Rybářský rozcestník

Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus)

Nevelká hlavatá rybka připomínající vranku. Jen zřídka je větší jak 20 cm. Je to velmi invazivní rybka, která ráda okupuje nová teritoria a proto se začíná u nás tento nepůvodní druh ryby objevovat. Tlačí se do Česka přes Dunaj. Byla chycena na dolním toku Moravy a Dyje, dokonce se objevila i ve Vltavě.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus)
HlaváčHlaváčHlaváč

Název latinsky

Neogobius melanostomus

Jiný název

Round goby, Schwarzmund Grundel, Býčko čiernoústy

Rozpoznávací znaky

Hlaváč černoústý má podobně stavěné tělo, jako hlavačka mramorovaná. Protáhlé, s velkou hlavou, pozvolna se zůžující k ocasu. Ovšem nemá protáhlé nosní trubičky, jako hlavačka. Má dvě hřbetní ploutve, první s kratší základnou, druhou se základnou delší. V zadní části přední hřbetní ploutvi je zřetelná skvrna. Břišní ploutve jsou velké, vějířovité, posunuté až těsně před základnu ploutví prsních, při pohledu z boku. Prsní ploutve jsou pak srostlé v terč, kterým se umí hlaváč černý pevně přitisknout k listům nebo kamenům. Řitní ploutev má podobně dlouho základnu, jako druhá, zadní ploutev hřbetní. Ocasní ploutev je vypouklá, tzv. difycerkní. Hřbet a boky jsou tmavěji skvrnité, břicho má podstatně světlejší, bez skvrn.

Výskyt

Hlaváč černoústý žije jak ve vnitrozemí, tak v pobřežních pásmech oceánů a moří. U nás žije na tocích Moravy a Dyje, kde se sám úspěšně rozmnožuje.

Obecně

Hlaváč černoústý se živí vodníma bezobratlíma, rybím plůdkem a také larvami vodního hmyzu. Mlíčňák je starostlivý otec, který se stará o snůšku jiker ukrytých v hnízdě.

Dorůstá do průměrné délky 15 cm, ale byly chyceny ryby velké až 25 cm. Dožívají se pouhých 4 roků.

Příprava hlaváčů v kuchyni:

Zatím je v Česku hlaváč poměrně vzácnou rybou. I jeho velikost brání nějakému většímu využití v kuchyni.

Způsob lovu

Chytání hlaváčů je podobné, jako chytání hrouzků. Nejnadějněji ho můžete chytit na drobnou živočišnou nástrahu položenou na dně toku.

Nejčtenější články

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Způsoby uzení ryb

Známe různé způsoby uzení ryb, liší se teplotou kouře, dobou uzení a také trvanlivostí výsledného produktu.

Koule z DECATHLONU jsou trnem v oku některým českým výrobcům

Boilies z DECATHLONU se stále probírá na diskuzních fórech na různých rybářských webech a také na Facebooku. Jde o to, že zásadně konkuruje cenou běžným výrobcům a tak někteří testeři renomovaných značek začali koule z DECATHLONU ve svých článcích hanit. My jsme byli donedávna zcela neutrální, ale po sérií negativních článků na Facebooku jsme se naštvali a zašli do obchodu a „dekatloňácké“ koule koupili. Boilies jsme pak testovali na stojaté svazové vodě, také na jednom soukromém revíru a nakonec i na proudné vodě na Labi. A jak jsme s koulemi dopadli?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím