Maloštětinatci (Oligochaeta)

Rozpoznávací znaky

Maloštětinatci jsou dlouzí živočichové válcovitého tvaru. Jejich tělo se skládá ze článků, na kterých vyrůstají 4 páry štětinek, které jim usnadňují pohyb. První článek je tzv. hmatový prstík. Jejich pokožka se skládá z bazální laminy, okružní a podélné svaloviny. V pokožce jsou zapuštěné slizové žlázy, v jícnu pak vápnité "Morenovy" žlázy. Trávicí ústrojí obsahuje tzv. střevní řasu, skládá se z ústní dutiny, hltanu, volátka, žaludku, střeva ...

Výskyt

Ve vodách, močálech, bachnitých terénech ...

Obecně

Všichni máloštětinatci se rozmnožují pohlavně. Jsou to hermafrodit! Při páření si navzájem vymění spermie, pak jdou každý svou cestou. Spermie si uloží do semenných schránek a čekají na dozrání vajíček. Opasek s dozrálými vajíčky se začne pomocí peristaltiky přesouvat k hlavě, cestou narazí na semenné schránky, kde nabere spermie druhého hermafrodita. Nakonec máloštětinatec opasek sundá a začne se vyvíjet kokon. Z něj začnou po nějaké době vylézat mladí jedinci.

Jedním ze zástupců této třídy je žížalice pestrá (Lumbriculus variegatus), ta žije v lesních tůňkách v naplaveninách ze spadaného listí apod. Dalším zástupcem jsou nám více známí tvorové, nítěnky (Tubificidae), které se zavrtávají do dna, odkud vykukuje jen jejich zadní část těla. Objevují se nejvíce v organicky znečištěných vodách. Další představitelem této skupiny vodních živočichů je žížala obojživelná (Eiseniella tetraedra), ta má zajímavé tělo, ze zadu na průřezu hranaté.