Vyhovují mu mírně proudivé úseky řek. Dnes se vyskytuje jen omezeně na Slovensku v povodí Dunaje, v Česku v Bečvě a řece Moravě. Je řazen mezi kriticky ohrožené druhy ryb. Jeho význam je především kulturní a vědecký. Je celoročně chráněný!
Romanogobio kesslerii
Kessler`s Gudgeon, Kesslergründling, Goujon du kessler, Hrúz Kesslerov
Tento hrouzek má protáhlé tělo stejně, jako ostatní, u nás žijící, hrouzci. Před ocasem je ocasní část spíše válcovitá. Ocas má pak silně vykrojený, svisle pruhovaný, ostatně tyto pruhy se opakují i na ostatních ploutvích. Postavní úst má dolní, z koutků mu vyrůstá z každé strany po jednom bílém vousku. Je zbarven do bledě-žluta, hřbet je tmavější. Tělo má plné šupin, které mají konce pigmentované, tvořící síťový vzorec. Bokem se mu táhnou černé skvrny, které u některých jedinců přecházejí do modravého odlesku. Lehce je zaměnitelný za hrouzka běloploutvého, který nemá zřetelné svislé pruhy na ploutvích, jen na ocasu má jeden pruh.
Hrouzek kesslerův žije v mělčích proudných úsecích řek většinou ve středním toku, ale objevuje se poměrně vzácně v nižších částech vodních úseků. Nejčastěji ho lze nalézt tam, kde je dno pokryto oblázky a kameny.
Hrouzek kesslerův je náš nejvzácnější hrouzek. Je to rybka pohybující se u dna v malých hejnech. Živí se především drobnými bezobratlovci a rozsivkami.
Dorůstá do běžné délky 12 cm, byly ale nalezeny kusy velké 15 cm.
Tento hrouzek je v Česku vzácný, tedy chráněný zákonem! Nesmí se lovit!
Je celoročně chráněný, takže cíleně lovit hrouzka kesslerova je trestné a velmi neetické. Pokud by pak náhodně uvízl na háčku nebo v čeřínku, je třeba ho opatrně pustit.