Rybářský rozcestník

Maloštětinatci (Oligochaeta)

Maloštětinatci mají dlouhé válcovité tělo s nepočetnými štětinami na tělních článcích, které jim usnadňují se pohybovat. Obdivuhodná je pak jejich velká regenerační schopnost. Patří sem žižalice pestrá, nítěnky, žížaly obojživelné … V Česku žije asi 70 druhů maloštětinatců, z nichž velká část tvoří významnou složku rybí potravy.

Microscopic view of Oligochaete worm. Rheinberg illumination. Maloštětinatci (Oligochaeta)

Název latinsky

Oligochaeta

Rozpoznávací znaky

Maloštětinatci jsou dlouzí živočichové válcovitého tvaru. Jejich tělo se skládá ze článků, na kterých vyrůstají 4 páry štětinek, které jim usnadňují pohyb. První článek je tzv. hmatový prstík. Jejich pokožka se skládá z bazální laminy, okružní a podélné svaloviny. V pokožce jsou zapuštěné slizové žlázy, v jícnu pak vápnité "Morenovy" žlázy. Trávicí ústrojí obsahuje tzv. střevní řasu, skládá se z ústní dutiny, hltanu, volátka, žaludku, střeva ...

Výskyt

Ve vodách, močálech, bachnitých terénech ...

Obecně

Všichni máloštětinatci se rozmnožují pohlavně. Jsou to hermafrodit! Při páření si navzájem vymění spermie, pak jdou každý svou cestou. Spermie si uloží do semenných schránek a čekají na dozrání vajíček. Opasek s dozrálými vajíčky se začne pomocí peristaltiky přesouvat k hlavě, cestou narazí na semenné schránky, kde nabere spermie druhého hermafrodita. Nakonec máloštětinatec opasek sundá a začne se vyvíjet kokon. Z něj začnou po nějaké době vylézat mladí jedinci.

Jedním ze zástupců této třídy je žížalice pestrá (Lumbriculus variegatus), ta žije v lesních tůňkách v naplaveninách ze spadaného listí apod. Dalším zástupcem jsou nám více známí tvorové, nítěnky (Tubificidae), které se zavrtávají do dna, odkud vykukuje jen jejich zadní část těla. Objevují se nejvíce v organicky znečištěných vodách. Další představitelem této skupiny vodních živočichů je žížala obojživelná (Eiseniella tetraedra), ta má zajímavé tělo, ze zadu na průřezu hranaté.

Nejčtenější články

Jak jednoduše opláchnout nafukovací člun

Kdo vozí k vodě nafukovací čluny, moc dobře ví, jak moc po vytažení z vody jsou špinavé, zvláště, pokud je rybář u vody déle a zažije nějakou tu bouřku. Hlavně na řekách se na spodní straně člunu usazuje kde co. A pokud zaprší, či parkujeme s člunem pod stromy, ani vnitřek člunu nebývá neposkvrněný. Kdo by pak chtěl vozit tuto hrubou špínu domů? 🙂

Co vše lze nastražit na přívěs háčku

Kromě klasického boilies, případně pelet lze na přívěs háčku nastražit kde co. Od červů, žížal, ale i jiné živé havěti také různě upravené pečivo, listy, květy či snítky trav nebo rákosu, ale také ovoce. A to nemluvím o sýrech a různých dalších dobrotách, co si rybář odtrhne u huby, aby zvýšil svoji šanci chytit nějakou tu pěknou rybu.

Pozvánka na závod Neratovický sumec 2022

Místní organizace Neratovice zved na rybářský závod „Neratovický sumec 2022“, který se koná 23. – 25. 9. 2022 na revíru Labe 16M – Mlékojedy pískovna….