Rybářský rozcestník

Hlavačka mramorovaná (Proterorhinus marmoratus)

Žije skrytě v tekoucích i stojatých vodách v povodí Dunaje především na Slovensku. V Česku byla v minulém století zjištěna v Mušovské nádrži na jižní Moravě, pozvolna se však rozšiřuje dále do našich vod. Žije nočním životem. Pohybuje se trhavými pohyby.

doba hájení Nemá dobu hájení
zákonná míra Není stanovena
Hlavačka mramorovaná (Proterorhinus marmoratus) - detail hlavy
HlavačkaHlavačka

Název latinsky

Proterorhinus marmoratus

Jiný název

Tubenose goby, Marmorierte Grundel, Býčko škvrnitý, Baveuse, Byčok-cucik

Rozpoznávací znaky

Hlavačka mramorovaná má dlouhé protáhlé tělo s velkou, z vrchu zploštělou hlavou. Ústa má koncová, s velkými pysky, nad horními trčí dvě protáhlé nosní trubičky. Hubu má plnou konických zoubků v několika řadách za sebou. Tělo pokrývají na velikost rybky poměrně velké ktenoidní šupiny. Hřbetní ploutve má dvě, kratší a vyšší, směrem k ocasu s delší bází je ploutev o něco nižší, sahající kousek před začátek báze ocasní. Báze této druhé hřbetní báze téměř věrně kopíruje ze spodní strany bázi řitní ploutve. Báze břišních ploutví má pak hlavačka mramorovaná posunuté před báze ploutví prsních, tedy při pohledu z boku a má je srostlé. Zadní ploutev má hlavačka mramorovaná difycerkní. Barva hlavy a hřbetu je temně mramorovaná, směrem k břichu se pak zbarvuje do žluto-šedé, žluto-zelené, až zeleno-šedé. Ze hřbetu přes boky se táhnou směrem dolů šedé, až šedo-hnědé pruhy, které se směrem k břichu ztrácí. Všechny ploutve mají podobné zbarvení jako tělo, s černými pigmenty tvořícími řady jdoucími nad sebou, u ocasu za sebou. Hlavačka mramorovaná nemá plynový měchýř. Od hlaváče černoústého poznáme hlavačku mramorovanou podle protáhlých nosních trubiček nad pysky a někdy podle černé skvrny na první hřbetní ploutvi umístěné v přední části. Hlaváč černoústý má tuto skvrnu sice na přední hřbetní ploutvi, ale v její zadní části.

Výskyt

Žije v místech se silně zarostlými vodními rostlinami, mezi kořeny, ale i kameny. Objevuje se na Dyji a také v řece Moravě.

Obecně

Hlavačka mramorovaná díky absenci plynového měchýře je velmi špatný plavec, pohybuje se drobnými přískoky. Za slunných dní bývá pomocní prsních ploutví přichycena na listech, či na kamenech při vyrušení pak velkým skokem uniká do svého úkrytu. Aktivní je hlavně v noci. Živí se drobným hmyzem, larvami, malými korýši a měkkýši.

Dorůstá do průměrné délky 5 cm, někdy bývá o něco větší, byl chycený kus velký skoro 11 cm. Žije maximálně 5 let.

Vytírá se od jara do začátku léta. Mlíčňáci před samotným třením mezi sebou bojují. Po vytření na spodní strany listů, či kamenů jikry mlíčňáci hlídají a ovívají je svými ploutvemi.

Kuchařské využití hlavačky:

Vzhledem k tomu, že je hlavačka mramorová malá rybka a až na vyjímky poměrně nehojná, nemá v české gastronomii žádný význam.

Způsob lovu

Cíleně se neloví, náhodně může skončit v síti při čeřínkování. Dá se chytit při jemné plavané na malé červíky a žížalky.

Nejčtenější články

Podoustev nebo ostroretka, jak se rozeznají?

I když v našich vodách žije proti moři jen málo ryb, přesto se především u nedospělých jedinců, i některé naše druhy, často pletou. Nezkušeného rybáře pak může zaskočit i větší chycený kus, který vidí poprvé. Mě se to kdysi stalo právě u podoustve říční. I v atlasech, při srovnání s fotografií mnou chyceného jedince, jsem měl problém určit, zda jde o podoustev nebo ostroretku stěhovavou.

Ze zasedání hospodářského odboru při Radě ČRS

HO odbor zasedal 26. 3. a jako hlavní bod programu měl: Vyhodnocení připomínek ÚS ČRS k návrhu změn prostřednictvím úpravy BPVRP/vyhlášky/zákona. Jak jsme vás dříve informovali, Rada ČRS projednala tento materiál s návrhem změn již na svém zasedání 7. 12. 2017. Poté byl materiál podstoupen jednotlivým ÚS k projednání a připomínkování tak, aby HO mohl tyto připomínky projednat na březnovém zasedání a připravit na dubnové jednání Rady vyhodnocení připomínek od jednotlivých ÚS a popřípadě navrhnout řešení v případě shody u všech ÚS.

Rybářům už došla trpělivost: Do boje s pytláky se pustí s novou zbraní

Nepořádek, zakázané táboření a především pytlačení. To vše vyústilo k tomu, že rybáři navázali užší spolupráci se státní policií. Nedávno pytláci dokonce vypustili rybník a ukradli tuny ryb. Pomůže situaci zklidnit tato spolupráce?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím