Rybářský rozcestník

Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus)

Nevelká hlavatá rybka připomínající vranku. Jen zřídka je větší jak 20 cm. Je to velmi invazivní druh, který rád okupuje nová teritoria a proto se začíná u nás tento nepůvodní druh ryby objevovat i na místech, kde dříve nebyl. Tlačí se do Česka přes Dunaj. Hlaváč černoústý byl chycený na dolním toku Moravy a Dyje, dokonce se objevil i ve Vltavě.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus)
HlaváčHlaváčHlaváč

Název latinsky

Neogobius melanostomus

Jiný název

Round goby, Schwarzmund Grundel, Býčko čiernoústy

Rozpoznávací znaky

Hlaváč černoústý má podobně stavěné tělo, jako hlavačka mramorovaná. Protáhlé, s velkou hlavou, pozvolna se zužující k ocasu. Ovšem nemá protáhlé nosní trubičky, jako hlavačka. Má dvě hřbetní ploutve, první s kratší základnou, druhou se základnou delší. V zadní části přední hřbetní ploutvi je zřetelná skvrna. Břišní ploutve jsou velké, vějířovité, posunuté až těsně před základnu ploutví prsních, při pohledu z boku. Prsní ploutve jsou pak srostlé v terč, kterým se umí hlaváč černý pevně přitisknout k listům nebo kamenům. Řitní ploutev má podobně dlouho základnu, jako druhá, zadní ploutev hřbetní. Ocasní ploutev je vypouklá, tzv. difycerkní. Hřbet a boky jsou tmavěji skvrnité, břicho má podstatně světlejší, bez skvrn.

Výskyt

Hlaváč černoústý žije jak ve vnitrozemí, tak v pobřežních pásmech oceánů a moří. U nás žije na tocích Moravy a Dyje, kde se sám úspěšně rozmnožuje.

Obecně

Hlaváč černoústý se živí vodníma bezobratlíma, rybím plůdkem a také larvami vodního hmyzu. Mlíčňák je starostlivý otec, který se stará o snůšku jiker ukrytých v hnízdě.

Dorůstá do průměrné délky 15 cm, ale byly chyceny ryby velké až 25 cm. Dožívají se pouhých 4 roků.

Příprava hlaváčů v kuchyni:

Zatím je v Česku hlaváč poměrně vzácnou rybou. I jeho velikost brání nějakému většímu využití v kuchyni.

Způsob lovu

Chytání hlaváčů je podobné, jako chytání hrouzků. Nejsnadněji ho můžete chytit na drobnou živočišnou nástrahu položenou na dně toku.

Nejčtenější články

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Chytání na feeder – úplné začátky

Coje je tedy ten feeder? Je to prut, který se používá na chytání metodou položená, tedy se závažím položeným na dně. Pruty na feeder jsou opatřeny tenkými, ohebnými signalizačními špičkami, podle kterých rybář pozná i jemné záběry. Pruty i celá tato metoda pochází z Anglie. U nás feeder tak zdomácněl, že si ho osvojily i starší rybářské ročníky, dříve chytající jen na krmítko a klasický kaprářský prut. Feeder je skvělý pro ty, co chtějí opravdu aktivně strávit čas u vody. Pro ty, co od prutu rádi odcházejí, nebo u chytání rádi podřimují, feeder rozhodně není!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím