Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus)

Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus)

Rozpoznávací znaky

Hlaváč černoústý má podobně stavěné tělo, jako hlavačka mramorovaná. Protáhlé, s velkou hlavou, pozvolna se zužující k ocasu. Ovšem nemá protáhlé nosní trubičky, jako hlavačka. Má dvě hřbetní ploutve, první s kratší základnou, druhou se základnou delší. V zadní části přední hřbetní ploutvi je zřetelná skvrna. Břišní ploutve jsou velké, vějířovité, posunuté až těsně před základnu ploutví prsních, při pohledu z boku. Prsní ploutve jsou pak srostlé v terč, kterým se umí hlaváč černý pevně přitisknout k listům nebo kamenům. Řitní ploutev má podobně dlouho základnu, jako druhá, zadní ploutev hřbetní. Ocasní ploutev je vypouklá, tzv. difycerkní. Hřbet a boky jsou tmavěji skvrnité, břicho má podstatně světlejší, bez skvrn.

Výskyt

Hlaváč černoústý žije jak ve vnitrozemí, tak v pobřežních pásmech oceánů a moří. U nás žije na tocích Moravy a Dyje, kde se sám úspěšně rozmnožuje.

Obecně

Hlaváč černoústý se živí vodníma bezobratlíma, rybím plůdkem a také larvami vodního hmyzu. Mlíčňák je starostlivý otec, který se stará o snůšku jiker ukrytých v hnízdě.

Dorůstá do průměrné délky 15 cm, ale byly chyceny ryby velké až 25 cm. Dožívají se pouhých 4 roků.

Příprava hlaváčů v kuchyni:

Zatím je v Česku hlaváč poměrně vzácnou rybou. I jeho velikost brání nějakému většímu využití v kuchyni.

Způsob lovu

Chytání hlaváčů je podobné, jako chytání hrouzků. Nejsnadněji ho můžete chytit na drobnou živočišnou nástrahu položenou na dně toku.