tzv. hmatový prstík. Jejich pokožka se skládá z bazální laminy, okružní a podélné svaloviny. V pokožce jsou zapuštěné slizové žlázy, v jícnu pak vápnité "Morenovy" žlázy. Trávicí ústrojí obsahuje tzv. střevní řasu, skládá se z ústní dutiny, hltanu, volátka, žaludku, střeva ...

Výskyt

Ve vodách, močálech, bachnitých terénech ...

Obecně

Všichni máloštětinatci se rozmnožují pohlavně. Jsou to hermafrodit! Při páření si navzájem vymění spermie, pak jdou každý svou cestou. Spermie si uloží do semenných schránek a čekají na dozrání vajíček. Opasek s dozrálými vajíčky se začne pomocí peristaltiky přesouvat k hlavě, cestou narazí na semenné schránky, kde nabere spermie druhého hermafrodita. Nakonec máloštětinatec opasek sundá a začne se vyvíjet kokon. Z něj začnou po nějaké době vylézat mladí jedinci.

Jedním ze zástupců této třídy je žížalice pestrá (Lumbriculus variegatus), ta žije v lesních tůňkách v naplaveninách ze spadaného listí apod. Dalším zástupcem jsou nám více známí tvorové, nítěnky (Tubificidae), které se zavrtávají do dna, odkud vykukuje jen jejich zadní část těla. Objevují se nejvíce v organicky znečištěných vodách. Další představitelem této skupiny vodních živočichů je žížala obojživelná (Eiseniella tetraedra), ta má zajímavé tělo, ze zadu na průřezu hranaté.

Nejčtenější články

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Způsoby uzení ryb

Známe různé způsoby uzení ryb, liší se teplotou kouře, dobou uzení a také trvanlivostí výsledného produktu.

Koule z DECATHLONU jsou trnem v oku některým českým výrobcům

Boilies z DECATHLONU se stále probírá na diskuzních fórech na různých rybářských webech a také na Facebooku. Jde o to, že zásadně konkuruje cenou běžným výrobcům a tak někteří testeři renomovaných značek začali koule z DECATHLONU ve svých článcích hanit. My jsme byli donedávna zcela neutrální, ale po sérií negativních článků na Facebooku jsme se naštvali a zašli do obchodu a „dekatloňácké“ koule koupili. Boilies jsme pak testovali na stojaté svazové vodě, také na jednom soukromém revíru a nakonec i na proudné vodě na Labi. A jak jsme s koulemi dopadli?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím