Rybářský rozcestník

Hlavatka obecná (Hucho hucho)

Vyskytuje se především ve slovenských řekách v pásmu parmovém, občas byla zjištěna v dolním toku Moravy a Dyje. Byla též uměle vysazena do některých českých řek, například Vltavy. Jde o vysoce sportovně ceněný druh, patří však mezi nejohroženější druhy ryb. Průměrná váha lovených ryb je 4-6 kg, zahraniční literatura uvádí vzrůstové možnosti hlavatek na hranici 66 kg a délky 183 cm.

doba hájení od 1. ledna do 30. září
zákonná míra Minimální lovná dělka je 65 cm
Hlavatka obecná, šťastný rybář
Hlavatka

Název latinsky

Hucho hucho

Jiný název

Danubian salmon, Common huchen, Saumon de danube, Huchen, Dunajskij losos, Hlavátka podunajská

Rozpoznávací znaky

Hlavatka obecná má kulaté, dlouhé tělo s tukovou ploutvičkou barvy zlatohnědé až červené. Ostatní ploutve se k poměru k tělu zdají malé. Ocasní ploutev je mírně vykrojená, hřbetní je předsazena v pomyslné svislici k břišním ploutvím. Jsou zbarveny mírně do žluta, na konci s hnědým, až hnědo-červeným tónem. Hlava má klínovitý tvar, má velké oči posazené v horní části hlavy, ústa má koncové, čelisti plné ostrých zubů. Horní část hlavy a hřbet je zbarvený do šedo-zelena, až tmavo-hněda, boky jsou zbarvené stejně jako hřbet, jen jsou více světlejší, často se objevuje fialové podbarvení. Břicho má bílo-žluté, někdy stříbřité, někdy více do šeda. Na hlavě, hřbetě i bocích se nachází černé, či nahnědlé skvrny, někdy zbarvené mírně do červena, různých tvarů. Menší hlavatky lze zaměnit za pstruhy nebo siveny, rozdíl je ve stavbě těla, které má hlavatka kulaté, a nemá žádné barevné pruhy ani pásy na ploutvích, či jinde po těle.

Výskyt

Hlavatka je původní ryba povodí Dunaje. U nás je uměle vysazována. Daří se ji v podhorských pásmech s písečným, nebo kamenitým dnem s vodou, která ani v létě nedosáhne více jak 15 °C, Má ráda úseky řek, kde se střídají peřeje a hlubokými tůněmi. Miluje místa pod jezy, splavy a jinými přepady vody, ale také ji můžeme najít u pilířů mostů, pod převisy skal, pod spadenými stromy apod. Hlavatce se však daří i ve stojaté vodě, ovšem se studenou vodou, tedy v horských jezerech.

Obecně

Hlavatka obecná žije většinou na jednom místě, kde se vedle sebe snese i více jedinců naráz. Mají však svou hierarchii, kdy na přítoku dané tůně loví největší jedinci, menší se pak pohybují více ve spodní části a mladé ryby jsou až na konci, například při výtoku z tůně. Loví po celý rok, nejintenzivněji však na podzim a v zimě, také těsně po výtěru.

Dorůstají délky do 1,8 metrů o váze až 60 kg. Dožívá se více jak 20 let.

Tření probíhá z jara, nedaleko svého stanoviště. Hlavatky nejsou žádní cestovatelé a vytírají se jen kousek proti proudu od místa, kde žijí, ale jsou schopny zdolat vodopády či jiné překážky ve vodě vysoké až 1,5 metru. Tření většinou probíhá ve skupinách, které se velmi rychle na trdlišti rozpadnou na tři jedince, dva mlíčňáky a jednu jikrnačku, samci pak o tu svou „vyvolenou“ svádí boj. Ten který vyhraje začne s jikrnačkou stavět hnízdo silnými pohyby ocasu, slabší mlíčňák je odehnán. Pár je schopen při práci na hnízdě přemístit až 1 tunu hmoty, stavba totiž trvá i několik dnů, protože hnízda mají průměr i několik metrů! Po vytření jsou pak jikry opatrně zahrabány jemným pískem a rodiče je ponechávají svému osudu.

Zpracování hlavatky v kuchyni:

To co hlavatku proslavilo, jsou nejen její dosahované rozměry a sportovní vlastnosti, ale i její výtečná chuť. Maso hlavatek patří mezi nejkvalitnější. Skvělá je především vyuzená! Jinak ji lze upravovat jako ostatní lososovité ryby.

Způsob lovu

Loví se především na těžkou přívlač, na umělou, nebo mrtvou rybku, pokud je to v daném místě povoleno. Ovšem dá se ulovit i při muškaření.

Nejčtenější články

Ze zasedání hospodářského odboru při Radě ČRS

HO odbor zasedal 26. 3. a jako hlavní bod programu měl: Vyhodnocení připomínek ÚS ČRS k návrhu změn prostřednictvím úpravy BPVRP/vyhlášky/zákona. Jak jsme vás dříve informovali, Rada ČRS projednala tento materiál s návrhem změn již na svém zasedání 7. 12. 2017. Poté byl materiál podstoupen jednotlivým ÚS k projednání a připomínkování tak, aby HO mohl tyto připomínky projednat na březnovém zasedání a připravit na dubnové jednání Rady vyhodnocení připomínek od jednotlivých ÚS a popřípadě navrhnout řešení v případě shody u všech ÚS.

Podoustev nebo ostroretka, jak se rozeznají?

I když v našich vodách žije proti moři jen málo ryb, přesto se především u nedospělých jedinců, i některé naše druhy, často pletou. Nezkušeného rybáře pak může zaskočit i větší chycený kus, který vidí poprvé. Mě se to kdysi stalo právě u podoustve říční. I v atlasech, při srovnání s fotografií mnou chyceného jedince, jsem měl problém určit, zda jde o podoustev nebo ostroretku stěhovavou.

MOC PRACUJI = KÁRNÉ ŘÍZENÍ?! Opožděný apríl ze západu Čech

Byl na mě podán návrh ke kárnému řízení – opožděný apríl ze západu Čech!? V minulých dnech jsem byl kárnou komisí seznámen s tím, že na mě byl podán návrh na kárné řízení. Volby do čela ČRS, z.s. (dále jen ČRS) jsou sice až v listopadu, ale je vidět, že některým naháním hrůzu už teď. Zděšení, že by pode mnou museli také něco dělat, je tak velké, že na mě jeden z členů Západočeského územního svazu podal návrh k zahájení kárného řízení. Autor “aprílu” je mimo jiné zároveň zaměstnancem tohoto územního svazu, je ve výboru Západočeského územního svazu a jednatelem MO, za kterou se v podání podepsal 😊

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím