Rybářský rozcestník

Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus)

Nevelká hlavatá rybka připomínající vranku. Jen zřídka je větší jak 20 cm. Je to velmi invazivní rybka, která ráda okupuje nová teritoria a proto se začíná u nás tento nepůvodní druh ryby objevovat. Tlačí se do Česka přes Dunaj. Byla chycena na dolním toku Moravy a Dyje, dokonce se objevila i ve Vltavě.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus)
HlaváčHlaváčHlaváč

Název latinsky

Neogobius melanostomus

Jiný název

Round goby, Schwarzmund Grundel, Býčko čiernoústy

Rozpoznávací znaky

Hlaváč černoústý má podobně stavěné tělo, jako hlavačka mramorovaná. Protáhlé, s velkou hlavou, pozvolna se zůžující k ocasu. Ovšem nemá protáhlé nosní trubičky, jako hlavačka. Má dvě hřbetní ploutve, první s kratší základnou, druhou se základnou delší. V zadní části přední hřbetní ploutvi je zřetelná skvrna. Břišní ploutve jsou velké, vějířovité, posunuté až těsně před základnu ploutví prsních, při pohledu z boku. Prsní ploutve jsou pak srostlé v terč, kterým se umí hlaváč černý pevně přitisknout k listům nebo kamenům. Řitní ploutev má podobně dlouho základnu, jako druhá, zadní ploutev hřbetní. Ocasní ploutev je vypouklá, tzv. difycerkní. Hřbet a boky jsou tmavěji skvrnité, břicho má podstatně světlejší, bez skvrn.

Výskyt

Hlaváč černoústý žije jak ve vnitrozemí, tak v pobřežních pásmech oceánů a moří. U nás žije na tocích Moravy a Dyje, kde se sám úspěšně rozmnožuje.

Obecně

Hlaváč černoústý se živí vodníma bezobratlíma, rybím plůdkem a také larvami vodního hmyzu. Mlíčňák je starostlivý otec, který se stará o snůšku jiker ukrytých v hnízdě.

Dorůstá do průměrné délky 15 cm, ale byly chyceny ryby velké až 25 cm. Dožívají se pouhých 4 roků.

Příprava hlaváčů v kuchyni:

Zatím je v Česku hlaváč poměrně vzácnou rybou. I jeho velikost brání nějakému většímu využití v kuchyni.

Způsob lovu

Chytání hlaváčů je podobné, jako chytání hrouzků. Nejnadějněji ho můžete chytit na drobnou živočišnou nástrahu položenou na dně toku.

Nejčtenější články

Podoustev nebo ostroretka, jak se rozeznají?

I když v našich vodách žije proti moři jen málo ryb, přesto se především u nedospělých jedinců, i některé naše druhy, často pletou. Nezkušeného rybáře pak může zaskočit i větší chycený kus, který vidí poprvé. Mě se to kdysi stalo právě u podoustve říční. I v atlasech, při srovnání s fotografií mnou chyceného jedince, jsem měl problém určit, zda jde o podoustev nebo ostroretku stěhovavou.

Ze zasedání hospodářského odboru při Radě ČRS

HO odbor zasedal 26. 3. a jako hlavní bod programu měl: Vyhodnocení připomínek ÚS ČRS k návrhu změn prostřednictvím úpravy BPVRP/vyhlášky/zákona. Jak jsme vás dříve informovali, Rada ČRS projednala tento materiál s návrhem změn již na svém zasedání 7. 12. 2017. Poté byl materiál podstoupen jednotlivým ÚS k projednání a připomínkování tak, aby HO mohl tyto připomínky projednat na březnovém zasedání a připravit na dubnové jednání Rady vyhodnocení připomínek od jednotlivých ÚS a popřípadě navrhnout řešení v případě shody u všech ÚS.

MOC PRACUJI = KÁRNÉ ŘÍZENÍ?! Opožděný apríl ze západu Čech

Byl na mě podán návrh ke kárnému řízení – opožděný apríl ze západu Čech!? V minulých dnech jsem byl kárnou komisí seznámen s tím, že na mě byl podán návrh na kárné řízení. Volby do čela ČRS, z.s. (dále jen ČRS) jsou sice až v listopadu, ale je vidět, že některým naháním hrůzu už teď. Zděšení, že by pode mnou museli také něco dělat, je tak velké, že na mě jeden z členů Západočeského územního svazu podal návrh k zahájení kárného řízení. Autor “aprílu” je mimo jiné zároveň zaměstnancem tohoto územního svazu, je ve výboru Západočeského územního svazu a jednatelem MO, za kterou se v podání podepsal 😊

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím