Rybářský rozcestník

Soudkový uzel

Velmi oblíbený rybářský uzel užívaný ke spojení různě silných materiálů především muškaři. Používá se nejčastěji k připojení koncového návazce k nástavci nebo i k přípravě svazovaného nástavce. Někdy je také v literatuře nazýván jako pružný uzel, mylně pak i jako uzel krvavý, což je ale úplně jiný uzel.

Začneme tím, že zkřížíme oba konce a necháme je přesáhnout asi o 15 cm, omotáme jeden konec pětkrát kolem druhého a ten prostrčíme do středové mezery mezi oběma materiály …

… postup opakujeme i na druhé straně, konec opět prostrčíme vzniklou středovou mezerou …

… navlhčíme a pěkně dotáhneme, měl by nám vzniknout úhledný uzel …

 

… odstřihneme oba konce a je hotovo!

Nejčtenější články

Ryba v české kuchyni – 7. díl

Během 18 století začínají některé rybníky mizet, majitelé je začali přeměňovat na louky, pastviny a pole. Příčinou byla především produkce sena, potom brambor a dalších plodin. Ve velkém se začínal chovat skot, seno bylo rovněž potřeba pro koně. Nezanedbatelná byla i produkce hnoje, která chovaná zvířata produkovala, používal se na hnojení polí. V roce 1791 na Českokrumlovsku vyšlo nařízení, že na každém panství se má vypustit několik rybníků a přeměnit v louky a  pole…

Vytuněná umělá kukuřice

Umělá kukuřice se dá použít samostatně nebo v kombinaci s jinými nástrahami. Především při chytání ryb vlasovou metodou, tedy s montáží s háčkem, pod který umisťujeme nástrahu, udělá kus práce. Nejen, že zůstane u háčku i přes úpornou snahu drobnějších rybek ji pozřít, ale také dokáže, v Pop Up variantě, přívěs pod háčkem přizvednout a tak nástrahy na vlasu zatraktivnit. Ne každý rybář ví, že umělé nástrahy jsou také skvělým nosičem pachové stopy…

Ryba v české kuchyni – 6. díl

Zhruba před 150 lety bylo možno ulovit na jediné české řece Labi ryby, které se v jiných řekách v Čechách nevyskytovaly. Bylo to dané tím, že Labe v helgolandském zálivu v Německu ústí do Severního moře. Mnoho mořských ryb se dostalo z moře do Labe a proto se zde náhodně lovily, viz minulý díl, lososi. Ale nejen oni! Jsou zaznamenány úlovky například labských jeseterů. Šlo o jesetera obecného – Acipenser sturio, dnes nazýván jeseter velký. Že šlo o mohutné ryby, dokládají kroniky a staré zápisy.