Rybářský rozcestník

Hlavačka mramorovaná (Proterorhinus marmoratus)

Žije skrytě v tekoucích i stojatých vodách v povodí Dunaje především na Slovensku. V Česku byla v minulém století zjištěna v Mušovské nádrži na jižní Moravě, pozvolna se však rozšiřuje dále do našich vod. Žije nočním životem. Pohybuje se trhavými pohyby.

doba hájení Nemá dobu hájení
zákonná míra Není stanovena
Hlavačka mramorovaná (Proterorhinus marmoratus) - detail hlavy
HlavačkaHlavačka

Název latinsky

Proterorhinus marmoratus

Jiný název

Tubenose goby, Marmorierte Grundel, Býčko škvrnitý, Baveuse, Byčok-cucik

Rozpoznávací znaky

Hlavačka mramorovaná má dlouhé protáhlé tělo s velkou, z vrchu zploštělou hlavou. Ústa má koncová, s velkými pysky, nad horními trčí dvě protáhlé nosní trubičky. Hubu má plnou konických zoubků v několika řadách za sebou. Tělo pokrývají na velikost rybky poměrně velké ktenoidní šupiny. Hřbetní ploutve má dvě, kratší a vyšší, směrem k ocasu s delší bází je ploutev o něco nižší, sahající kousek před začátek báze ocasní. Báze této druhé hřbetní báze téměř věrně kopíruje ze spodní strany bázi řitní ploutve. Báze břišních ploutví má pak hlavačka mramorovaná posunuté před báze ploutví prsních, tedy při pohledu z boku a má je srostlé. Zadní ploutev má hlavačka mramorovaná difycerkní. Barva hlavy a hřbetu je temně mramorovaná, směrem k břichu se pak zbarvuje do žluto-šedé, žluto-zelené, až zeleno-šedé. Ze hřbetu přes boky se táhnou směrem dolů šedé, až šedo-hnědé pruhy, které se směrem k břichu ztrácí. Všechny ploutve mají podobné zbarvení jako tělo, s černými pigmenty tvořícími řady jdoucími nad sebou, u ocasu za sebou. Hlavačka mramorovaná nemá plynový měchýř. Od hlaváče černoústého poznáme hlavačku mramorovanou podle protáhlých nosních trubiček nad pysky a někdy podle černé skvrny na první hřbetní ploutvi umístěné v přední části. Hlaváč černoústý má tuto skvrnu sice na přední hřbetní ploutvi, ale v její zadní části.

Výskyt

Žije v místech se silně zarostlými vodními rostlinami, mezi kořeny, ale i kameny. Objevuje se na Dyji a také v řece Moravě.

Obecně

Hlavačka mramorovaná díky absenci plynového měchýře je velmi špatný plavec, pohybuje se drobnými přískoky. Za slunných dní bývá pomocní prsních ploutví přichycena na listech, či na kamenech při vyrušení pak velkým skokem uniká do svého úkrytu. Aktivní je hlavně v noci. Živí se drobným hmyzem, larvami, malými korýši a měkkýši.

Dorůstá do průměrné délky 5 cm, někdy bývá o něco větší, byl chycený kus velký skoro 11 cm. Žije maximálně 5 let.

Vytírá se od jara do začátku léta. Mlíčňáci před samotným třením mezi sebou bojují. Po vytření na spodní strany listů, či kamenů jikry mlíčňáci hlídají a ovívají je svými ploutvemi.

Kuchařské využití hlavačky:

Vzhledem k tomu, že je hlavačka mramorová malá rybka a až na vyjímky poměrně nehojná, nemá v české gastronomii žádný význam.

Způsob lovu

Cíleně se neloví, náhodně může skončit v síti při čeřínkování. Dá se chytit při jemné plavané na malé červíky a žížalky.

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím