Rybářský rozcestník

Hrouzek obecný (Gobio gobio)

Hejnová ryba tekoucích i stojatých vod s písčitým až kamenitým dnem s úkryty. Je vhodnou nástražní rybkou, jinak oblíbená potrava dravců. Kříží se s hrouzkem běloploutvým.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
HrouzekHrouzekHrouzekHrouzek

Název latinsky

Gobio gobio

Jiný název

Common gudgeon, Goujo commun, Gründling, Obyknovenyj peskar, Hrúz škvrnitý

Rozpoznávací znaky

Hrouzek má protáhlé tělo s delší ocasní částí a hlavou s ústy postavenými ve spodní části. Ústa mají v koutcích dva vousky. Velké oči má hrouzek posunuté k temeni hlavy. Má větší šupiny, hřbet je hnědý, až nazelenalý, boky má posety řadou tmavých skvrn. Také na párových ploutvích se objevují skvrny, jinak jsou mírně nažloutlé. Ocas má vykrojeným, opět se skvrnami, které jsou uspořádány v několika řadách.

Výskyt

Hrouzek žije poměrně hojně v mimopstruhových pásmech, ale někde se objevuje i v klidnějších částech podhorských pstruhových vod. Najdeme ho i v rybnících s průtokem i v údolních nádržích.

Obecně

V hejnech žije hrouzek jen v době tření, jinak žije roztroušeně po pár kusech. Najdeme ho mezi kameny, v různých úžlabinách a nerovnostech dna, kde svými vysouvacími ústy nasává usazeniny hledaje potravu. Hlavu při této činnosti často zanoří až po oči do měkkého terénu. Je aktivní jen ve dne. Živí se se zooplanktonem a larvami.

Hrouzci dorůstají délky do 14 cm, vzácně do 20 cm, žije maximálně 8 let. Tření hrouzků probíhá v hejnech od května do června, vytírá se na pískový podklad nebo na vodou omyté listy vodních rostlin.

Hrouzek je oblíbenou nástražní rybkou.

Kuchyňské zpracování:

I když rybáři používají hrouzky i k jiným účelům než na vaření, je třeba podotknout, že mají velmi jemné a chutné maso. Naši předkové je upravovali při nedostatku mřenek jako známe „grundle“, pokládané na přelomu minulého století za velikou lahůdku, žádanou v mnoha restauracích. Největšími konzumenty hrouzků jsou Francouzi.

Způsob lovu

Loví se na plavanou, s háčkem na dně, ale s jemným náčiním zabere i na těžko. Oblíbená nástraha: kousky žížal, larvy vodního hmyzu, masné červy, rohlík. není vzácností, že se objeví v síti i při čeřínkování.

Nejčtenější články

Výměnný obchod s kosem

Už jsem zažil u vody kdejaká zvláštní setkání, ale tento zážitek s „taťkou“ kosem si tedy opravdu nemohu nechat pro sebe. 🙂 Stalo se to poměrně nedávno na mé jednodenní rybářské výpravě na Rozkoši…

Chytání amurů na listy salátu, či jinou zeleninu

Amur je ryba někdy tuze vybíravá, jindy nám přijde naopak na nástrahu, kterou jsme vnadili na úplně jinou rybu. Asi nejčastěji se amuři chytají na kukuřici, kousky ovoce, či střídku chleba. Často však zaznamenáme úspěch při cíleném lovu amurů, pokud jim zkusíme nabídnout něco od zeleniny, například tužší listy hlávkového salátu, kedlubny, syrové či spařené zelné listy apod.

Rady pro začínající vláčkaře – nástrahy vhodné pro vláčení

Ano, vláčení je fenomén, ale je to především dřina. Někdy ani 300 náhozů nestačí k tomu, aby člověk spatřil nějakou tu šupinu. Vláčkař musí být nejen tělesně zdatný, ale také musí překypovat výrou v sebe sama. Někdy totiž ani několik hodin prohazování vodou nestačí k tomu, aby byl lov úspěšný a pak jen psychicky zdatný rybář dokáže další den vzít vláčecí prut opět do ruky a nahodit. Kromě výše uvedeného i znalost vody, či konkrétního místa, kde rybář chytá a také slušná výbava vede k úspěchu. Ovšem pro úspěšný lov vláčením je především nutná ta pravá nástraha, právě ta často rozhoduje o tom, zda rybář ten den zasekne rybu, nebo ne.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím