Rybářský rozcestník

Hrouzek obecný (Gobio gobio)

Hejnová ryba tekoucích i stojatých vod s písčitým až kamenitým dnem s úkryty. Je vhodnou nástražní rybkou, jinak oblíbená potrava dravců. Kříží se s hrouzkem běloploutvým.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
HrouzekHrouzekHrouzekHrouzek

Název latinsky

Gobio gobio

Jiný název

Common gudgeon, Goujo commun, Gründling, Obyknovenyj peskar, Hrúz škvrnitý

Rozpoznávací znaky

Hrouzek má protáhlé tělo s delší ocasní částí a hlavou s ústy postavenými ve spodní části. Ústa mají v koutcích dva vousky. Velké oči má hrouzek posunuté k temeni hlavy. Má větší šupiny, hřbet je hnědý, až nazelenalý, boky má posety řadou tmavých skvrn. Také na párových ploutvích se objevují skvrny, jinak jsou mírně nažloutlé. Ocas má vykrojeným, opět se skvrnami, které jsou uspořádány v několika řadách.

Výskyt

Hrouzek žije poměrně hojně v mimopstruhových pásmech, ale někde se objevuje i v klidnějších částech podhorských pstruhových vod. Najdeme ho i v rybnících s průtokem i v údolních nádržích.

Obecně

V hejnech žije hrouzek jen v době tření, jinak žije roztroušeně po pár kusech. Najdeme ho mezi kameny, v různých úžlabinách a nerovnostech dna, kde svými vysouvacími ústy nasává usazeniny hledaje potravu. Hlavu při této činnosti často zanoří až po oči do měkkého terénu. Je aktivní jen ve dne. Živí se se zooplanktonem a larvami.

Hrouzci dorůstají délky do 14 cm, vzácně do 20 cm, žije maximálně 8 let. Tření hrouzků probíhá v hejnech od května do června, vytírá se na pískový podklad nebo na vodou omyté listy vodních rostlin.

Hrouzek je oblíbenou nástražní rybkou.

Kuchyňské zpracování:

I když rybáři používají hrouzky i k jiným účelům než na vaření, je třeba podotknout, že mají velmi jemné a chutné maso. Naši předkové je upravovali při nedostatku mřenek jako známe „grundle“, pokládané na přelomu minulého století za velikou lahůdku, žádanou v mnoha restauracích. Největšími konzumenty hrouzků jsou Francouzi.

Způsob lovu

Loví se na plavanou, s háčkem na dně, ale s jemným náčiním zabere i na těžko. Oblíbená nástraha: kousky žížal, larvy vodního hmyzu, masné červy, rohlík. není vzácností, že se objeví v síti i při čeřínkování.

Nejčtenější články

Chytání nástražních rybek, jejich přechování

Jedna věc je nástražní rybky umět chytit a druhá věc je dokázat uchovat tak, aby vydržely a neumřely dříve, než jsi je doneseme na lovné místo, kde chceme dostat nějakou tu svoji vysněnou dravou rybu.

Chytání sumců na položenou se silonkovými koulemi

Občas je třeba sumce překvapit něčím novým, zvláště v místech, kde je velký tlak ostatních rybářů. Sumci se stávají k běžným nástrahám, na které narážejí na každém kousku revíru, pak se hodí je překvapit něčím, co neznají. Silná vůně je může přesvědčit k nasátí právě té naší nástrahy. A k tomu jsou skvělé právě silonkové sumčí bomby, přesně tedy koule ze silonek, což je velmi účinná nástraha na sumce.

Rybářská technika chytání – plavaná

Plavaná, tedy lov se splávkem, to je základní rybolovná technika, kterou musí umět, tedy alespoň její základy, každý rybář. Je to snad jedna z nejstarších technik chytání ryb na udici. A pro vás, úplné začátečníky, o co vlastně jde? Jak název napovídá, jde o chytání na splávek, pod kterým je zátěž, která vyvažuje splávek, pak také vlasec s háčkem a nástrahou. A k čemu ten splávek? Ten má několik funkcí, ale ta nejdůležitější je, že podle jeho pohybu rybář pozná záběr ryby.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím