Rybářský rozcestník

Hrouzek Kesslerův (Romanogobio kesslerii)

Vyhovují mu mírně proudivé úseky řek. Dnes se vyskytuje jen omezeně na Slovensku v povodí Dunaje, v Česku v Bečvě a řece Moravě. Je řazen mezi kriticky ohrožené druhy ryb. Jeho význam je především kulturní a vědecký. Je celoročně chráněný!

doba hájení Celoročně hájená rybka!
zákonná míra Není stanovena

Název latinsky

Romanogobio kesslerii

Jiný název

Kessler`s Gudgeon, Kesslergründling, Goujon du kessler, Hrúz Kesslerov

Rozpoznávací znaky

Tento hrouzek má protáhlé tělo stejně, jako ostatní, u nás žijící, hrouzci. Před ocasem je ocasní část spíše válcovitá. Ocas má pak silně vykrojený, svisle pruhovaný, ostatně tyto pruhy se opakují i na ostatních ploutvích. Postavní úst má dolní, z koutků mu vyrůstá z každé strany po jednom bílém vousku. Je zbarven do bledě-žluta, hřbet je tmavější. Tělo má plné šupin, které mají konce pigmentované, tvořící síťový vzorec. Bokem se mu táhnou černé skvrny, které u některých jedinců přecházejí do modravého odlesku. Lehce je zaměnitelný za hrouzka běloploutvého, který nemá zřetelné svislé pruhy na ploutvích, jen na ocasu má jeden pruh.

Výskyt

Hrouzek kesslerův žije v mělčích proudných úsecích řek většinou ve středním toku, ale objevuje se poměrně vzácně v nižších částech vodních úseků. Nejčastěji ho lze nalézt tam, kde je dno pokryto oblázky a kameny.

Obecně

Hrouzek kesslerův je náš nejvzácnější hrouzek. Je to rybka pohybující se u dna v malých hejnech. Živí se především drobnými bezobratlovci a rozsivkami.

Dorůstá do běžné délky 12 cm, byly ale nalezeny kusy velké 15 cm.

Tento hrouzek je v Česku vzácný, tedy chráněný zákonem! Nesmí se lovit!

Způsob lovu

Je celoročně chráněný, takže cíleně lovit hrouzka kesslerova je trestné a velmi neetické. Pokud by pak náhodně uvízl na háčku nebo v čeřínku, je třeba ho opatrně pustit.

Nejčtenější články

Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama

Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím